Úvod: Zavedení screeningového programu plicního karcinomu v České republice a jeho diagnóza v časnějších stadiích zvyšuje potřebu provádění anatomických plicních segmentektomií. Cílem této studie je popsání časných výsledků prvních roboticky asistovaných torakoskopických segmentektomií v Česku. Metody: Naše centrum provedlo 151 robotických anatomických plicních resekcí od zahájení programu v srpnu 2020 a dosáhlo statutu centra pro proktoring a case observation. Program robotických segmentektomií jsme zahájili po dokončení 70 robotických lobektomií. Retrospektivně jsme analyzovali výsledky našich prvních 20 pacientů indikovaných k robotické segmentektomii. Výsledky: Průměrný věk pacientů byl 60 let, 11 žen a 7 mužů. Hlavní indikací byla primární plicní malignita (n=13), plicní metastáza (n=2) a abenigní léze (n=3). Provedli jsme 11 prostých segmentektomií, 6 komplexních (S2, S3, S1a+2, S10 vpravo) a jednu S6 segmentektomii vpravo s bronchoplastikou. Průměrný počet odebraných uzlin u NSCLC byl 20, průměrná krevní ztráta 25 ml (od 10 do 100 ml) a průměrný operační čas 200 minut. Všechny resekční okraje byly bez nádoru. Nebyla třeba žádná konverze k torakotomii, ve dvou případech jsme konvertovali k robotické lobektomii pro lokalizaci ložiska v blízkosti intersegmentální hranice a tyto pacienty vyloučili ze studie. Komplikace se vyskytly u 1 pacienta, a to paréza nervus laryngeus recurrens. Hrudní drenáž trvala průměrně 1,9 dne a doba hospitalizace 3,9 dne. Závěr: Zahájení programu robotických segmentektomií po dokončení robotické učicí křivky nabízí dle naší zkušenosti nadějné výsledky. Robotická technologie a předoperační plánování usnadňuje tento technicky náročný výkon zejména při nutnosti bronchoplastiky.
Introduction: The initiation of lung cancer screening in Czechia and diagnosis in earlier stages has been reflected by an increasing demand for anatomical lung segmentectomy. The purpose of this study was to describe early results of the first robotic-assisted thoracoscopic segmentectomies performed in the country. Methods: Our institution has performed 151 robotic anatomical lung resections since the initiation of the screening program in August 2020, which enabled us to attain the status of a proctoring and case observation centre. The robotic segmentectomy program was initiated after completing 70 robotic lobectomies. We performed a retrospective analysis of the results of our first 20 patients indicated for robotic segmentectomy. Results: Median age of the patients was 60, with 11 females and 7 males. The most common indications included primary lung malignancy (n=13), pulmonary metastasis (n=2) and benign lesions (n=3). We performed 11 simple segmentectomies, 6 complex (S2, S3, S1a+2, S10 on the right) and one right S6 segmentectomy with bronchoplasty. The mean number of harvested lymph nodes for NSCLC was 20, the mean blood loss was 25 mL (from 10 mL to 100 mL), and the mean operative time was 200 minutes. All resection margins were tumour-free. There was no conversion to thoracotomy. Two patients were excluded as they required conversion to robotic lobectomy given that their lesions were localized close to the intersegmental plane. One complication (recurrent laryngeal nerve paralysis) occurred in 1 patient. Mean chest tube duration was 1.9 days and length of stay 3.9 days. Conclusion: Our experience suggests that implementation of the robotic segmentectomy program after completion of the robotic learning curve provides promising outcomes. Robotic technology and preoperative planning facilitate this technically demanding procedure especially when bronchoplasty is required.
Transplantace plic je v současnosti celosvětově uznávaným a etablovaným terapeutickým postupem u vybraných chronických plicních onemocnění v terminálním stadiu respiračního selhání. Na dlouhodobé přežívání pacientů po transplantaci plic má vliv mnoho faktorů, přičemž jedním z nejzásadnějších je rozvoj chronické dysfunkce plicního štěpu (chronic lung allograft dysfunction, CLAD). Předkládaný text shrnuje současné poznatky o histopatologickém obrazu CLAD a jeho klinické charakteristice. Dále popisuje retransplantaci plic jako jedinou možnost kauzální terapie, její možné komplikace a výsledky u standardních i urgentních pacientů čekajících na vhodný orgán s podporou extrakorporální membránové oxygenace. Významnou chirurgickou modalitou potenciálně vedoucí ke zlepšení stavu pacientů je fundoplikace. Indikace a výsledky tohoto chirurgického postupu jsou rozebrány v samostatné kapitole. Dále jsou nastíněny některé nechirurgické možnosti léčby, jejichž cílem je zpomalení progrese CLAD a probíhající výzkum zaměřený na prodloužení života těchto pacientů.
Lung transplantation has become a standardized and widely accepted treatment modality for selected end-stage lung diseases. Many factors influ- ence the long-term survival of patients after lung transplantation. One of the most important is clearly the development of chronic lung allograft dysfunction (CLAD). This review summarizes current knowledge of the histopathology of CLAD and its clinical characteristics. It also describes lung re-transplantation as the only causal therapy, its possible complications, and outcomes in standard and high-urgency patients awaiting a suitable organ with extracorporeal membrane oxygenation support. Fundoplication is an important surgical modality potentially leading to an improvement of the patients’ condition. The indications and outcomes of this surgical procedure are discussed in a separate chapter. In addition, several nonsurgical treatment options aimed at slowing the progression of CLAD are outlined, as well as ongoing research focused on extending the life of these patients.
Úvod: Robotická technika se díky vynikající vizualizaci a výborné ovladatelnosti nástrojů stává preferovanou technikou plicních resekcí, ačkoliv počet využívaných portů bývá vyšší než u videotorakoskopických resekcí. Toto kazuistické sdělení popisuje naši první zkušenost s redukcí počtu pracovních incizí na dvě, první operace tohoto druhu v České republice. Kazuistika: 72leté pacientce vyšetřované pro hemoptýzu byl bronchoskopicky diagnostikován karcinoid dolního lobárního bronchu levé plíce. Pacientce jsme provedli biportální plně robotickou dolní lobektomii. Délka operace byla 235 minut, delší než průměr multiportálních výkonů 190±52 minut a vyšší krevní ztráta 100 ml oproti 43±54ml. Pacientka byla propuštěna bez komplikací třetí pooperační den. Histologická analýza potvrdila typický karcinoid s negativními resekčními okraji a sedmi negativními lymfatickými uzlinami. Probíhá dispenzarizace pacientky na plicní klinice, nyní osm měsíců bez recidivy. Závěr: Robotický biportální přístup nabízí redukci traumatizace hrudní stěny za zachování onkologické radikality. Technika je proveditelná s jistými limitacemi rozsahu pohybů vyžadujícími specifický trénink.
Introduction: Thanks to perfect visualization and high maneuverability of instruments, the robotic technique is a preferable type of lung resection, even though the number of required incisions is usually higher compared to the video-assisted approach. This case report presents our initial experience with the reduced-port approach in performing robotic biportal lobectomy. Case report: The 72-years-old female, examined for hemoptysis, was diagnosed with a carcinoid tumor of the left lower lobe bronchus based on bronchoscopy. The patient underwent a biportal fully robotic left lower lobectomy. The time of operation was 235 minutes, longer compared to the average time of multiportal procedures, i.e. 190±52 minutes, and the blood loss of 100 mL was higher compared to 43±54 mL. The patient was discharged without complications on the third postoperative day. Histological analysis confirmed the diagnosis of a typical carcinoid with tumor free margins and seven tumor free lymph nodes. The patient continues to be followed at the Department of Pneumology, showing no signs of disease recurrence for eight months. Conclusion: The robotic biportal approach offers a reduction in chest wall traumatization while maintaining oncological radicality. Although this approach is safe and feasible, limitations in instrument movements necessitate specific training.
- MeSH
- lidé MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
- nádory plic * chirurgie diagnóza MeSH
- pneumektomie * MeSH
- roboticky asistované výkony MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
