Nové postupy a technické vymoženosti přispívají v posledních dekádách ke zkvalitnění hemodialyzační léčby. Důraz je kladen na včasné založení arteriovenózní fistule jako cévního přístupu pro hemodialýzu. Léčbu dialýzou se doporučuje zahájit při poklesu glomerulární filtrace na 8–10?ml/min nebo při komplikujících faktorech již při glomerulární filtraci pod 15?ml/min. Standardně se provádí hemodialýza 4 hod 3krát týdně, nižší frekvence či kratší délka hemodialýzy se připouští jen u nemocných s významně zachovalou rezi­duální renální funkcí. V prevenci komplikací pomáhá prodloužení hemodialýzy na 5–6 hod. U dlouhodobě hemodialyzovaných se preferuje hemo­diafiltrace s využitím high flux membrán s větší propustností pro středněmolekulární látky. Důležité je správné stanovení suché váhy, tj. optimální tělesné hmotnosti po hemodialýze bez známek převodnění. K určení suché váhy pomáhá kromě klinického vyšetření body composition monitor (BCM), který metodou bioimpedance měří podíl vody v těle. V prevenci dialyzačních hypotenzí se využívá snížení teploty dialyzačního roztoku na 36–35 °C a blood volume monitor (BVM) měřící změny hematokritu při eliminaci vody. Profilace draslíku v dialyzačním roztoku snižuje výskyt arytmií u hemodialyzovaných kardiaků. Dysfunkci arteriovenózní fistule detekujeme měřením recirkulace pomocí blood temperature monitoru (BTM). Významnou součástí péče o hemodialyzovaného pacienta je ochrana reziduální funkce jeho ledvin vyloučením nefrotoxických látek a prevencí hypotenzí a excesivních ultrafiltrací.

New techniques and technological innovations developed over the last decades have facilitated improvements in haemodia­lysis. An emphasis is on an early insertion of arteriovenous fistula as a venous access for haemodialysis. Dialysis treatment should be initiated when the glomerular filtration rate falls to 8–10 mL/min, and to15 mL/min when the patients have risk factors. Haemodialysis is usually performed 3 times a week for 4 hours; less frequent or shorter haemodialysis is acceptable only in patients with well-preserved residual renal function. Extending haemodialysis to 5–6 hours is useful in preventing complications. Haemodiafiltration with high flux membranes, more permeable for middle molecules, is preferred in patients with long-term haemodialysis. Correct assessment of dry weight, i.e. an optimal body weight after haemodialysis without any signs of hypervolaemia, is important. Apart from a clinical assessment, body composition monitor (BCM) that uses bioimpedance to assess the proportion of water in the body, is helpful in determining dry weight. Reduction of dialysis solution temperature to 36–35 °C and blood volume monitor (BVM) that measures changes in haematocrit ?during water elimination, are used to prevent dialysis-associated hypotension. Potassium profiling decreases the incidence of arrhythmias in haemodialysed cardiac patients. Blood temperature monitor (BTM) is used to measure recirculation and thus to detect an arterio­venous fistula dysfunction. Protection of residual renal function through an elimination of nephrotoxic substances as well as prevention of hypotension and excessive ultrafiltrations is an important part of care for a haemodialysed patient.

2 interní klinika LF MU a Fn u sv Anny Brno

Haemodialysis - the current practice

136. internistický den - XXIV. Vanýskův den, Brno, 18.3.2011

Lit.: 22