Východiska: Pacienti s mnohočetným myelomem mají vysoké riziko tromboembolické nemoci (TEN), zejména během indukční chemoterapie. Cílem studie bylo zjištění vlivu profylaxe nízkomolekulárním heparinem (LMWH) na incidenci tromboembolických komplikací. Pacienti a metody: Analyzovali jsme incidenci tromboembolických příhod u 258 pacientů léčených indukční terapií obsahující vinkristin, doxorubicin nebo idarubicin a dexametazon, následovanou stimulační chemoterapií cyklofosfamidem a G-CSF, a vysokodávkovanou chemoterapií melfalanem. Byly porovnány dvě skupiny těchto pacientů podle praktikované tromboprofylaxe. Pacienti v první skupině (kontrolní, n = 140) buď nebyli léčeni, nebo byli léčeni antikoagulační terapií jen po krátkou dobu, zatímco pacienti ve druhé skupině (profylaktická, n = 118) dostávali standardní profylaxi LMWH po celou dobu indukční chemoterapie. U 102 pacientů byl vyhodnocen profylaktický účinek různých dávek LMWH a porovnán s pacienty bez léčby. Výsledky: Standardní profylaxe LMWH významně (p < 0,007) snížila riziko TEN ve srovnání s pacienty bez této profylaxe (3,4 % vs 12,9 %). V analýze podskupiny 102 pacientů bylo zjištěno, že vyšší dávka LMWH (> 70 IU/ kg denně) vedla k 100% účinné profylaxi u 28 pacientů, zatímco nižší dávky byly méně efektivní, 3 pacienti z 39 (7,7 %) prodělali hlubokou žilní trombózu. Naproti tomu TEN byla diagnostikována u 5 z 35 (14,3 %) pacientů bez profylaxe. Závěr: Profylaxe LMWH vede k významné redukci rizika tromboembolických komplikací během indukční chemoterapie u pacientů s mnohočetným myelomem. Profylaktický efekt LMWH je závislý na dávce.

Backgrounds: Patients with multiple myeloma have a high risk of venous thromboembolism (VTE), especially during the induction chemotherapy. The aim of our observational study was to determine the impact of prophylaxis with low molecular weight heparin (LMWH) on the incidence of thromboembolic complications. Patients and Methods: We analyzed the incidence of thromboembolic events in 258 patients treated with induction chemotherapy containing vincristin, doxorubicin or idarubicin, and dexamethasone, followed by stimulation chemotherapy with cyclophosphamide and G-CSF, and high-dose chemotherapy with melphalan. Two groups of these patients were compared based on the practice of thromboprophylaxis. Patients in the first group (Control, n = 140) were either not treated or treated with a short duration of anticoagulation therapy while the patients in the second group (Prophylactic, n = 118) underwent standard prophylaxis with LMWH throughout the entire period of induction chemotherapy. A total of 102 patients were selected for a close monitoring of the prophylactic effect of different LMWH doses and to be compared to patients without treatment. Results: Standard prophylaxis with LMWH significantly (p < 0.007) lowered a risk of VTE when compared to patients without such prophylaxis (3.4% versus 12.9%, respectively). Furthermore, analysis of the subgroup of 102 patients revealed that higher LMWH doses (> 70 IU/ kg per day) achieved full prophylaxis in 28 patients while lower doses were less effective leading to DVT in 3 (7.7%) out of 39 patients. In contrast, VTE was diagnosed in 5 (14.3%) out of 35 patients without any LMWH prophylaxis. Conclusion: Prophylaxis with LMWH leads to a significant reduction of the risk of thromboembolic complications during the induction chemotherapy in patients suffering from MM. The prophylactic effect of LMWH is dose-dependent.

Department of Hematology and Transfusion Medicine Hospital Pelhřimov

Nízkomolekulární hepariny v tromboprofylaxi během indukční chemoterapie u pacientů s mnohočetným myelomem

Lit.: 29