Cíl: Studium výskytu a významu insuficience trojcípé (TI) chlopně u plodu. Hodnocení jejího výskytu u fyziologických plodů a u plodů s významnou vrozenou srdeční vadou (VSV). Možnost predikce jiné významné srdeční patologie nebo patologie fetoplacentární cirkulace při záchytu trikuspidální insuficience. Metodika: Plánovaná studie 6/2006 – 6/2010, využití plánovaného screeningu vrozených srdečních vad ve II. trimestru gravidity v Moravskoslezském kraji. Vyšetření metodou fetální echokardiografie s použitím dopplerovských technik. Hodnocení pravostranných srdečních oddílů (anulus trojcípé a pulmonální chlopně, plocha pravé síně, diastolický rozměr pravé komory) u fyziologických plodů a u plodů s TI. Došetření gravidit se zjištěnými vadami, plánování porodu patologického novorozence, doplnění kompletního kardiologického vyšetření u plodů s TI postnatálně. Výsledky: Ve sledovaném období bylo vyšetřeno 8896 gravidit s detekcí 90 významných VSV. Trikuspidální regurgitace se vyskytla u 178 plodů (2 %). Z tohoto množství 20 plodů (11 %) mělo definovanou srdeční vadu nebo významnou srdeční arytmii. Nejčastější vadou s TI byl syndrom hypoplazie levé komory. Bez kardiální patologie bylo 158 plodů (89 %) a TI byla nevýznamná. Významnost regurgitace v barevném mapování korelovala se stoupající rychlostí na regurgitační trysce. Při srovnání parametrů pravostranných oddílů u nevýznamné regurgitace oproti stejným parametrům u plodů bez TI nedošlo k signifikantnímu posunu. Vyšetření novorozenců u plodů s nevýznamnou TI neprokázalo nedetekovanou srdeční vadu ani chromozomální postižení dítěte. Závěry: Trikuspidální regurgitaci je možno zachytit již v prenatálním období. U části plodů je spojena s vrozenou srdeční vadou a fetální echokardiografie umožňuje jejich definitivní diagnostiku a přesný popis. Po vyloučení VSV je možno hodnotit trikuspidální regurgitaci u plodu jako nevýznamnou, která nemění významně hemodynamiku a nepredikuje žádnou další patologii plodu.

Aims: To study the incidence and significance of fetal tricuspid insufficiency (TI). Evaluation of this incidence of physiological fetuses and of fetuses with congenital heart defects (CHDs). Possibility of prediction the other significant heart pathology or pathology of fetal circulation of fetuses with tricuspid regurgitation (TR). Methodology: The study was undertaken between June 2006 and 2010. Fetal echocardiography in the Moravian-Silesian region was mostly performed as a primary screening in the second term of pregnancy. The diameters of the right side of the heart (tricuspid valve annulus, pulmonary valve annulus, surface of the right atrium and diastolic size of the right ventricle) of fetuses with and without TI were evaluated. The pathology of the pregnancy was generally examined and delivery of the newborn was planned. The fetuses with TI were monitored and examined after delivery. Results: In the observed period, 8 896 pregnancies were examined and we diagnosed 90 significant CHDs. TR occurred in 178 (2%) fetuses. Out of them 20 (11%) fetuses had a defined CHD or significant heart arrhythmia. The most critical CHD with TR was hypoplastic left heart syndrome. TI was insignificant in 158 (89%) fetuses. Progression of the significance of TR with the color Doppler mapping correlated with increased speed of flow. The parameters of the right side of the heart of fetuses with TI do not significantly differ from that of fetuses with a normal tricuspid valve. After the delivery of fetuses with TI, no CHD or chromosomal aberrations were confirmed. Conclusions: The detection of fetal TI during pregnancy is possible. In some fetuses, there is TI connected with some other CHDs which might be detected by fetal echocardiography what provides us detailed description and diagnosis. TI was always insignificant after a CHD had been eliminated and this TR in the fetus did not significantly affect haemodynamics and did not predict any pathology.

Oddělení dětské a prenatální kardiologie FN Ostrava

Fetal tricuspid regurgitation

Lit.: 19