Historický kontext vývoje svépomocných skupin působících v České republice se liší od sousedních zemí jako Rakousko, Německo nebo Polsko. Zčásti v důsledku poměrů v komunistickém režimu byl celkový rámec pro fungování svépomocných skupin jiný. Užívání alkoholu bylo pro totalitní režim něčím „těžko přijatelným". Problematika závislosti na alkoholu však byla díky epidemiologické situaci více méně akceptována, což umožnilo vznik ,kvazi-svépomocných" skupin vedených odborníky na léčbu závislostí Spolupráce s těmito skupinami byla tolerována a později i podporována. Situace v oblasti prevence a léčby užívání nelegálních drog byla mnohem horší, neboť oficiálně žádný drogový problém neexistoval. Po pádu komunistického režimu musely tyto intervence začít téměř od nuly. Podobně tomu bylo v případě svépomocných aktivit. Do té doby více méně nelegální svépomoc uživatelům drog, mající téměř charakter protirežimních aktivit, dostala prostor pro další rozvoj v 90. letech 20. století. Nicméně dodnes je v České republice patrný menší vliv svépomocných principů a současné léčebné programy do značné míry stále ovlivňuje expertní model.

Historically, the context of the development of self-help groups operating in the Czech Republic differs from that experienced in the neighbouring countries, such as Austria, Germany, or Poland. Partly because of the circumstances under the communist regime, the general framework for the operation of self-help groups was different. The totalitarian regime found alcohol use to be something which was “difficult to accept”. The issue of alcohol dependency was more or less recognised because of the epidemiological situation and this made it possible for “quasi-self-help” groups – groups led by addiction treatment professionals – to emerge. Cooperation with these groups was tolerated and later even supported. The situation in the prevention and treatment of illicit drug use was much worse, as no drug problem officially existed. After the fall of the communist regime, such interventions had to start virtually from scratch. Similarly, this was also the case with self-help activities. Until then, self-help for drug users was nearly illegal and viewed almost as an activity aimed against the communist regime. It gained the basis for its further development in the 1990s. Nevertheless, the current treatment programs in the Czech Republic are still governed by the expert model to a great extent and the influence of self-help principles has been less apparent.

Centre for Addictology Department of Psychiatry 1st Faculty of Medicine Charles University Prague and General University Hospital Prague

Historie svépomocných a „kvazi-svépomocných“ skupin v České republice: Vývoj a současný stav v institucionálním kontextu služeb pro uživatele drog

Lit.: 76