Cílem studie byl zhodnotit optimální farmakoterapii pacientů s chronickým srdečním selháním (CHSS), kteří byli odesláni referujícími pracovišti a ambulantními kardiology k zavedení srdeční resynchronizační léčby s defibrilátorem (SRL-D) do Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce v období od 1. ledna 2008 do 30. září 2009. Metody: Optimální farmakoterapie byla analyzována retrospektivně z dokumentace 179 pacientů s CHSS funkční třídy NYHA III a IV. Betablokátory (BB) užívalo pouze 81 % nemocných referovaných k SRL-D, inhibitory ACE (ACEI) užívalo pouze 68 % pacientů, blokátory receptoru angiotenzinu (ARB) užívalo 18 % jedinců a ACEI nebo ARB 81 % nemocných, spironolakton 59 % nemocných. Doporučenou denní dávku BB (carvedilol 25 mg dvakrát denně) užívalo pouze 13 % jedinců, doporučenou denní dávku ACEI (enalapril 10 mg dvakrát denně) užívalo pouze 9,4 % pacientů. Výsledky: Optimální farmakoterapie byla v Kardiologickém oddělení po zavedení SRL-D změněna, BB při propuštění užívalo 95 % nemocných (p < 0,01) a zvýšil se i počet pacientů, kteří dosáhli alespoň 50 % doporučené denní dávky (p < 0,05). Léčba ACEI byla po zavedení SRL-D doporučena u 80 % pacientů (p < 0,05), zvýšil se i počet nemocných, kteří dosáhli alespoň 50 % doporučené denní dávky (p < 0,05). Nebyl zjištěn významný rozdíl v užívání ARB před a po zavedení SRL-D. ACEI nebo ARB užívalo po implantaci přístroje 98 % jedinců (p < 0,05) a spironolakton 77 % pacientů (p < 0,05). Závěr: Navzdory optimálnímu složení farmakologické léčby srdečního selhání pouze malé procento kandidátů SRL-D dosahuje doporučené cílové denní dávky léků. Optimalizace farmakoterapie ve specializovaném centru vedla k významně vyššímu počtu nemocných užívajících doporučenou farmakologickou léčbu se zvýšením dávky BB a ACEI.

The aim of the present study was to evaluate the optimal medical therapy in the chronic heart failure (CHF) patients referred from the comunity centres and the outpatients cardiology clinics for the cardiac resynchronization therapy with defibrilator (CRTD) to the Department of Cardiology, Na Homolce Hospital with the device implantation between 1st January 2008 and 30st September 2009. Methods: The optimal medical therapy was analysed retrospectively from the medical records of 179 consecutive CHF patients NYHA class III–IV. Beta-blockers (BB) were used only in 81% subjects referred for CRTD, ACE inhibitors (ACEI) were used only in 68% patients Angiotensin receptor blockers (ARB) were used in 18 % subjects. ACEI or ARB were used in 81%, spironolacton was use in 59%. Recommended target DD for BB (carvedilol 25 mg bid) was used only in 13% subjects, recommended target DD for ACEI (enalapril 10 mg bid) was used only in 9.4% patients. Results: In the Department of Cardiology, the optimal medical therapy was changed after CRTD, BB were used in 95% subjects at discharge (p < 0.01) and the number of patients reaching at least of 50% of recommended daily dose (DD) of BB increased (p < 0.05). ACEI were recommended after CRTD in 80% subjects after implantation (p < 0.05), the number of patients reaching at least of 50% of recommended DD for ACEIs increased too (p < 0.05). There was no significant difference in ARB use recomended in the hospital (19% after CRTD – NS). ACEI or ARB were used in 98% patients after the device implanted (p < 0.05) and spironolacton in 77% after CRTD (p < 0.05). Conclusions: Despite optimal composition of the optimal medical heart failure therapy only small number of CRTD candidates are reaching recommended drug dose. The optimization of the medical therapy in the specialized center lead to significantly higher proportion of CHF using the optimal therapy with the increased dose of BB and ACEI.

Department of Cardiology Cardiovascular Centre Na Homolce Hospital Prague

Kritické zhodnocení optimální farmakoterapie u kandidátů srdeční resynchronizační léčby - zkušenosti jednoho centra

Lit.: 13