Cíl: Analyzovat důvody, které vedou porodníky a porodní asistentky k provedení epiziotomie. Následně identifikovat sporné indikace jejího provedení na základě výsledků výzkumu pro snížení frekvence této operace při zachování kvality porodnické péče. Metodika: Byly zaznamenány důvody provedení epiziotomie u porodů vedených porodníky a porodními asistentkami na GPK FN Plzeň v období únor 2006 až červen 2007. Byl hodnocen hlavní důvod i vedlejší důvody provedení epiziotomie. Výsledky: Z celkového počtu 2707 odvedených vaginálních porodů byla u 1150 (42 %) porodů provedena mediolaterální epiziotomie a důvod provedení byl zaznamenán v 1069 případech (93 %). Při hodnocení hlavního důvodu provedení epiziotomie byla nejčastěji zastoupena obava o zachování funkce pánevního dna (624, 58 %), a to nejčastěji z důvodu tuhé, neelastické hráze (401, 37 %). Dále známky intrauterinní tísně plodu (181, 17%) a poruchy vypuzovacích sil či suboptimální spolupráce s rodičkou ve finální fázi porodu (109, 10 %). Při hodnocení všech (včetně vedlejších) důvodů nejčastějším důvodem zůstala obava o zachování funkce pánevního dna (871, 50 %). Porucha vypuzovacích sil či obtížná spolupráce s rodičkou (354, 20 %) převýšila známky intrauterinní tísně plodu (253, 15 %). Při rozdělení epiziotomií podle osob, které epiziotomie prováděli (lékař/porodní asistentka) byla u porodních asistentek výrazně významněji provedena epiziotomie primárně z obavy před následnou poruchou pánevního dna (81 % vs. 39 %). Známky intrauterinní tísně plodu naopak patří výrazně častěji k hlavním důvodům provedení epiziotomie u lékařů (28 % vs. 4 %). Závěr: Vzhledem k tomu, že na našem pracovišti vedou porodní asistentky pouze fyziologické porody, je u nich spektrum důvodů provedení epiziotomie užší a dominuje obava o zachování funkce pánevního dna. V současnosti není obava o zachování funkce pánevního dna považována za oprávněnou indikaci k provedení epiziotomie. Fakt, že 624 (58 %) epiziotomií bylo provedeno primárně z důvodu obavy o zachování funkce pánevního dna, představuje významný prostor pro snížení počtu epiziotomií. Redukce by měla být možná zejména ve skupině porodních asistentek (81 % všech hlavních důvodů provedení epiziotomie ve skupině porodních asistentek, tj. 37 % všech provedených epiziotomií). Analýza důvodů epiziotomie je důležitým krokem, který má umožnit snížení frekvence této operace při současném zachování, či zvýšení standardu poskytované péče.

Aim: To analyze reasons for episiotomy use in vaginal delivery among obstetricians and midwives. Consecutively, to indentify disputable indications for its use based on published research in order to facilitate the decrease in frequency of this operation, while preserving high quality of obstetrical care. Methods: Reasons for mediolateral episiotomy use were recorded by obstetricians and midwives after each vaginal delivery with episiotomy at the Ob&Gyn Department of the Charles University Hospital in Pilsen in the period of February 2006 – June 2007. The main reason and all reasons for episiotomy use were evaluated separately. Results: The reason for episiotomy use was recorded in 1069 cases (93%) out of a total of 1150 vaginal deliveries, in which mediolateral episiotomy was performed (42% of all vaginal deliveries). The most common group of main reasons for episiotomy use was a concern about postpartum pelvic floor functional impairment (624, 58% of episiotomies), especially a rigid, non-elastic perineum (401, 37%). Fetal distress (181, 17%) and abnormalities of the expulsive forces/uncooperative parturient (109, 10%) followed. When evaluating all (including secondary) reasons, the most common groups of reasons for episiotomy use were the effort of pelvic floor functionality preservation (871, 50%), abnormalities of the expulsive forces/uncooperative parturient (354, 20%) and fetal distress (253, 15%). When evaluating episiotomies performed by obstetricians and midwives separately, the concern about postpartum pelvic floor functionality prevailed in midwives (81% vs. 39% of episiotomies performed primarily for this reason). Conversely, the obstetricians performed episiotomy more frequently for fetal distress (28% vs. 4 %). Conclusion: In view of the fact that midwives attend only physiological deliveries in our department, the spectrum of reasons for episiotomy use among midwives is narrower and the concern about postpartum pelvic floor functionality dominates. Currently, the concern about postpartum pelvic floor functionality should not be considered a legitimate indication for episiotomy use. The fact that 624 (58%) episiotomies were performed for this reason represents a significant reserve for a decrease in the frequency of episiotomy use. The reduction should be possible primarily among midwives (81% of all main reasons for episiotomy use in the midwive group, i.e. 37% of all episiotomies performed). The analysis of reasons for episiotomy use is an important step in reduction of episiotomy rates while preserving or improving the standard of treatment provided.

Gynekologicko porodnická klinika LF UK a FN Plzeň

Perineal audit: reasons for more than one thousand episiotomies

Lit.: 53