Příspěvek se zabývá možnostmi negativního působení médií, resp. novinářů ve vybraných případech týrání dětí. Autoři pracují v této souvislosti s pojmem sekundární viktimizace, vymezeným jako reakce sociálního prostředí oběti trestného činu na daný čin a jeho okolnosti (nejen kontakt oběti s orgány činnými v trestním řízení, ale i s novináři či s okolím oběti), která vede ke druhotnému zraňování oběti. Přitom jde o reakci, k níž dochází až po spáchání trestného činu a nesouvisí již s bezprostředním konáním pachatele. Novináři a média jsou jedním z významných faktorů, které mohou sekundární viktimizaci způsobovat - a to necitlivou (až bulvární) medializací trestného činu. V textu jsou zmíněny tři konkrétní případy, u nichž jsou patrné negativní důsledky medializace.

This paper focuses on the potentially negative effects of the media and journalists in selected cases of child abuse. The authors work with the concept of secondary victimization, defined as the reaction of the social environment of a crime victim to that particular crime, and the circumstances which lead to the secondary victimization of the victim - not only the victim's contact with the police and courts, but also contacts with journalists and other people in their vicinity. This reaction occurs after the crime, and is no longer connected with the perpetrator's immediate actions. Journalists and the media represent a major factor that can cause secondary victimization through insensitive coverage of crimes, including tabloid excesses. The text mentions three specific cases in which negative effects of media coverage can be observed.

Ostravská univerzita Filozofická fakulta katedra psychologie a aplikovaných sociálních věd Ostrava

Media coverage of selected cases of child abuse and their negative consequences

Obsahuje tabulky

Literatura