Autorky se zabývají mezigenerační soudržností v podmínkách péče o nesoběstačné seniory. Konkrétně se soustředí na studium jedné dimenze konceptu rodinné solidarity, a to na solidaritu shody. Snaží se propojit konfliktualistické a konsenzuální přístupy k této problematice a co nejlépe tak zachytit podobu konfliktů a souladů v rodinách pečujících o seniory. Cílem studie je zmapovat vztah mezi životní shodou a projevovanými konflikty mezi pečující a opečovávanou osobou a zjistit, jak se v těchto oblastech liší rodiny poskytující péči seniorům v různých podmínkách. Po představení základních pojmů, nastínění cílů výzkumu a uvedení teoretického pozadí autorky prezentují výsledky empirického sociologického výzkumu. V tom bylo formou standardizovaných rozhovorů dotázáno 405 respondentů, kteří zajišťují péči o vlastního stárnoucí rodiče nebo rodiče svého partnera. V sekci výsledků je nejprve popsán obecný vztah mezi mírou shody a konfliktů v dotázaných rodinách, následně jsou porovnány rodiny podle způsobu péče o seniora. Pro porovnání byly rozlišeny rodiny pečující o seniora doma ve společné domácnosti, rodiny pečující o seniora v oddělené domácnosti a rodiny, jež seniora umístily do institucionální péče. Z výsledků vyplývá, že v různých typech rodinných uspořádání dochází k jiné míře a k jiné povaze konfliktů. Pro snazší popis vztahů mezi koncepty souhlasu, konfliktu a způsobu péče byla vytvořena typologie rodin. Výsledky naznačily nemožnost idealizovat si rodinnou soudržnost rodin pečujících o seniory ve vlastní domácnosti a naznačily potřebu doplnit model rodinné solidarity o zkoumání konfliktů. Ty přitom nemusí vystupovat jako bariéra rodinné soudržnosti, ale mohou být spíše indikátory zájmu a vzájemné odkázanosti snižující osobní autonomii.

The authors deal with the inter-generation solidarity under conditions of taking care of seniors who are not self-sufficient. They were particularly focused on studying one aspect of the family solidarity concept: solidarity of agreement. They tried to combine conflict and consensual attitudes to this problem and thus to characterize the nature of conflicts and harmony in families taking care of seniors. The target of the study was mapping of relationships between the life harmony and manifested conflicts between persons providing and accepting the care and finding differences in this field between families taking care of seniors under different conditions. After presenting basic terms, outlining the research targets and introducing the theoretical background, the authors present results of their empiric sociological research. Standardized interviews were performed with 405 respondents taking care of their own aging parents or aging parents of their partners. In the section Results, a general relationship between the degree of harmony and conflicts in the families inquired is first described and the families are subsequently compared depending on the method of taking care of the senior. For the comparison, families taking care of seniors at home, families taking care of seniors in a separate household and families transferring the senior to the institutional care were differentiated from each other. The results indicate that there are differences in the degree and nature of conflicts depending on different types of the family arrangement. Typology of families was established to facilitate the description of relationships between the concepts of the consent, conflict and method of taking the care. The results demonstrated that it is impossible to idealize the solidarity in families taking care of seniors in their own households and indicated requirements for supplementing the model of the family solidarity by an investigation of conflicts. During this, they may not behave as a barrier in the family solidarity, but they may rather serve as an indicator of the interest and mutual dependence reducing the personal autonomy.

Univerzita Karlova Praha Fakulta sociálních věd

Consensus and conflict in families taking care of seniors

Citace poskytuje Crossref.org

Obsahuje 2 tabulky

Literatura