Cíl Stanovit prevalenci jednotlivých anaerobních bakterií u pacientů s chronickou ránou. Materiál a metodika Do souboru byli zařazeni všichni pacienti hospitalizovaní s chronickou ránou na Klinice popálenin a rekonstrukční chirurgie FN Brno v období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2010. U těchto pacientů byl pravidelným a cíleným mikrobiologickým odběrem získán materiál z kožních defektů. V diagnostice anaerobních původců infekce chronického defektu má nezastupitelnou roli stěr na sterilní vatový tampón následně zanořený do transportního média, které umožňuje přežití anaerobních bakterií. Tato metoda je preferována před otiskem. Po transportu do mikrobiologické laboratoře se materiál vyočkuje na kultivační půdy včetně VL agaru pro růst anaerobních bakterií. Kultivace anaerobních mikrobů vyžaduje anaerobní prostředí a časový interval 48 hodin. Následná identifikace anaerobů se provádí pomocí sestavy diagnostických disků a diagnostických souprav Remel a API bioMérieux. Výsledky Celkem bylo do skupiny zařazeno 95 pacientů (32 žen) s pozitivní izolací anaerobní bakterie v chronickém defektu, kteří byli hospitalizovaní ve sledovaném období. 75 pacientů v souboru (78,95 %) bylo hospitalizováno se vstupní diagnózou dekubitu, 13 pacientů (13,68 %) s bércovým vředem a 7 pacientů (7,36 %) s diabetickým defektem dolní končetiny (diabetickou nohou). M:F ratio 2,97:1. U těchto pacientů bylo izolováno celkem 198 kmenů anaerobních bakterií. Nejčastějším anaerobem izolovaným z chronické rány je Bacteroides fragilis celkem 115 kmenů (58,08 %), dále Peptococcus sp. 20 kmenů (10,10 %) a Peptostreptococcus sp. 19 kmenů (9,60 %) a Prevotela melaninogenica 14 kmenů (7,07 %). Závěr Ve studii se nám podařilo stanovit prevalenci základních anaerobních bakterií u pacientů s chronickou ránou. Potvrdili jsme také skutečnost, že nejvyšší výskyt anaerobů je u pacientů s dekubity.

Aim To establish the prevalence of particular anaerobic bacteria in patients with chronic wound. Material and methodology All patients, hospitalized with a chronic wound in the Clinic of burns and reconstructive surgery of Faculty Hospital of Brno in the period from January 1st, 2008 till December 31st, 2010, were enrolled in our data set. In these patients, the material was collected by regular and targeted collection from skin defects. A swab made with a sterile cotton wool swab subsequently dipped into transport medium, which enables a survival of anaerobic bacteria, plays an insubstitutable role in a diagnostic procedure of anaerobic etiological agents of chronic defect infections. This method is preferred to an imprinting. Following the transport to microbiologic laboratory, the material is inoculated in culture media including VL agar for a growth of anaerobic bacteria. The cultivation of anaerobic germs demands an anaerobic environment and a time period of 48 hours. The subsequent identification of anaerobes is performed by a set of diagnostic discs and diagnostic kits Remel and API bioMérieux. Results In total, 95 patients (32 women) with positive isolation of anaerobic bacteria in a chronic defect, who were hospitalized in the monitored period, were enrolled in our group. 75 patients in the group (78.95 %) were hospitalized with an initial diagnosis of the pressure ulcer, 13 patients (13.68%) with the crural ulcer and 7 patients (7.36 %) with a diabetic defect of lower extremity(the diabetic foot). M:F ratio 2.97:1. There were a total of 198 anaerobic bacteria tribes isolated in these patients. The most common anaerobic bacteria isolated from a chronic wound is Bacteroides fragilis 115 tribes in total (58.08 %), followed by Peptococcus sp. 20 tribes (10.10 %), Peptostreptococcus sp. 19 tribes (9.60 %), and Prevotela melaninogenica 14 tribes (7.07 %). Conclusion In our study we established the prevalence of basic anaerobic bacteria in patients with chronic wound. We also proved the fact that the highest incidence of anaerobes is in patients with pressure ulcers.

Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie FN Brno

LF MU Brno

Oddělení klinické mikrobiologie FN Brno

Anaerobes in a chronic wound: banality or a hidden threat?

Obsahuje 1 tabulku

Literatura