Úvod: Katetrová ablace atrioventrikulárních přídatných drah je v současnosti rutinní léčebnou metodou. Její perspektivy se však v éře ablační léčby komplexních arytmií mění. Cílem práce bylo zhodnocení efektivity ablace přídatných drah v průběhu posledních 9 let na jednom pracovišti. Metodika: Katetrová ablace přídatných drah byla od února roku 2002 do června roku 2011 provedena u 247 pacientů (100 žen, 42 ± 16 let). Cílem výkonu byla eliminace vedení přídatných drah v obou směrech. Výsledky: První ablace byla bezprostředně úspěšná u 228 (92 %) pacientů. Vedení přídatných drah se nepodařilo zcela odstranit u 19 (8 %) pacientů a k pozdější recidivě vedení přídatných drah došlo u dalších 7 (3 %) pacientů. Opakovaná ablace byla provedena u 20 (8 %) pacientů, u 2 pacientů byla provedena ještě 3. úspěšná ablace. Ve výsledku tak byla přídatná dráha trvale odstraněna u 238 (96 %) pacientů. Selhání ablace bylo v 6 (67 %) z 9 případů spojeno s rizikovou lokalizací přídatných drah v blízkosti atrioventrikulárního převodního systému. Podle zkušenosti vyšetřujících A, B, C, D byla efektivita prvního výkonu/celková efektivita po opakovaných výkonech 97 %/99 %, 90 %/96 %, 87 %/87 %, resp. 91 %/91 % (srovnání efektivity prvního výkonu, respektive opakovaných výkonů Kruskal-Wallis ANOVA testem: p = 0,19; resp. 0,05). Závěr: Úspěšnost ablace přídatných drah přesahuje 95 % a neúspěch je převážně spojen s lokalizací přídatných drah v blízkosti atrioventrikulárního převodního systému. Individuální zkušenost vyšetřujícího byla spojena s rozdílem mezi vysokou a téměř absolutní efektivitou ablace.

Introduction: Catheter ablation of atrio-ventricular accessory pathways has become a routine treatment method. However, its perspective has been changing in the era of ablation of complex arrhythmias. This study was aimed at evaluating accessory pathways ablation efficacy within the last nine years at one center. Methods: From February 2002 to June 2011, catheter ablation of accessory pathways was performed in 247 patients (100 females, 42 ± 16 years). Elimination of accessory pathways conduction in both directions was the procedure endpoint. Results: Immediate accessory pathways conduction elimination at the first ablation was achieved in 228 (92%) patients. Ablation failed to eliminate accessory pathways conduction in 19 (8%) patients, or accessory pathways conduction subsequently recurred in another 7 (3%) patients. Repeat ablation was completed in 20 (8%) patients, 2 patients underwent a third ablation procedure. In total, accessory pathway was permanently eliminated in 238 (96%) patients. Ablation failure was connected with a risky position in the vicinity of atrio-ventricular conduction system in 6 (67 %) out of 9 patients. By the individual A, B, C, D operators’ experience, efficacy of the first procedure/total efficacy, was 97%/99%, 90%/96%, 87%/87%, and 91%/91%, respectively (comparison of inter-operator efficacy of the first and repeat ablation by Kruskal-Wallis ANOVA test: p = 0,19 and 0,05, respectively). Conclusion: Accessory pathways ablation efficacy exceeds 95%, and ablation failure is dominantly related to the accessory pathways location close to the atrio-ventricular conduction system. Individual operator’s experience was associated with a certain disparity between high and nearly absolute accessory pathways ablation efficacy.

Oddělení kardiologie Nemocnice Podlesí a s Třinec

Catheter ablation of atrio-ventricular accessory pathways in the era of ablation therapy of complex arrhythmias: a changing perspective for oncoming generation of electrophysiologists

Literatura