VÝCHODISKA: Rodičovské chování bývá označováno za jeden z nejsilnějších prediktorů rizikového chování adolescentů, zároveň je však v tomto období velice silný vliv vrstevníků. CÍLE: Identifikovat faktory (na straně rodičů a kamarádů) ovlivřiující specifické druhy rizikového chování adolescentů. METODY: Použitá data vycházejí z dotazníků, které vyplňují adolescenti v 15 letech věku. Pro statistické porovnávání pomocí chi testů nezávislosti byla užita metoda extrémních skupin. SOUBOR: Vychází ze studie ELSPAC (Evropská longitudinální studie rodičovství a dětství) a rozdělení respondentů do sledovaných skupin bylo odvozeno od tzv. syndromu rizikového chování. Adolescenti tak byli zařazeni do pěti skupin: A - osoby s návykovým chováním (N=126); B - osoby s antisociálním chováním (N=75); C - osoby s rizikovým sexuálním chováním (N=77); D - syndromová, komorbidní skupina (N=118), E - kontrolní, neriziková skupina (N=1135). VÝSLEDKY: Pro syndromovou skupinu jsou nejméně důležité názory autorit (otec, prarodiče, učitelé; vše p < 0,001). Zároveň mají tito jedinci mezi sebou nejvíce problémových kamarádů (užívajících návykové látky), v závěsu je skupina adolescentů s návykovým chováním (p < 0,001). Počet silných kuřáků mezi rodiči je sice nejnižší v nerizikové skupině adolescentů (p < 0,001), avšak není jich nejvíce ve skupině návykové. Souvislost s konzumací alkoholu rodiči nebyla prokázána vůbec. ZÁVĚRY: Jedinci vykazující rizikové chování nejsou náchylnější k přebírání názorů od svých vrstevníků. Zásadnější je struktura kamarádských skupin, provádění tzv. sociální selekce, kdy si rizikoví adolescenti několikanásobně častěji za své přátele vybírají rovněž rizikove jedince. V tomto výběru hraje velkou roli mj. oblíbenost u ostatních a materiální zázemí. Vzory chování v rodině se ukázaly být spíše moderujícím činitelem rizikového chování adolescentů. Důležité je rovněž zjištění, že rizikoví jedinci mnohem méně reflektují na názory dospělých osob ve svém okolí (tedy pouze s výjimkou matek).

BACKGROUND: Parents' behaviour is often defined as one of the strongest predictors of adolescent behaviour. However, the influence of peers is also very strong in this period of life. OBJECTIVE: To identify factors (both in parents and friends) which influence specific types of adolescent risk behaviour. METHODS: The data were collected using questionnaires in which 15-year-old adolescents were asked to provide information about themselves. The method of extreme (or contrast) groups was used to carry out a statistical comparison using chi-square tests. SAMPLE: The study sample comprised the participants in ELSPAC (European Longitudinal Study of Parenthood and Childhood). The sample was divided into five groups according to the risk behaviour syndrome. RESULTS: The syndrome group considered the opinions of authority figures (such as their father, grandparents, and teachers) as being of the least importance (all the findings were significant at p < 0.001). Followed by the group of adolescents with addictive behaviour, the individuals from the syndrome group also had the highest number of "problem' riends (users of addictive substances). While the lowest lumber of heavy smokers among parents was found in the ion-risk group of adolescents (p < 0.001), their numbers vere not the highest in the group with addictive behaviour. No evidence of association with parental drinking was found at all. CONCLUSIONS: Adolescents showing risk behaviour may not be more prone to assuming their peers' opinions. However, the structure of the groups of their friends (resulting from the process of social selection) is 77ore fundamental: at-risk adolescents are much more likely to choose risk individuals as their friends. Popularity vith others and material circumstances are some of the facors that play an important role in this choice. The models of behaviour in the family seem to be rather a secondary moderating factor for adolescents' risk behaviour. Significantly, individuals at risk show less consideration for the opinions of adults (with mothers being the only exception).

Ústav preventivního lékařství LF MU Brno

Parents or friends? Who has a more significant influence on adolescent behaviour?

Literatura

000      

00000naa a2200000 a 4500

001      

bmc13009575

003      

CZ-PrNML

005      

20191015095131.0

007      

ta

008      

130312s2012 xr d f 000 0cze||

009      

AR

040    __

$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze

041    0_

$a cze $b eng

044    __

$a xr

100    1_

$a Foltová, Lucie. $7 _AN058111 $u Ústav preventivního lékařství, LF MU, Brno

245    10

$a Rodiče, nebo kamarádi? Aneb kdo má větší vliv na chování adolescenta? / $c Foltová L.

246    31

$a Parents or friends? Who has a more significant influence on adolescent behaviour?

504    __

$a Literatura

520    3_

$a VÝCHODISKA: Rodičovské chování bývá označováno za jeden z nejsilnějších prediktorů rizikového chování adolescentů, zároveň je však v tomto období velice silný vliv vrstevníků. CÍLE: Identifikovat faktory (na straně rodičů a kamarádů) ovlivřiující specifické druhy rizikového chování adolescentů. METODY: Použitá data vycházejí z dotazníků, které vyplňují adolescenti v 15 letech věku. Pro statistické porovnávání pomocí chi testů nezávislosti byla užita metoda extrémních skupin. SOUBOR: Vychází ze studie ELSPAC (Evropská longitudinální studie rodičovství a dětství) a rozdělení respondentů do sledovaných skupin bylo odvozeno od tzv. syndromu rizikového chování. Adolescenti tak byli zařazeni do pěti skupin: A - osoby s návykovým chováním (N=126); B - osoby s antisociálním chováním (N=75); C - osoby s rizikovým sexuálním chováním (N=77); D - syndromová, komorbidní skupina (N=118), E - kontrolní, neriziková skupina (N=1135). VÝSLEDKY: Pro syndromovou skupinu jsou nejméně důležité názory autorit (otec, prarodiče, učitelé; vše p < 0,001). Zároveň mají tito jedinci mezi sebou nejvíce problémových kamarádů (užívajících návykové látky), v závěsu je skupina adolescentů s návykovým chováním (p < 0,001). Počet silných kuřáků mezi rodiči je sice nejnižší v nerizikové skupině adolescentů (p < 0,001), avšak není jich nejvíce ve skupině návykové. Souvislost s konzumací alkoholu rodiči nebyla prokázána vůbec. ZÁVĚRY: Jedinci vykazující rizikové chování nejsou náchylnější k přebírání názorů od svých vrstevníků. Zásadnější je struktura kamarádských skupin, provádění tzv. sociální selekce, kdy si rizikoví adolescenti několikanásobně častěji za své přátele vybírají rovněž rizikove jedince. V tomto výběru hraje velkou roli mj. oblíbenost u ostatních a materiální zázemí. Vzory chování v rodině se ukázaly být spíše moderujícím činitelem rizikového chování adolescentů. Důležité je rovněž zjištění, že rizikoví jedinci mnohem méně reflektují na názory dospělých osob ve svém okolí (tedy pouze s výjimkou matek).

520    9_

$a BACKGROUND: Parents' behaviour is often defined as one of the strongest predictors of adolescent behaviour. However, the influence of peers is also very strong in this period of life. OBJECTIVE: To identify factors (both in parents and friends) which influence specific types of adolescent risk behaviour. METHODS: The data were collected using questionnaires in which 15-year-old adolescents were asked to provide information about themselves. The method of extreme (or contrast) groups was used to carry out a statistical comparison using chi-square tests. SAMPLE: The study sample comprised the participants in ELSPAC (European Longitudinal Study of Parenthood and Childhood). The sample was divided into five groups according to the risk behaviour syndrome. RESULTS: The syndrome group considered the opinions of authority figures (such as their father, grandparents, and teachers) as being of the least importance (all the findings were significant at p < 0.001). Followed by the group of adolescents with addictive behaviour, the individuals from the syndrome group also had the highest number of "problem' riends (users of addictive substances). While the lowest lumber of heavy smokers among parents was found in the ion-risk group of adolescents (p < 0.001), their numbers vere not the highest in the group with addictive behaviour. No evidence of association with parental drinking was found at all. CONCLUSIONS: Adolescents showing risk behaviour may not be more prone to assuming their peers' opinions. However, the structure of the groups of their friends (resulting from the process of social selection) is 77ore fundamental: at-risk adolescents are much more likely to choose risk individuals as their friends. Popularity vith others and material circumstances are some of the facors that play an important role in this choice. The models of behaviour in the family seem to be rather a secondary moderating factor for adolescents' risk behaviour. Significantly, individuals at risk show less consideration for the opinions of adults (with mothers being the only exception).

650    12

$a chování mladistvých $x klasifikace $x psychologie $7 D000294

650    12

$a poruchy sociálního chování $x epidemiologie $x etiologie $7 D012920

650    _2

$a rodiče $7 D010290

650    _2

$a charakteristiky rodiny $7 D005191

650    _2

$a rizikové faktory $7 D012307

650    _2

$a lidé $7 D006801

650    _2

$a mladiství $7 D000293

653    00

$a výběr kamarádů

653    00

$a vrstevníci

653    00

$a modely chování

653    00

$a raná adolescence

653    00

$a rizikové chování

655    _2

$a práce podpořená grantem $7 D013485

773    0_

$t Adiktologie $x 1213-3841 $g Roč. 12, č. 4 (2012), s. 325-333 $w MED00012365

856    41

$u http://199757.w57.wedos.ws/wp-content/uploads/2018/09/Foltov%C3%A1_Rodi%C4%8De.pdf $y plný text volně přístupný

910    __

$a ABA008 $b A 4153 $c 611 $y 3 $z 0

990    __

$a 20130312092950 $b ABA008

991    __

$a 20191015095557 $b ABA008

999    __

$a ok $b bmc $g 972398 $s 807830

BAS    __

$a 3

BMC    __

$a 2012 $b 12 $c 4 $i 1213-3841 $m Adiktologie $n Adiktologie (Tišnov) $x MED00012365 $d 325-333

LZP    __

$b přidání abstraktu $c NLK125 $d 20130508 $a NLK 2013-14/ip