výběr kamarádů Dotaz Zobrazit nápovědu
VÝCHODISKA: Rodičovské chování bývá označováno za jeden z nejsilnějších prediktorů rizikového chování adolescentů, zároveň je však v tomto období velice silný vliv vrstevníků. CÍLE: Identifikovat faktory (na straně rodičů a kamarádů) ovlivřiující specifické druhy rizikového chování adolescentů. METODY: Použitá data vycházejí z dotazníků, které vyplňují adolescenti v 15 letech věku. Pro statistické porovnávání pomocí chi testů nezávislosti byla užita metoda extrémních skupin. SOUBOR: Vychází ze studie ELSPAC (Evropská longitudinální studie rodičovství a dětství) a rozdělení respondentů do sledovaných skupin bylo odvozeno od tzv. syndromu rizikového chování. Adolescenti tak byli zařazeni do pěti skupin: A - osoby s návykovým chováním (N=126); B - osoby s antisociálním chováním (N=75); C - osoby s rizikovým sexuálním chováním (N=77); D - syndromová, komorbidní skupina (N=118), E - kontrolní, neriziková skupina (N=1135). VÝSLEDKY: Pro syndromovou skupinu jsou nejméně důležité názory autorit (otec, prarodiče, učitelé; vše p < 0,001). Zároveň mají tito jedinci mezi sebou nejvíce problémových kamarádů (užívajících návykové látky), v závěsu je skupina adolescentů s návykovým chováním (p < 0,001). Počet silných kuřáků mezi rodiči je sice nejnižší v nerizikové skupině adolescentů (p < 0,001), avšak není jich nejvíce ve skupině návykové. Souvislost s konzumací alkoholu rodiči nebyla prokázána vůbec. ZÁVĚRY: Jedinci vykazující rizikové chování nejsou náchylnější k přebírání názorů od svých vrstevníků. Zásadnější je struktura kamarádských skupin, provádění tzv. sociální selekce, kdy si rizikoví adolescenti několikanásobně častěji za své přátele vybírají rovněž rizikove jedince. V tomto výběru hraje velkou roli mj. oblíbenost u ostatních a materiální zázemí. Vzory chování v rodině se ukázaly být spíše moderujícím činitelem rizikového chování adolescentů. Důležité je rovněž zjištění, že rizikoví jedinci mnohem méně reflektují na názory dospělých osob ve svém okolí (tedy pouze s výjimkou matek).
BACKGROUND: Parents' behaviour is often defined as one of the strongest predictors of adolescent behaviour. However, the influence of peers is also very strong in this period of life. OBJECTIVE: To identify factors (both in parents and friends) which influence specific types of adolescent risk behaviour. METHODS: The data were collected using questionnaires in which 15-year-old adolescents were asked to provide information about themselves. The method of extreme (or contrast) groups was used to carry out a statistical comparison using chi-square tests. SAMPLE: The study sample comprised the participants in ELSPAC (European Longitudinal Study of Parenthood and Childhood). The sample was divided into five groups according to the risk behaviour syndrome. RESULTS: The syndrome group considered the opinions of authority figures (such as their father, grandparents, and teachers) as being of the least importance (all the findings were significant at p < 0.001). Followed by the group of adolescents with addictive behaviour, the individuals from the syndrome group also had the highest number of "problem' riends (users of addictive substances). While the lowest lumber of heavy smokers among parents was found in the ion-risk group of adolescents (p < 0.001), their numbers vere not the highest in the group with addictive behaviour. No evidence of association with parental drinking was found at all. CONCLUSIONS: Adolescents showing risk behaviour may not be more prone to assuming their peers' opinions. However, the structure of the groups of their friends (resulting from the process of social selection) is 77ore fundamental: at-risk adolescents are much more likely to choose risk individuals as their friends. Popularity vith others and material circumstances are some of the facors that play an important role in this choice. The models of behaviour in the family seem to be rather a secondary moderating factor for adolescents' risk behaviour. Significantly, individuals at risk show less consideration for the opinions of adults (with mothers being the only exception).
- Klíčová slova
- výběr kamarádů, vrstevníci, modely chování, raná adolescence, rizikové chování,
- MeSH
- charakteristiky rodiny MeSH
- chování mladistvých * klasifikace psychologie MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- poruchy sociálního chování * epidemiologie etiologie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- rodiče MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl. Experiment zkoumal, zda jsou sociální preference dětí předškolního a mladšího školního věku ovlivněny regionálním dialektem mluvčího a zda mohou být potenciální preference pro lokální/vlastní dialekt tlumeny bohatší jazykovou zkušeností dítěte. Metody. V percepčním online experimentu byla zkoumána dialektově podmíněná volba kamaráda. Každá z 12 experimentálních položek obsahovala dvojici vět, které byly nahrány dvěma různými mluvčími stejného pohlaví: jeden mluvil středočeskou varietou češtiny a druhý mluvil foneticky odlišným moravskoslezským dialektem. Formou nuceného výběru měli participanti v každém pokusu rozhodnout, se kterým ze dvou dětí by si chtěli raději hrát. Data byla sebrána od 81 participantů ve věku 5 až 8 let, kteří si poslechli obě nahrávky a následně se rozhodli, se kterým ze dvou mluvčích by si raději hráli. Výsledky. Smíšený model logistické regrese odhalil významnou interakci věku a lokality participanta (průměrná modelovaná velikost efektu = 16,4 %, SE = 8,1 %, z = 2,031, p = 0,042). Párová srovnání ukázala, že mladší (věk 4 a 5 let) moravskoslezské děti měly silnější preferenci pro svůj lokální dialekt než mladší středočeské děti a okrajově také než starší (věk 6 a 7 let) moravskoslezské děti. Závěry. Výsledky naznačují, že jazykově podmíněné sociální preference mohou být ovlivněny variovaností jazykového prostředí, ve kterém se dítě nachází. Slabší preference pro rodný dialekt u mladších dětí ve Středočeském kraji než v Moravskoslezském kraji mohou být výsledkem variovanějšího jazykového prostředí středočeského regionu (včetně Prahy). Stejně tak může být (okrajově významné) slábnutí preference pro rodný dialekt u starších dětí v rámci Moravskoslezského kraje spjato s nástupem do školy, jež dítěti taktéž poskytuje variovanější jazykové prostředí. Limity. Relativně malý vzorek mladší skupiny moravskoslezských dětí, který ovšem reflektuje demografickou situaci: způsob náboru participantů do experimentu byl pro oba regiony stejný, aby participanti v obou regionech pocházeli ze srovnatelně motivovaných částí populace, což je ke sběru spolehlivých dat prostřednictvím online experimentu klíčové. Autorky navrhují provést navazující výzkum, ideálně v laboratoři, který ověří replikovatelnost výsledků a bude sbírat více podrobných údajů ohledně jazykového a dialektového pozadí dítěte.
Objectives: This study investigated whether preschool and early school age children's friendship choices are modulated by a talker's regional dialect, and whether the potential preference for local/native dialect would be attenuated by a child's more diverse language experience. Methods: An online forced-choice experiment was administered. Each of 12 trials contained a pair of sentences recorded by two different same-sex speakers: one was a speaking the Central Bohemian variety of Czech and the other speaking a phonetically distinct Nothern Moravian-Silesian dialect. Data were collected from a total 81 participants, aged 5 to 8 years from both regions, who, upon listening to both sentences in each trial, indicated which of the two children they would like to play with. Results: A generalized linear mixed-effects model revealed a statistically significant interaction of age and participant location (average estimated effect size = 16.4 %, SE = 8.1 %, z = 2.031, p = .042). Pairwise comparisons showed that younger Moravian-Silesian children had a stronger preference for their own local dialect than younger Central Bohemian children, and marginally also than the older Moravian-Silesian children. Conclusions: The results can be explained by considering that older Moravian-Silesian children have a more diverse language experience (associated with starting school), similarly to Central Bohemian children of any age who have a more diverse language experience due to a greater linguistic variation in their region. Such richer, more varied, language experience might then attenuate children's preferences for their own dialect. Limitations: The recruitment procedures for both regions were kept identical in order to recruit comparably motivated participants' parents, which is crucial to collect comparably reliable data using an online experiment administered by the children's parents. This however resulted in a relatively small sample of the younger group of Moravian-Silesian children. Follow-up research, ideally lab-based, is needed to test the replicability of the present findings and to collect more detailed information on children's language, dialectal, and education background.
Vydání první 157 stran ; 21 cm
Dva dlouholetí kamarádi a někdejší kolegové-učitelé se už pár let živí poněkud lukrativnějšími profesemi: jeden jako gigolo a druhý jako nájemný vrah. Aby si od svých náročných povolání na pár dní odpočali, vyrazí na řeku Sázavu. Jenomže muži jak známo nepřestávají pracovat ani na dovolené... Takový je náčrt filmového scénáře, pro nějž chce autor stůj co stůj získat otupělého producenta. Nabídne brutální scény? Nebo osudovou lásku? Lze snad s nadsázkou říct, že nová próza Michala Viewegha nabízí obojí: thriller i tragickou lovestory. Nakladatelská anotace.
Novela populárního českého autora vypráví příběh nepříliš úspěšného scénáristy, hledajícího producenta pro svůj film o dvou přátelích, kteří opustí pedagogickou dráhu a vyberou si pro své živobytí zcela odlišná, ale výnosná povolání.
- Konspekt
- Česká próza
Background: Výzkumná studie byla provedena v rámci pětiletého kvaziexperimentálního projektu majícího za cíl provést evaluaci struktury, procesu, výsledku a nákladů primárněpreventivního programu na komunitní bázi, který je realizován na území Prahy 6. Cílem substudie je prostřednictvím kvalitativních metod získat data umožňující porozumění způsobu, jakým děti v tomto věku o návykových látkách uvažují, co si myslí o jejich uživatelích a jak popisují důsledky užívání, případně zda s těmito důsledky mají prostřednictvím osob v jejich okolí nějaké zkušenosti. Tato data mají sloužit jako kvalitnější informační báze pro interpretaci statistických údajů získaných po pretestu a dvou posttestech hlavní části projektu. Metody: Hlavní použitou metodu získávání dat je metoda ohniskových skupin. Míra strukturovanosti podmnětového materiálu přitom byla přizpůsobena věku cílové skupiny (vyšší míra strukturace) a stejně tak byl upraven také styl moderování (více direktivní styl řízení skupin) zabezpečené párem výzkumníků (vždy muž a žena). Doplňkovým zdrojem dat pro kontrolu validity metodou triangulace se stalo zúčastněné pozorování. Při analýze dat byla využita technika zachycování vzorců, témat či „gestaltů" v přímých výpovědích účastníků výzkumu (doslovný přepis audiozáznamu rozhovorů) a technika spojování dílčích deskriptivních prvků do obecných kategorií a jejich interpretace. Soubor: Celkem čtyř ohniskových skupin se zúčastnilo 98 dětí bez přítomnosti pedagoga, které navštěvují 6. třídu ZŠ (tj. ve věku 12 -13 let). Dvě ohniskové skupiny byly provedeny s dětmi z experimentální výzkumné skupiny (tj. děti, které se účastní evaluovaného preventivního programu na komunitní bázi) a dvě ohniskové skupiny byly provedeny s dětmi z kontrolní výzkumné skupiny (tj. děti, které se evaluovaného preventivního programu na komunitní bázi neúčastní). Třídy byly ze základního souboru (školy účastnící se evaluační studie) vybrány W metodou prostého náhodného výběru. Zjištění: Děti v zapojených 6. třídách ZŠ měly poměrně velmi bohaté zkušenosti Vj s alkoholem a tabákem a současně dokázaly velmi přesně popsat různé důsledky užívání těchto látek na příkladech ze svého okolí (širší rodina, lidé v sousedství). Opilost jim nejčastěji asociovala nevypočitatelnost v chování, kterou reprezentovalo to, že opilí lidé dokáží být velmi milí, příjemní a zábavní, ovšem stejně tak hrubí až agresivní, nepříjemní, sprostí a někdy i nebezpeční. Požívat alkohol a být opilý chápou jako samozřejmé atributy dospělosti. Ve výsledcích týkajících se atmosféry školy nacházíme zajímavý rozpor mezi proklamovanou „atmosférou školy" (zjišťovanou od ředitelů škol a dalších pracovníků vybraných škol) a popisem získaným přímo od účastníků výzkumu. Zkušenosti s jinými drogami než s alkoholem a tabákem jsou spíše zprostředkované (starší sourozenci, kamarádi atd.). Zřetelný je vliv velkého města, kdy mnozí účastníci již viděli někoho kouřit marihuanu a mnozí viděli také (nejčastěji v parcích a v centru) někoho, kdo si připravoval nebo přímo injekčně aplikoval drogu. Negativní postoj je zřetelně obvyklejší vůči drogám jako heroin či pervitin. Méně často odsuzují uživatele konopí a k užívání alkoholu a tabáku sice mají nejdříve negativní stanovisko, avšak na dotaz, zda je i přesto tyto drogy lákají, odpovídají že ano. U dvou tříd (po jedné z experimentální a kontrolní skupiny) se výrazně rozcházel popis pracovníků školy s popisem dětí (účastníků výzkumu). U těchto dvou tříd byl pracovníky školy velmi důrazně opakován výčet pouze pozitivních charakteristik školy a neobjevily se prvky jakékoli sebekritiky či popis nezdarů. Právě u těchto dvou tříd děti popisovaly výrazně častěji negativní zkušenosti se šikanou, agresí mezi dětmi na škole, malou podporou ze strany pedagogů a slabší komunikací s pedagogy nad rámec výukových věcí.
