Cíl: Porovnat pomocí standardizovaných dotazníků kvalitu života respondentů se závratí a bez závrati (s chronickou nemocí z povolání) a srovnat s populační normou. Metoda: Respondenti od 18 do 65 let byli rozděleni do tří skupin – soubor pacientů se závratí, soubor pacientů bez závratí a soubor zdravých jedinců. Soubor pacientů se závratěmi tvořilo 54 pacientů, z toho 42 žen a 12 mužů. Soubor pacientů bez závrati, kteří trpěli chronickými nemocemi z povolání, tvořilo 24 probandů, z toho 14 žen a 10 mužů. Soubor zdravých jedinců tvořilo 308 probandů. Výzkum byl proveden pomocí anonymního dotazníkového šetření. Pro hodnocení kvality života byl využit Dotazník kvality života Světové zdravotnické organizace WHOQOL – BREF, který obsahuje celkem 26 otázek. Pro srovnání dosažených výsledků se zdravou populací jsou použity populační normy (běžná populace) převzaté z Příručky pro uživatele dotazníku WHOQOL. Ke stanovení handicapu, který je spojen s příznaky závratí, byl využit dotazník Dizziness handicap inventory (DHI), který má 25 položek a 3 reakční úrovně. Hodnotí dopady vestibulární poruchy na pacientovu osobnost po stránce fyzické, psychické a emoční při běžných denních aktivitách. Výsledky: Respondenti se závratí vykazovali nižší skóre v doméně „Fyzické zdraví“ ve srovnání s respondenty bez závratí a s populační normou. Doménu „Prožívání“ hodnotili respondenti se závratí podobně jako zdravá populace. Dotázaní respondenti bez závratí hodnotili tuto doménu nejlépe. Doménu „Sociální vztahy“ hodnotili nejlépe dotázaní respondenti bez závratí. Při hodnocení domény „Prostředí“ dotázaní respondenti bez závratí hodnotili tuto doménu nejlépe. Respondenti, kteří trpěli závratí, udávali horší kvalitu života, ve srovnání s respondenty bez závratí a běžnou populací. Otázku spokojenosti se zdravím nejhůře hodnotili respondenti se závratěmi, ve srovnání s kontrolní skupinou respondentů bez závratí a kontrolní skupinou zdravých probandů. U 54 respondentů se závratí byl hodnocen kromě kvality života i dotazník DHI, který udává, jaké mají respondenti obtíže v emoční, fyzické a psychické oblasti. 78 % nemocných s poruchou rovnováhy v DHI dotazníku nemělo handicap v emoční oblasti. Lehký handicap byl zaznamenán u 22 % respondentů. Závrať nemocné znevýhodňuje a negativně ovlivňuje i v oblasti psychiky. U našich respondentů byl tento handicap ve 24 %. Svůj fyzický handicap si jako lehký uvědomovalo 37 %, jako střední 24 % a jako těžký 13 % a u 26 % nemocných se závratí se tento handicap v dalším průběhu nemoci může objevit. Závěr: Dotazník DHI se jeví jako vhodný nástroj pro určení míry závažnosti závrati, jejího vnímání pacienty. Dovoluje nám objektivizovat jinak neuchopitelný a neměřitelný subjektivní pocit závrati. Tak se tento dotazník může stát užitečným doplňkovým nástrojem k objektivním vyšetřovacím metodám diagnostiky, léčby a dlouhodobého sledování pacientů se závratí.

Objective: The objective of the work was to compare quality of life of the respondents with or without vertigo (with chronic occupational disease) and to compare the data with a population standard using standard questionnaires. Method: The respondents at the age of 18 to 65 years were divided into three groups – a group of patients with vertigo, another group without vertigo and a group of healthy individuals. The group of patients with vertigo encompassed 54 patients, 42 women and 12 men. The group of patients with vertigo, who suffered from chronic occupational diseases, included 24 probands, 14 of them being women and 10 men. The group of healthy individuals encompassed 308 probands. The research was made by means of an anonymous questionnaire survey. The questionnaire WHOQOL – BREF of the World Health Organization consisting of 26 questions altogether was used to evaluate the quality of life. In order to compare the results reached with a healthy population, the authors used a population standard (a common population) adopted from the User’s (Instruction) Manual for the WHOQOL questionnaire. For the determination of handicap associated with vertigo symptoms the authors used the Dizziness handicap inventory questionnaire (DHI) which includes 25 items and 3 reaction levels. It evaluates the impact of vestibular disorder on the patient’s personality with respect to physical, psychical and emotional aspects in common daily activities. Results: The respondents with vertigo displayed a lower score in the “Physical health” domain as compared with respondents without vertigo and with the population standard. The “Living out” domain was evaluated by the respondents without vertigo in a similar way as the healthy population. The “Social Relations” domain was evaluated as the best by the respondents without vertigo. The “Environment” domain was evaluated as the best by the respondents without vertigo. The respondents who suffered from vertigo reported deteriorated quality of life as compared with respondents without vertigo and the common population. The matter of satisfaction with health was considered worst by respondents with vertigo as compared with the control group of respondents without vertigo and the control group of healthy probands. In addition to quality of life, the 54 respondents with vertigo also evaluated the DHI questionnaire, which is concerned with complaints the respondents experience in emotional, physical and psychical area. As many as 78% pf patients with balance disorders in the DHI questionnaire had no handicap in the emotional area. A light handicap was recorded in 22% of respondents. Vertigo represents a disadvantage for the patients and negatively influences the psychical area as well. Twenty four percent of our respondents experienced this kind of handicap. They considered their physical handicap as light in 37%, medium in 24% and severe is 13% and it 26% of the patients with vertigo suppose this handicap could become manifested in further course of the disease. Conclusion: The DHI questionnaire appears to be a suitable tool for the determination of severity of vertigo and its perception by the patients. It makes it possible to objectify the otherwise impalpable and hardly quantifiable subjective perception of vertigo. In this way the questionnaire may become a useful supplementary tool to objective methods of examination, diagnostics, therapy and a long-term follow-up of patients with vertigo.

Katedra rehabilitace Lékařská fakulta Ostravské univerzity

Klinika pracovního a preventivního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava

Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařská fakulta Ostravské univerzity

Ústav ošetřovatelství a porodní asistence Lékařská fakulta Ostravské univerzity

Quality of life in patients with vertigo