V naší práci jsme hledali klinické a elektrofyziologické rozdíly mezi pacienty s panickou poruchou, kteří dobře reagovali na lé čbu, a kteří nereagovali dostatečně. Zkoumaní pacienti byli léčeni pomocí standardizované KBT a většina pacientů zároveň dostávala antidepre siva. Odpověď na léčbu byla definována jako pokles v Beckově inventáři úzkosti o 25 %. Skupina respondérů se od non-respondérů na poč átku nelišila v elektrické aktivitě. U respondérů došlo po léčbě ke statisticky významnému (p < 0,05) snížení alfa-2 aktivity (10,5– 12 Hz) v ob- lasti okcipitálního laloku a dále byl zaznamenán trend ke zvyšování beta-3 aktivity (21,5 – 30 Hz) v zadním cingulu. U non-resp ondérů nedošlo po terapii k žádné statisticky významné změně v sLORETA nálezu.

In our study we looked for clinical and electrophysiological differences between patients with panic disorder who respond well to therapy and those with an inadequate response. Patients were treated by standardized CBT and most of them used also antidepressants. Ba sed on BAI score decreases by 25 %, the patients were classified into two groups – responders and non-responders. On initiation of thera- py, there was no statistically significant difference in brain electrical activity between responders and non-responders. After the therapy responders showed a statistically significant (p < 0.05) decrease in alpha-2 activity (10.5–12 Hz) in the occipital lobe. Furth er, there was a significant trend for increased beta-3 activity (21,5–30 Hz) in the posterior cingulate. In non-responders, there were no sta tistically significant changes in sLORETA findings following therapy.

Klinika psychiatrie FN LF UP Olomouc

Psychiatrické centrum Praha

Demographic and EEG differences in patients with panic disorder who respond to treatment sufficiently and those who do not

Literatura