Imunitní systém člověka se vyznačuje nesmírně sofistikovanými mechanismy v boji proti tomu, co je pro něj cizorodé. Jedním ze základních mechanismů, a neřkuli nejdůležitějším mechanismem, je tvorba protilátek. Úloha protilátek v jednotlivých imunitních dějích zůstává často nedoceněna. Protilátky nejsou jen pasivní proteinové molekuly, které se vážou na svůj cíl, ale fungují jako jakési značky imunitního systému, jež mohou dále rozhodovat, k jakým následným imunitním dějům dojde. Jsou rovněž nesmírně variabilní, a díky tomu v podstatě neexistuje struktura, proti které by nemohla být vytvořena protilátka. Tento článek v krátkosti shrnuje a popisuje mechanismy, které vedou k vytvoření protilátky, a zároveň se zabývá důsledky plynoucími z jednotlivých dějů.

Human immune system is characterised by very sophisticated mechanisms used in fighting foreign substances. One of the basic mechanisms, not to say the most important one, is the formation of antibodies. The role of antibodies in individual immune processes is often underestimated. Antibodies are not only passive protein molecules binding to their target, but they function as a sort of marks set by the immune system that may decide in the further course what subsequent immune processes will follow. They are also immensely variable, which explains that there is basically no structure against which an antibody could not be formed. This article provides a brief summary and description of the mechanisms that result in the formation of an antibody, and deals also with the consequences resulted from individual processes.

Laboratoř přirozené imunity Mikrobiologický ústav AV ČR Praha

Principles of the formation of antibodies

Vencovský, Jiří,. Komentář k článku. 2013.

Literatura