Úvod: Účelem sdělení je retrospektivní analýza výsledků operací vpáčeného hrudníku za období let 1991–2012 při použití 3 různých operačních technik. Materiál a metodika: Za období let 1991–2012 bylo na Klinice dětské chirurgie 2. LF a FN Motol operováno pro diagnózu pectus excavatum 508 pacientů. 16 pacientů bylo starších 19 let (19–28 let). Průměrný věk operovaných dětí a adolescentů byl 14,2 roku (rozmezí 5–19 let). Chlapců bylo operováno 408, dívek 83, poměr 4,9:1. Otevřenou Holcombovou technikou bylo operováno za celé období 87 pacientů (17 %). Welchovou metodou bylo operováno za celé období 208 pacientů (41 %). Minimálně invazivní technikou (MIRPE) bylo operováno za celé období 213 pacientů (42 %). Výsledky: Z 295 pacientů operovaných otevřenou metodou jsme hodnotili výsledek jako výborný u 239 (81 %). Příznivý výsledek (přetrvávala menší deformita) u 44 pacientů (15 %). Nepříznivý výsledek u 7 pacientů (2,5 %), (během 3–5 let vznikla výrazná exkavace). U 5 pacientů (1,5 %) jsme výsledek hodnotili jako recidivu. Z 213 pacientů operovaných miniinvazivní metodou jsme hodnotili výsledek jako výborný u 182 pacientů (85 %). Příznivý výsledek jsme hodnotili u 27 pacientů (22 %). Nepříznivý výsledek byl u 1 pacienta (0,5 %). Závěr: V posledních 15 letech si získala miniinvazivní metoda řešení vpáčeného hrudníku celosvětovou oblibu. S ohledem na velmi příznivé kosmetické výsledky a relativně malé komplikace, klesající s počtem operací, se výrazně zvýšil počet pacientů vyžadujících chirurgickou korekci.

Introduction: The aim of this article is a retrospective analysis of the results of three methods used for the repair of pectus excavatum between 1991 and 2012. Material and methods: 508 patients were operated on at the Department of Paediatric Surgery of the Second Faculty of Medicine, Charles University, and the Teaching Hospital in Motol between 1991 and 2012. 16 patients were older than 19 years (19–28 years). The average age of paediatric and adolescent patients was 14.2 years (5–19 years range). Boys (408) prevailed over girls (82), the ratio being 4.9:1. Open Holcomb technique was used to operate on 87 patients (17%), the Welch method was applied in 208 patients (41%). Minimally invasive repair of pectus excavatum (MIRPE) was used in 213 patients (42%) during the entire period of time. Results: As for the 295 patients operated on by the open Holcomb and Welch method, the outcome was excellent in 239 (81%) of them. A favourable result with a small deformity remaining occurred in 44 patients (15%). Unfavourable result was found in 7 patients (2.5%): in these children, a deep excavation occurred 3–5 years postoperatively. In 5 patients (1.5%) we evaluated the result as recurrent chest wall deformity. The minimally invasive method (MIRPE) produced an excellent result in 182 out of 213 patients (85%). A favourable outcome was observed in 27 (22%), unfavourable result in 1 (0.5%) patient. Conclusion: In the last 15 years, minimally invasive repair of pectus excavatum has become popular worldwide. Due to very favourable cosmetic results and a relatively small, gradually decreasing number of complications, the proportion of patients requiring surgery to correct their deformity has risen sharply.

Klinika anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny 2 LF UK a FN Motol

Klinika dětské chirurgie 2 LF UK a FN Motol subkatedra dětské chirurgie IPVZ

Klinika zobrazovacích metod 2 LF UK a FN Motol

Surgical technique changes in the repair of pectus excavatum between 1991 and 2012