Úvod: Cílem práce je prezentace metody kostní fúze založené na oboustranné vnitřní artrodéze meziobratlových kloubů (nitrokloubní) lumbosakrální (LS) páteře při nestabilitě páteřního segmentu. Materiál a metodika: K operaci byli indikováni pacienti s degenerativními změnami páteře provázenými nestabilitou. Pacienti měli před operací vyšetřeny VAS (Visual Analogue Scale), ODI (Oswestry Disability Index), statické a dynamické skiagramy a magnetickou rezonanci LS páteře. Dekomprese nervových struktur byla provedena laminektomií, kdy kortikospongiózní štěpy z odstraněného obratlového oblouku byly po odfrézování kloubních chrupavek vloženy dovnitř štěrbin meziobratlových kloubů. Zároveň byla zajištěna stabilita segmentu transpedikulární (TP) fixací šrouby. Soubor tvořilo 17 pacientů (průměrný věk 66 let) s minimální dobou sledování 2 let. Jeden rok po operaci byly zhodnoceny VAS, ODI, zlepšení chůze, klinické výsledky podle Odomových kritérií, operační komplikace, stabilita páteře a míra nitrokloubní artrodézy pomocí CT (Computed Tomography). Výsledky: VAS pro lumbago se snížil z průměrné předoperační hodnoty 6,8 na 1,5, a to znamenalo zlepšení o 77,4 %. VAS pro kořenové bolesti se snížil z průměrné předoperační hodnoty 6,3 na 1,6, a to znamenalo zlepšení o 74,6 %. ODI se z průměru 52,1 před operací snížil na 23,4, a to znamenalo zlepšení o 55,1 %. Podle Odomových kritérií bylo jeden rok po operaci hodnoceno jako vynikající (excellent) 10 pacientů a jako dobrý (good) 7 nemocných. Kostní fúze a stabilita podle CT a dynamických skiagramů byla jeden rok po operaci prokázána u všech operovaných (100 %). Rozsah – plocha nitrokloubní artrodézy podle CT dosáhla v průměru 89 %. Délka chůze se zlepšila u všech nemocných, operační komplikace nebyly žádné. Závěr: Nitrokloubní artrodéza LS páteře byla pomocí CT vyšetření prokázána v průběhu jednoho roku ve 100 % případů. Po současné dekompresi laminektomií, TP fixaci a nitrokloubní artrodéze nestabilních segmentů LS páteře nastalo zmírnění lumbaga o 77 %, kořenových bolestí o 75 % a funkční zlepšení o 55 % ve srovnání s předoperačním stavem. Metodu považuje autor za bezpečnou a levnou a přitom dostatečně efektivní ve vybraných indikacích degenerativního onemocnění LS páteře.

Introduction: The aim of this study is the presentation of surgical treatment of the unstable lumbosacral (LS) spine using the bilateral intraarticular facet fusion. Material and methods: For surgical treatment patients were indicated with the degenerative instability of LS spine. We examined VAS (Visual Analogue Scale), ODI (Oswestry Disability Index), static and dynamic skiagrams and magnetic resonance imaging before surgery. Laminectomy for the decompression of the spinal stenosis and a transpedicular (TP) fixation were performed. Corticospongious bone chips from lamina were inserted into the intraarticular caves after the drilling of the facet cartilages. The study group consisted of 17 patients (the average age of 66 years), with a minimal follow-up of two years. One year after the surgery, we evaluated VAS, ODI, the improvement of walking distance, Odom criteria, complications, the stability of the spinal segment and the extent of the intraarticular fusion using Computed Tomography (CT). Results: VAS for the axial pain was decreased from 6.8 (in average) before surgery to 1.5 (in average) after one year; the improvement was by 77.4%. VAS for the radicular pain was decreased from 6.3 (in average) before surgery to 1.6 (in average) one year after surgery; the improvement was by 74.6%. ODI was decreased from 52.1 (in average) before surgery to 23.4 (in average) one year after surgery; the improvement was by 55.1%. According to Odom criteria we evaluated 10 patients as excellent and 7 patients as good one year after surgery. The bone intraarticular fusion and the stability of the spinal segment according to CT scans and dynamic skiagrams were concluded in all patients (100%). The extent of the intraarticular fusion (facet area) according to CT scans was 89% in average. All patients improved their walking distance and there were no surgical complications. Conclusion: The intraarticular arthrodesis of LS spine was concluded in all (100%) patients during one year after surgery. After the concomitant laminectomy, the TP fixation and the intraarticular fusion of the unstable segment of LS spine we observed a decrease of the axial pain by 77%, the radicular pain by 75% and the improvement of functional ability by 55% in comparison to the status before surgery. According to the author this surgical method is safe, cheep, and effective in certain indications of degenerative disease of LS spine, at the same time.

Neurochirurgická klinika FN a LF UP Olomouc

Intraarticular arthrodesis of the unstable lumbosacral spine – first results of the prospective study