Cíl: Úkolem této studie bylo zjistit rozdíly v účinku malých a velkých intruzních sil na morfologii alveolárního výběžku vv okolí intrudovaných zubů. Materiál a metodika: Do souboru studie bylo zahrnuto celkem 34 premolárů u 17 pacientů. Na kontralaterální zuby bylo působeno malou intruzní silou 50 cN (g) (light force, LF) a velkou intruzní silou 150 cN (g) (heavy force, HFJ, aktivovanou v měsíčních inten/alech. Byly hodnoceny celkem 3 klinické parametry a 7 parametrů na Cone Beam CT. Změny parametrů bylyly posuzovány v čase před experimentem (T0) a po 6měsíční intruzi zubů (TI). Rozdíly mezi skupinami byly vyhodnoceny statisticky dvouvýběrovým t-testem. Výsledky: Velikost intruze byla signifikantně větší při aktivaci velkou silou (p=0.0001), a to téměř trojnásobná ve srovnání s aktivací silou lehkou (4,64 mm oproti 1,53 mm). Po aplikaci intruzní síly následoval apikálni posun attachemenřotu („bone sulcus" - BS) a cementosklovinné hranice vzhledem k vrcholu alveolárního výběžku (cementoenamel junction to peak of alveolar bone - CEA). Tato změna byla statisticky signifikatně větší u skupiny HF (p-0.001). Bylo o nalezeno také signifikantně větší prohloubení gingiválního sulku (p=0.0001) doprovázené ekvivalentním zkrácením klinické korunky zubu (p=0.004). Závěr: Velké síly způsobují větší intnjzi a sní spojenou výraznější remodelaci alveolárního hřebene, větší prohloubení gingiválního sulku a zkrácení klinické korunky zubu. Jestliže je klinicky vyžadována větší intruze zubu fnapř. korekce supraokluze molám), aplikace větší síly může být doporučena i s vědomím některých nežádoucích doprovodných jevů jako je prohloubení gingiválního sulku nebo resorpce hrotu kořene intrudovaného zubu.

Aim: The aim of our study was to identify differences in the use of light and heavy intmsive forces on the alveolar ridge morphology adjacent to the intruded teeth. Material and methods: The sample included 17 patients, we worked with 34 premolars. Light intrusive force (LF) 50 cN (g) and heavy force (HF) 150 cN (g) was used on contra-lateral teeth. The force was activated in onemonth intervals. 3 clinical parameters and 7 CBCTparameters were evaluated at time before the experiment (TO) and after 6-mo intrusion (T1). The differences were statistically processed with two-sample t-test. Results: The extent of intrusion was significantly greater during heavy force activation (p=0.0001); it was almost 3 X higher in comparison with light force (4.64 mm compared to 1.53 mm). After the application of orthodontic force the attachment moved apically („bone sulcus" - BS) and cemento-enamel junction to peak of alveolar bone - CEA). This change was significantly higher in HF (p=0.001). Gingival sulcus deepened (p=0.0001), it was accompanied with the reduced clinical crown of the tooth (p=0.004). Conclusion: Heavy forces lead to a more extensive intmsion accompanied with a more profound remodeling of alveolar ridge, deeper gingival sulcus, and reduced clinical tooth crown. In case a more extensive tooth intrusion is required (e.g. during the correction of molar supraocclusion), heavier force application should be recommended in spite of some adverse effects, e.g. deeper gingival sulcus, increased tooth root apex resorption.

Oddělení ortodoncie Kliniky zubního lékařství UP Olomouc

Ortodontické oddělení Ústav klinické a experimentální stomatologie 1 LF UK a VFN Praha

Alveolar bone remodeling during orthodontics tooth intrusion using light and heavy forces. A clinical study

Literatura