CÍL PRÁCE: Zlomeniny metakarpu patří mezi velmi časté úrazy ruky. Cílem této práce je zhodnotit naše zkušenosti s použitím zevního fixátoru. MATERIÁL A METODY: Od února 2009 do listopadu 2012 bylo 60 pacientů se subkapitální zlomeninou a zlomeninou diafýzy V. metakarpu léčeno s použitím zevního fixátoru Ellis mini-fixator (LINK, Hamburg, Německo). Do studie bylo zařazeno 5 žen a 55 mužů. Průměrný věk v době operace byl 29 let (od 14 do 96 let). Zevní fixátor je tvořen originálními Kirschnerovými dráty (K-dráty) se závitem a tyto jsou spojeny tělem fixátoru. Dva K dráty byly umístěny do distálního fragmentu, dva do proximálního fragmentu a po zavřené repozici byly propojeny tělem fixátoru. Ve všech případech byla zajištěna náležitá pooperační péče. Pooperační kontroly zahrnovaly klinické a radiografické hodnocení. VÝSLEDKY: Zevní fixátor byl ambulantně odstraněn průměrně za 8 týdnů (od 6 do 12 týdnů). V průběhu kontrol byly zaznamenány 2 typy komplikací. V pěti případech (8,3 %) byla zaznamenána pin track infekce, která byla zcela vyhojena po odstranění fixátoru v kombinaci s perorálním podáním antibiotik. Druhým typem zaznamenané komplikace byla refraktura. Ta se vyskytla v jednom případě (1,6 %), čtyři měsíce po odstranění fixátoru. ZÁVĚR: Mezi hlavní výhody použití zevního fixátoru Ellis v léčbě zlomenin metakarpů patří miniinvazivita, jednoduché odstranění osteosyntetického materiálu, nízké ekonomické náklady a nižší riziko poškození šlach než při otevřené osteosyntéze. Naše zkušenost s použitím fixátoru jsou uspokojivé, výskyt komplikací nepřesahuje počet komplikací udávaných v literatuře.

INTRODUCTION: Metacarpal fractures are the most common injuries of the hand. The aim of this study is to presented our experience with the external fixator. MATERIALS AND METHODS: From February 2009 to November 2012 we treated 60 patients with subcapital or diaphyseal fifth metacarpal closed fractures by using external fixator according to Ellis (Link, Hamburg, Germany). There were 5 women and 55 men. Average age at the time of surgery was 29 years (range from 14 to 96). The external fixation was provided by original K-wires with thread placed transversely through the fractured metacarpal. Two K-wires were placed to the distal fragment of the fracture and other two K-wires were inserted in the proximal fragment. The wires were connected with the body of fixator. Appropriate post-operative care about external fixator was regularly provided. RESULTS: The external fixator was remove in outpatient ward after 8 weeks on average (range, 6 to 12). Two types of complication occured. Superficial pin track infection was found in five cases (8,3 %). In these cases were antibiotics administered orally. The infection spontaneously resolved after fixator removal after bone healing. The second complication we observed was refracture. The refracture after removal of external fixation was observed in one case (1,6 %). CONCLUSIONS: The advantages of the treatment of metacarpal fractures with external fixation are less invasivity, simple removal of the osteosynthetic material, low economy cost and the lower risk of the injury of tendons. Our experience is satisfying and the incidence of complication is comparable literature sources.

Klinika traumatologie LF MU Úrazová nemocnice Brno

Ortopedické oddělení Nemocnice Třebíč

Ortopedicko traumatologické oddělení Nemocnice Znojmo

Treatment of unstable fractures of fifth metacarpal bone by external fixator

Literatura