ÚVOD: Zlomeniny distálního předloktí patří mezi nejčastější skeletální poranění dětského věku. Terapeutický přístup je u různých pracovišť rozdílný, od zcela konzervativního postupu až po otevřenou repozici a osteosyntézu. CÍL PRÁCE: Retrospektivní zhodnocení terapeutických postupů dislokované separace distální epifýzy radia na našem pracovišti. MATERIÁL A METODIKA: Soubor 509 pacientů ošetřených na našem pracovišti během 5 let (2004- 2008) se separací distální epifýzy radia. U dislokovaných poranění byl posuzován způsob léčby ve vztahu ke směru dislokace, míře dislokace a stabilitě po zavřené repozici VÝSLEDKY: Z celkového počtu 509 pacientů se separací distální epifýzy radia bylo 352 nedislokovaných a 157 dislokovaných, pouhých 19 pacientů operováno. V případě dorzální dislokace bylo 124 pacientů (94 %) léčeno pouze repozicí a sádrovou imobilizací, žádný pacient nebyl operován primárně a 8 pacientů (6 %) bylo operováno sekundárně pro redislokaci. V případě volární dislokace bylo 14 pacientů (70 %) léčeno pouze repozicí a sádrovou imobilizací, 1 pacient (5 %) byl operován primárně a 5 pacientů (25 %) bylo operováno sekundárně pro redislokaci. ZÁVĚR: Dorzální dislokace je při separaci distální epifýzy radia daleko častější než ventrální dislokace, která je však daleko méně stabilní, a proto je častěji indikována k operačnímu řešení.

INTRODUCTION: Fracture of the distal forearm is one of the most common skeletal injuries in children. The therapeutic approach varies from a non-operative to surgical treatment. OBJECTIVE: Retrospective study of therapeutic methods in simple displaced separation of distal radial epiphysis treated in our department was performed. MATERIAL AND METHODS: During the period of 5 years (2004–2008) 509 patients were treated at our out-patient department with separation of the distal radial epiphysis. We evaluated methods of treatment according to the direction and grade of displacement, and stability after closed reduction. RESULTS: In the cohort of 509 patients we noted 352 non-displaced and 157 displaced separations of distal radial epiphysis. Only 19 patients were indicated to surgical procedure. In the case of dorsal displacement in 124 patients (94 %) the non-operative treatment with closed reduction and plaster cast was used, no patient was operated on primarily and 8 patients (6 %) were operated on for secondary redisplacement. In case of volar displacement 14 children (70 %) were treated with closed reduction and plaster cast, 1 patient (5 %) was operated on primarily and 5 patients (25 %) were operated on for secondary redisplacement. CONCLUSIONS: The dorsal displacement of separation of the distal radial epiphysis is more frequent than the volar one. However, the volar displacement is less stable and therefore more frequently indicated for surgical procedure.

Klinika dětské chirurgie a traumatologie 3 LF UK a FTNsP Praha Centrum dětské traumatologie

Treatment of simple separation of distal radial epiphysis in children

Literatura