Úvod: Základním cílem kardiovaskulární prevence je snížit morbiditu a mortalitu a zlepšit kvalitu života pacientů změnami životního stylu, kontrolou rizikových faktorů a kardioprotektivní medikací. Cíl: Stanovit, jak jsou do praxe implementována evropská doporučení sekundární prevence ischemické choroby srdeční (ICHS) z let 2007 a 2012. Metodika: Konsekutivně a retrospektivně bylo vybráno 650 pacientů, mužů a žen ve věku ≤ 80 let, hospitalizovaných pro některou z následujících diagnóz: elektivní či emergentní koronární bypass nebo perkutánní koronární angioplastiku anebo akutní koronární syndrom (akutní infarkt myokardu – STEMI či non-STEMI nebo akutní ischemii myokardu). Byl proveden rozbor chorobopisů a následně byli ambulantně vyšetřeni respondenti, minimálně šest měsíců, maximálně tři roky po přijetí k hospitalizaci. Výsledky: Celkem bylo vyšetřeno 493 respondentů. Z nich 17 % byli aktivní kuřáci, 42 % bylo obézních, v pásmu nadváhy a obezity bylo 86 % respondentů, centrálně obezních 69 %, nízkou fyzickou aktivitu (klasifikace IPAQ) vykazovalo 71 %. Neadekvátně zvýšený krevní tlak (≥ 130/80 mm Hg, doporučení z roku 2007) mělo 75 %, zvýšený LDL cholesterol (≥ 2,5 mmol/l) 39 %, manifestní diabetes (deklarovaná léčba diabetu a glykemie nalačno > 7,0 mmol/l) vykazovalo 48 % respondentů. V době vyšetření bylo 92 % pacientů léčeno antiagregancii, 85 % beta-blokátorem, 82 % inhibitorem enzymu konvertujího angiotensin (ACE) nebo antagonistou receptoru AT1 pro angiotensin II, 93 % statinem. Pouze malá část pacientů dodržovala doporučená nefarmakologická opatření v sekundární prevenci. Závěr: U pacientů v sekundární prevenci ICHS se zvýšila prevalence nadváhy a obezity a prevalence diabetu. Farmakoterapie je v sekundární prevenci používána ve vysokém procentu, není však dosahováno doporučených hodnot krevního tlaku, lipidového a glycidového metabolismu, hlavně v důsledku nízkých dávek léků. Nadále je neuspokojivá implementace zásad zdravého životního stylu.

Introduction: The main objectives of cardiovascular prevention are, through lifestyle changes, risk factor management and use of cardioprotective medicines to reduce morbidity and mortality, and to improve quality of life. Objectives: To determine, in patients with coronary heart disease (CHD), whether the treatment goals, as defined by current European guidelines on secondary prevention are implemented in clinical practice. Methods: A total of 650 consecutive patients, men and women aged ≤ 80 years when hospitalized for any of following first or recurrent discharge diagnoses or treatments for CHD were retrospectively identified from hospital records: (i) coronary artery bypass grafting (CABG), (ii) percutaneous transluminal coronary angioplasty (PTCA), (iii) acute myocardial infarction (AMI), and ( iv) acute myocardial ischemia. The starting date for identification was not less than 6 months and not more than 3 years prior to the expected date of the study interview. Data collection was based on a review of medical records and the interview. Results: In total, 493 respondents were interviewed. Among them, 17% were smokers, 42% were obese, 86% were overweight or obese, 69% had central obesity, 71% low physical activity. 75% had raised blood pressure (≥ 130/80 mmHg, according to 2007 guidelines) 39% had elevated LDL-cholesterol (≥ 2,5 mmol/l), 48%, had overt diabetes (declared diabetes treatment or fasting glucose > 7,0 mmol/l). At interview, 92% of patients were treated with aspirin or other antiplatelets, 85% with beta-blockers, 82% with ACE inhibitors or ARBs, 93% with statins. Only a minority of patients followed the non-pharmacologic secondary prevention recommendations. Conclusion: Among coronary patients prevalence of overweight, obesity and prevalence of diabetes increased. Pharmacotherapy is used in majority of secondary prevention patients, but recommended levels of blood pressure, lipid and glucose metabolism are in major part not achieved. Also implementation of non pharmacologic interventions of life style factors remains unsatisfactory.

Centrum kardiovaskulární prevence 1 lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Thomayerova nemocnice Praha Česká republika

Centrum preventivní kardiologie 2 interní klinika Lékařská fakulta Plzeň Univerzita Karlova Praha a Fakultní nemocnice Plzeň Plzeň Česká republika

Pracoviště preventivní kardiologie Institut klinické a experimentální medicíny Praha Česká republika

State of secondary prevention in Czech coronary patients in the EUROASPIRE IV study

Literatura