Cíle. Studie se zabývá vztahem mezi morálními a sociálními normami vztahujícími se k nečestnému chování, četností výskytu školního podvádění a způsoby, jimiž žáci toto své chování omlouvají. Soubor. Soubor zahrnoval 438 žáků osmých a devátých tříd ze šesti základních škol v jižních Čechách. Respondenti byli dotazováni, jak často se ve škole chovali způsobem, jenž se dá vnímat jako podvádění, na míru jejich souhlasu s normami vztahujícími se k podvádění stejně jako k čestnému jednání, a na akceptaci různých důvodů omlouvajících školní podvádění. Hypotézy. Byly ověřovány následující hypotézy: 1. teoretické koncepty „morálního vyvázání se“ i „neutralizace“ reflektují obdobný kognitivní proces racionalizace vlastního nečestného jednání; 2. omluvy na kognitivní úrovni pomáhají žákovi zvládat rozpor mezi normativně požadovaným chováním a jeho skutečným chováním. Statistická analýza. K ověření hypotéz byla použita faktorová analýza a strukturní modelování. Výsledky. V případě školního podvádění mají žáci odlišný postoj k opisování a ke klamání. Z hlediska teorie domén, kdy domény představují oblasti různého uvažování nad situacemi, spadá opisování žáků do konvenční domény, zatímco klamání spíše do morální domény uvažování. Empiricky bylo potvrzeno, že ve vztahu k omlouvání školního podvádění reflektují morální vyvázání se i neutralizace obdobný kognitivní proces, který může být označený jako morální neutralizace. Žáci navíc používali morální neutralizaci ke zvládání případného rozporu mezi tím, jak „by se měli chovat“, a tím, jak „se chovají ve skutečnosti“, jenom ve vztahu ke klamání, tj. morální doméně. Žáci neměli potřebu morálně neutralizovat opisování. Morální normy neovlivňovaly četnost podvádění a klamání přímo, ale jenom nepřímo, přes morální neutralizaci. Schvalování školního podvádění (opisování i klamání) bylo silnějším prediktorem jeho četnosti, než souhlas s morálními normami požadujícími čestné jednání. Shoda navrhovaných modelů s naměřenými daty byla dobrá. Omezení studie. Studie je omezena na věkovou skupinou starších žáků (12–16 let) a typ školy, pro kterou byly dotazníky morální neutralizace i typů podvádění vytvořeny, jakož i ochotou žáků pravdivě vypovídat o svém nečestném chování (self-report).

Objectives. The study deals with the relationship between moral and social norms related to dishonest behavior, frequency of cheating, and the ways in which pupils make excuses for the scholastic cheating. Subjects and methods. Survey among early adolescents (N = 438) was focused on determining the frequency of scholastic cheating, on the degree of acceptance of the standards relating to cheating, the moral standards requesting honest behavior, and the acceptance of different reasons for the self-justification of scholastic cheating. Hypotheses. The following hypotheses were tested: 1) the theoretical concepts of “moral disengagement” and “neutralization” in relation to justifying scholastic cheating reflect similar cognitive process; 2) justifying on the cognitive level helps students to cope with the discrepancy between the desired normative behavior and their actual behavior. Statistical analyses. Factor analysis and structural modeling were used to verify this hypothesis. Results. It was confirmed that, in terms of scholastic cheating, students have a different attitude towards copying answers and lying. According to the Moral domain theory (domains represent areas of different thinking about situations) pupil’s copying of answers falls in the conventional domain, while lying belongs to the moral domain. Our study gave empirical evidence about the overlap between moral disengagement and the neutralization techniques linked to scholastic cheating justification. Moreover the structural models confirmed that moral neutralization is a mechanism to help the student manage a discrepancy between how “I should behave” and how “I actually behave” only in relation to laying, i.e. moral domain. The copying of answers is probably not clearly classified by pupils themselves as conduct endangering their positive self-portrait, so they have no reason to selfjustify it. Moral norms influenced the frequency of individual cheating only indirectly through the mediation of neutralization. The approval of cheating was a stronger predictor of cheating frequency than the agreement with moral standards requesting honest behavior. Study limitation. The study is limited to early adolescents (12–16 ages) and the type of school for which the moral neutralization and the scholastic cheating questionnaires were created, and also linmited by self-reported method of data collection.

Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

How and when pupils excuse their bad behavior at school: role of moral opting out and neutralization in the context of school cheating in older pupils

Literatura