Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit míru syndromu vyhoření u zdravotnických pracovníků pečujících o pacienty v hospicích, zdroje pracovního stresu a způsoby vyrovnávání se se stresem. Dále pak zjistit souvislost mezi syndromem vyhoření a demografickými charakteristikami pracovníků, typu hospicové péče a délkou praxe v hospicové péči. Design: Průřezová, observační studie. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 241 zdravotnických pracovníků pracujících ve dvaceti hospicích s minimální délkou praxe v hospici 6 měsíců. Pro hodnocení syndromu vyhoření byl použit standardizovaný dotazník BM (The Burnout Measure) a dotazník vlastní konstrukce ke zjištění demografických údajů, zdrojů pracovního stresu a způsobů vyrovnávání se stresem. Výsledky: Výzkumem bylo zjištěno, že míra vyhoření zdravotnických pracovníků v hospicích je nízká a nezávisí na demografických faktorech, délce praxe, ani typu hospicové péče. Syndrom vyhoření byl zjištěn u 6 % pracovníků, alarmující hodnoty u 28 %. Jako největší zdroj stresu pracovníci označili administrativu a konfrontaci s utrpením. Se stresem se nejčastěji vyrovnávali časem stráveným s rodinou a jako nejlepší prevenci syndromu vyhoření si přáli setkávání s kolegy mimo pracovní dobu. Závěr: Syndrom vyhoření by měl být u pracovníků v hospicové péči monitorován z důvodu identifikace zaměstnanců vyžadující větší podporu a péči.

Aim: The aim of this survey was to determine the degree of burnout among healthcare workers caring for patients in hospices, sources of occupational stress and ways of coping with stress. Also to determine the associations between burnout and demographic characteristics of workers, type of hospice care and length of experience in hospice care. Design: A cross-sectional, observational study. Methods: The sample consisted of 241 healthcare professionals working in twenty hospices with a minimum length of experience in hospice care of 6 months. The Burnout Measure, a standardized questionnaire for the assessment of burnout, and our own questionnaire for determination of demographic data, sources of occupational stress and ways of coping with stress were used. Results: The survey found that the degree of burnout among healthcare workers in hospices was low and did not depend on demographic factors, length of experience or the type of hospice care. Burnout was found in 6% of workers and alarming levels in 28%. The main source of stress identified by the workers were administrative work and being confronted with suffering. The most common ways of coping with stress were spending time with their families; as the best prevention of burnout, they wished to meet their colleagues outside working hours. Conclusion: Burnout among workers in hospice care should be monitored in order to identify individuals requiring greater care and support.

Department of Nursing and Midwifery Faculty of Medicine University of Ostrava Czech Republic

Syndrom vyhoření u zdravotnických pracovníků v hospicové péči

Burnout among healthcare workers in hospice care [elektronický zdroj] /

Citace poskytuje Crossref.org

Literatura