V posledních letech posílil v České republice význam samospráv při zajišťování sportu, došlo k mnohým změnám organizačního uspořádání v obcích. Příspěvek hodnotí současný stav poskytování sportovních zařízení jako důsledek těchto změn. Pro potřeby analýzy je problematika zúžena na koncept sociální spravedlnosti ve sportu, kterou lze chápat jako součást výkonu (z angl. performance) veřejných služeb ve sportu. Autor vychází z kompenzačního pojetí sociální spravedlnosti (Crompton & Wicks, 1988; Liu et al., 2009). Cílem studie bylo ověřit, zda mají formy poskytování sportovních zařízení efekt na podmínky pro sociální spravedlnost ve sportu. Zkoumaný soubor představovaly obce s rozšířenou působností s výjimkou krajských měst a hlavního města Prahy (N = 193). Každá obec byla v průběhu dotazníkového šetření reprezentována osobou, jež zodpovídá za oblast poskytování sportovních zařízení. Výsledky deskriptivní statistické analýzy a analýzy rozptylu poukázaly na signifikantní rozdíly mezi for- mami poskytování. Nejlepších výsledků dosahovaly obecní obchodní společnosti a příspěvkové organizace, zatímco organizační složky obcí a spolky vykazovaly nižší hodnoty podmínek pro sociá lní spravedlnost ve sportu. Výsledky studie tak částečně korespondují s poznatky dalších autorů (Liu et al., 2009; Kung a Taylor, 2010), ačkoliv je třeba reflektovat specifické podmínky ve zkoumaných zemích a odlišné přístupy k měření sociální spravedlnosti ve sportu.

In the Czech Republic, the role of local authorities in providing sport for the public has strengthened in recent years. Hence, there have been many changes in the management of public sport facilities. This paper analyses current state of provision of the public sport facilities as a consequence of these changes. The examined issue is narrowed down to the concept of sport equity, which is perceived as a part of the performance of public sport facilities. It is based on the concept of compensatory equity (Crompton & Wicks, 1988; Liu et al., 2009). The study aims to test the effect of different forms of management of sport facilities on the sport equity score. The research sample (N = 193) is made up by the municipalities with extended powers, except for regional cities and Prague. During the survey, each authority was represented by the individual responsible for the provision of public sport facilities. The results of descriptive statistical analysis and the analysis of variance show significant differences among different forms. The best results were achieved by commercial companies and budgetary organizations, while in-house management and clubs scored significantly lower sport equity scores. These findings partially correspond with the results of other works (Liu et al., 2009; Kung and Taylor, 2010), although it is necessary to reflect specific conditions in the countries and different approaches to the measurement of sport equity.

Katedra základů kinantropologie a humanitních věd Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzita Karlova Praha

Sport as a public service: providing sport facilities by local authorities

Literatura