Reálná historie prvních pokusů o operační léčbu zlomenin je mnohem komplikovanější a zajímavější, než se doposud uvádí. Jako první případ, u kterého byla provedena vnitřní osteosyntéza, je často zmiňována zlomenina humeru ošetřená drátěnou cerkláží, a to v roce 1775. Detailní rozbor originálních pramenů ukázal, že tato operace nikdy neproběhla. První a detailní popis vnitřní osteosyntézy publikoval v roce 1827 americký chirurg John Kearny Rodgers. Jednalo se o rok trvající suprakondylický pakloub diafýzy humeru u 15letého hocha. V roce 1838 se zapsal do dějin osteosyntézy francouzský chirurg Achille-Cléophas Flaubert. U 21leté ženy s pakloubem humeru provedl resekci pseudoartrózy a osteosuturu blíže nespecifikovaným materiálem. O několik týdnů později Flaubert úspěšně operoval 55letého kočího, který utrpěl otevřenou zlomeninu humeru. Zřejmě první, komu se podařilo před zavedením antisepse úspěšně provést osteosyntézu čéšky, byl americký chirurg Thomas Maldrup Logan. V roce 1864 provedl osteosyntézu inveterované zlomeniny čéšky u 30letého muže. Za duchovního otce nitrodřeňové osteosyntézy lze považovat významného berlínského chirurga Johanna Friedricha Dieffenbacha, který použil v roce 1846 k léčbě pakloubů femuru, tibie a humeru nitrodřeňové čepy ze slonoviny. První osteosyntézu zlomeniny krčku femuru perkutánně zavedeným vrtákem provedl roku 1858 německý chirurg Bernhard Rudolf Konrad von Langenbeck v Berlíně.

The history of the first attempts at surgical treatment of fractures is much more complicated and interesting than reported until now. A fracture of the humerus treated by wire cerclage in 1775 is often mentioned as the first case of internal fixation. However, a detailed analysis of original sources has revealed that this surgery has not been performed. The first and detailed description of internal fixation was published by the American surgeon John Kearny Rodgers in 1827. It was used to treat a supracondylar non-union of the humeral shaft in a 15-year old boy, persisting for one year. French surgeon Achille-Cléophas Flaubert entered the history of internal fixation in 1838 when he treated a 21-year old woman with a non-union of the humerus by its resection and osteosuture with a non-specified material. Several weeks later Flaubert successfully treated a 55-year old coachman who sustained an open fracture of the humerus. Probably the first to perform a successful internal fixation of the patella in the pre-antiseptic era was the American surgeon Thomas Maldrup Logan. In 1864, he used this method in an inveterate fracture of the patella in a 30-year old man. The father of the intramedullary fixation may be considered Johann Friedrich Dieffenbach, a prominent German surgeon from Berlin, who used intramedullary ivory pegs to treat non-unions of the femur, tibia and humerus in 1846. The first internal fixation of a fracture of the femoral neck by a percutaneously inserted nail was performed by German surgeon Bernhard Rudolf Konrad von Langenbeck in 1858.

Klinika ortopedie 1 LF UK a ÚVN Praha U Vojenské nemocnice 1200 169 02 Praha

Technická univerzita v Liberci Ústav zdravotnických studií Liberec

History of internal fixation of fractures in pre-antiseptic era

Literatura