Úvod: Dlouhodobé levostranné mechanické srdeční podpory jsou v současnosti standardní součástí terapie pacientů v terminální fázi srdečního selhání. Snížení invazivity implantace těchto systémů může potenciálně vést ke zlepšení výsledků u této velmi fragilní skupiny pacientů. V práci představujeme náš minimálně invazivní přístup k implantaci levostranné podpory poslední generace HeartWare HVAD a naše iniciální zkušenosti s touto metodou. Metody: HeartWare HVAD jsme implantovali na našem pracovišti minimálně invazivním přístupem od listopadu 2013 do listopadu 2014 u osmi pacientů jako most k transplantaci srdce. Všichni pacienti byli muži, průměrný věk pacientů dosahoval 59,5 ± 6,4 roku. Základním onemocněním byla dilatační kardiomyopatie u šesti pacientů (75 %), ischemická kardiomyopatie u dvou pacientů (25 %). Střední hodnota ejekční frakce levé komory byla 10 ± 3,6 %, střední hodnota ejekční frakce pravé komory byla 35 ± 5,6 %. Přístupu k hrotu levé komory je dosaženo cca 8 cm levostrannou thorakotomií. Pro přístup k ascendentní aortě používáme horní J-ministernotomie. Výsledky: Minimálně invazivní implantace bez nutnosti konverze na klasický přístup byla úspěšná u všech pacientů. U jednoho pacienta byl současně proveden uzávěr foramen ovale suturou. Většina pacientů (75 % ) byla extubována první pooperační den. Pouze u jednoho pacienta došlo k selhání pravé komory s nutností dočasné pravostranné mechanické podpory perkutánním systémem Centrimag. Žádný pacient z našeho souboru nezemřel, čtyři pacienti již úspěšně podstoupili transplantaci srdce, ostatní jsou sledováni ambulantně. Závěr: Minimálně invazivní implantace levostranné mechanické srdeční podpory HeartWare HVAD je bezpečně proveditelná. Po iniciálních velmi dobrých zkušenostech se tato technika stala metodou volby na našem pracovišti.

Introduction: Long-term left ventricular assist devices are nowadays part of standard therapy for patients in terminal phase of heart failure. Lower invasiveness of implantation might have the potential to enhance results of these high risk patients. The aim of this study is to introduce our minimally invasive approach to the implantation of left ventricular assist device of the latest generation HeartWare ventricle assist device (HVAD) and our initial experience with this method. Methods: In our department we implanted HVAD between November 2013 and November 2014 in 8 patients as a bridge to heart transplantation. All patients were male with average age 59.5 ± 6.4 years. Basic diseases were dilated cardiomyopathy in 6 patients (75%), ischemic cardiomyopathy in 2 patients (25%). The mean value of left ventricular ejection fraction was 10 ± 3.6%, right ventricular ejection fraction was 35 ± 5.6%. Access to the left ventricular apex was reached by left-sided thoracotomy of approximately 8 cm. To access the ascending aorta we used upper J ministernotomy. Results: Minimally invasive implantation was successfully done in all patients. In one patient closure of foramen ovale was simultaneously performed. Most patients (75%) were extubated on the first postoperative day. In one case, a failure of the right ventricle occurred with the need for temporary right-sided circulatory support device Centrimag. No patient died, four patients have successfully undergone heart transplantation, other are followed on an outpatient basis. Conclusion: Minimally invasive implantation of left ventricular assist device HeartWare HVAD is safely feasible. After a very good initial experience with this technique it has become the method of choice in our department.

Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno Česká republika

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv Anny v Brně Brno Česká republika

Minimally invasive implantation of left ventricular assist device HeartWare HVAD

Citace poskytuje Crossref.org

Literatura