Detail
Článek
Článek online
FT
Medvik - BMČ
  • Je něco špatně v tomto záznamu ?

The importance of time: Time delays in acute stroke

Giuseppe Marchese, Bohumír Procházka, Petr Widimský

. 2016 ; 58 (2) : 234-240.

Jazyk angličtina Země Česko

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc16022844

Kontext: Endovaskulární léčba (EVL) těžké akutní ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) na podkladě uzávěru velkých cév je účinná a bezpečná. Nicméně stále ještě probíhá diskuse o významu časové prodlevy a využívání vyspělých zobrazovacích metod u penumbry na úkor ztráty cenných minut. Metody: Provedli jsme metaanalýzu zaměřenou na časový aspekt v randomizovaných klinických studiích (RCT), v nichž se metodicky začaly používat stent-retrievery s novými technologiemi. Zvolený časový interval byla doba od nástupu příznaků až do zavedení katétru do třísla (od doby, kdy byl pacient naposled viděn v pořádku, až do doby zavedení zavaděče na katetrizačním sálu). Primárním sledovaným parametrem byl dobrý funkční výsledek (mRS 0–2) po 90 dnech, mezi sekundární sledované parametry patřily mortalita do 90 dnů a symptomatické krvácení do mozku. Kromě toho jsme provedli subanalýzu pacientů s EVL ve snaze zjistit případné korelace mezi kratší dobou do výkonu a výsledným stavem. Stejnou subanalýzu jsme provedli po zařazení údajů z jednoramenných registrů, v nichž byly použity údaje pacientů, u nichž byl výkon proveden pomocí moderních stent-retrieverů. Výsledky: Celkem byly analyzovány údaje 1 287 pacientů (pět RCT); 634 pacientů s EVL bylo dále rozděleno do dvou skupin podle časového údaje (kratší/delší než 240 min). Mimoto bylo 1 501 pacientů léčených EVL (devět studií) rozděleno do dvou předem specifi kovaných skupin (kratší/delší) a jejich údaje analyzovány. Jak v metaanalýze, tak v subanalýze byl u skupiny s kratší dobou do výkonu zjištěn lepší funkční výsledek po 90 dnech (log OR = –2,07; 95% CI [–3,00 až –1,14]) a méně případů úmrtí (log OR = –0,56; 95% CI [–3,66 až –2,55]); to ukazuje, že doba od nástupu příznaků do zavedení katétru do třísla velmi významně ovlivňuje mortalitu. Naopak nitrolebeční krvácení bylo zaznamenáno častěji ve skupině s dlouhým intervalem (log OR = 0,18; 95% CI [–1,36 až –1,71]), což prokazuje, jak časové prodlevy mohou důsledky iCMP dále zhoršit. Závěry: Tato metaanalýza přináší další důkazy podporující představu, že v léčbě akutních ischemických cévních mozkových příhod platí, že „čas je mozek“. Obecně lze konstatovat, že časně zahájená endovaskulární léčba (punkce třísla do < 4 hodin) významně zlepšuje výsledný stav pacienta. Zdravotnické systémy musejí vyvinout maximální úsilí o zkrácení prodlevy mezi samotnou příhodou a zahájením léčby akutní cévní mozkové příhody v nemocnici. Čím dříve je pacient dopraven do nemocnice, tím důležitější je rychlé zahájení jeho léčby s nadějí na jeho plné neurologické zotavení.

Background: Endovascular treatment (EVT) of severe acute ischemic stroke (AIS) determined by large vessel occlusion (LVO) is effective and safe. Debate still goes on especially about time importance and utilization of advanced penumbra imaging at the expense of losing valuable minutes. Methods: We did a meta-analysis focused on time of randomized clinical trials (RCTs) that started to use methodically the new-tech stent retrievers. The chosen time interval was onset-groin time (from last seen well to sheath insertion in the cathlab). Primary outcome was good functional outcome (mRS of 0–2) at 90 days, secondary outcomes were mortality at 90 days and symptomatic intra-cerebral hemorrhage (sICH). Furthermore, we did a sub-analysis of the EVT patients to fi nd a correlation between faster times and outcomes. We did the same sub-analysis including also single-arm registries that used modern stent retrievers. Results: Totally data from 1287 patients (5 RCTs) were analyzed, whose 634 EVT patients were divided into two groups based on time (faster/slower than 240 min). Furthermore 1501 EVT-treated patients (9 studies) were divided into two pre-specifi ed groups (fast/slow) and analyzed. In both meta-analysis and sub-analysis, the fast group had better functional outcome at 90 days (log OR = –2.07, 95% CI [–3.00, –1.14]) and less deaths (log OR = –0.56, 95% CI [–3.66, –2.55]), demonstrating that onset-groin time has a strong impact even on mortality. On the other hand, sICH resulted to be more frequent in the slow group (log OR = 0.18, 95% CI [–1.36, –1.71]) emphasizing how delays could even worsen AIS. Conclusions: This meta-analysis supports the “Time is brain” strategy in treatment of acute ischemic stroke. In general, fast endovascular treatment (groin puncture within < 4 h) signifi cantly improves patients’ outcomes. Healthcare systems should develop maximal effort to shorten pre-hospital and in-hospital delays in acute stroke patients. The earlier the patient is presenting, the more important is the fast track, offering chance for full neurologic recovery.

Citace poskytuje Crossref.org

Bibliografie atd.

Literatura

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc16022844
003      
CZ-PrNML
005      
20161025150347.0
007      
ta
008      
160818s2016 xr d f 000 0|eng||
009      
AR
024    7_
$a 10.1016/j.crvasa.2016.03.002 $2 doi
040    __
$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
041    0_
$a eng $b cze
044    __
$a xr
100    1_
$a Marchese, Giuseppe $u Department of Cardiology, University Hospital of Verona, Italy
245    14
$a The importance of time: Time delays in acute stroke / $c Giuseppe Marchese, Bohumír Procházka, Petr Widimský
504    __
$a Literatura
520    3_
$a Kontext: Endovaskulární léčba (EVL) těžké akutní ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) na podkladě uzávěru velkých cév je účinná a bezpečná. Nicméně stále ještě probíhá diskuse o významu časové prodlevy a využívání vyspělých zobrazovacích metod u penumbry na úkor ztráty cenných minut. Metody: Provedli jsme metaanalýzu zaměřenou na časový aspekt v randomizovaných klinických studiích (RCT), v nichž se metodicky začaly používat stent-retrievery s novými technologiemi. Zvolený časový interval byla doba od nástupu příznaků až do zavedení katétru do třísla (od doby, kdy byl pacient naposled viděn v pořádku, až do doby zavedení zavaděče na katetrizačním sálu). Primárním sledovaným parametrem byl dobrý funkční výsledek (mRS 0–2) po 90 dnech, mezi sekundární sledované parametry patřily mortalita do 90 dnů a symptomatické krvácení do mozku. Kromě toho jsme provedli subanalýzu pacientů s EVL ve snaze zjistit případné korelace mezi kratší dobou do výkonu a výsledným stavem. Stejnou subanalýzu jsme provedli po zařazení údajů z jednoramenných registrů, v nichž byly použity údaje pacientů, u nichž byl výkon proveden pomocí moderních stent-retrieverů. Výsledky: Celkem byly analyzovány údaje 1 287 pacientů (pět RCT); 634 pacientů s EVL bylo dále rozděleno do dvou skupin podle časového údaje (kratší/delší než 240 min). Mimoto bylo 1 501 pacientů léčených EVL (devět studií) rozděleno do dvou předem specifi kovaných skupin (kratší/delší) a jejich údaje analyzovány. Jak v metaanalýze, tak v subanalýze byl u skupiny s kratší dobou do výkonu zjištěn lepší funkční výsledek po 90 dnech (log OR = –2,07; 95% CI [–3,00 až –1,14]) a méně případů úmrtí (log OR = –0,56; 95% CI [–3,66 až –2,55]); to ukazuje, že doba od nástupu příznaků do zavedení katétru do třísla velmi významně ovlivňuje mortalitu. Naopak nitrolebeční krvácení bylo zaznamenáno častěji ve skupině s dlouhým intervalem (log OR = 0,18; 95% CI [–1,36 až –1,71]), což prokazuje, jak časové prodlevy mohou důsledky iCMP dále zhoršit. Závěry: Tato metaanalýza přináší další důkazy podporující představu, že v léčbě akutních ischemických cévních mozkových příhod platí, že „čas je mozek“. Obecně lze konstatovat, že časně zahájená endovaskulární léčba (punkce třísla do < 4 hodin) významně zlepšuje výsledný stav pacienta. Zdravotnické systémy musejí vyvinout maximální úsilí o zkrácení prodlevy mezi samotnou příhodou a zahájením léčby akutní cévní mozkové příhody v nemocnici. Čím dříve je pacient dopraven do nemocnice, tím důležitější je rychlé zahájení jeho léčby s nadějí na jeho plné neurologické zotavení.
520    9_
$a Background: Endovascular treatment (EVT) of severe acute ischemic stroke (AIS) determined by large vessel occlusion (LVO) is effective and safe. Debate still goes on especially about time importance and utilization of advanced penumbra imaging at the expense of losing valuable minutes. Methods: We did a meta-analysis focused on time of randomized clinical trials (RCTs) that started to use methodically the new-tech stent retrievers. The chosen time interval was onset-groin time (from last seen well to sheath insertion in the cathlab). Primary outcome was good functional outcome (mRS of 0–2) at 90 days, secondary outcomes were mortality at 90 days and symptomatic intra-cerebral hemorrhage (sICH). Furthermore, we did a sub-analysis of the EVT patients to fi nd a correlation between faster times and outcomes. We did the same sub-analysis including also single-arm registries that used modern stent retrievers. Results: Totally data from 1287 patients (5 RCTs) were analyzed, whose 634 EVT patients were divided into two groups based on time (faster/slower than 240 min). Furthermore 1501 EVT-treated patients (9 studies) were divided into two pre-specifi ed groups (fast/slow) and analyzed. In both meta-analysis and sub-analysis, the fast group had better functional outcome at 90 days (log OR = –2.07, 95% CI [–3.00, –1.14]) and less deaths (log OR = –0.56, 95% CI [–3.66, –2.55]), demonstrating that onset-groin time has a strong impact even on mortality. On the other hand, sICH resulted to be more frequent in the slow group (log OR = 0.18, 95% CI [–1.36, –1.71]) emphasizing how delays could even worsen AIS. Conclusions: This meta-analysis supports the “Time is brain” strategy in treatment of acute ischemic stroke. In general, fast endovascular treatment (groin puncture within < 4 h) signifi cantly improves patients’ outcomes. Healthcare systems should develop maximal effort to shorten pre-hospital and in-hospital delays in acute stroke patients. The earlier the patient is presenting, the more important is the fast track, offering chance for full neurologic recovery.
650    12
$a cévní mozková příhoda $x chirurgie $x radiografie $7 D020521
650    _2
$a čas zasáhnout při rozvinutí nemoci $x statistika a číselné údaje $7 D061665
650    _2
$a endarterektomie $x metody $x statistika a číselné údaje $7 D004691
650    _2
$a metaanalýza jako téma $7 D015201
650    _2
$a lidé $7 D006801
700    1_
$a Procházka, Bohumír, $d 1953-2017 $7 xx0075077 $u Státní zdravotní ústav, Praha, Česká republika
700    1_
$a Widimský, Petr, $d 1954- $7 jn20000402682 $u Kardiocentrum 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha, Česká republika
773    0_
$t Cor et vasa $x 0010-8650 $g Roč. 58, č. 2 (2016), s. 234-240 $w MED00010972
856    41
$u http://www.e-coretvasa.cz/ $y domovská stránka časopisu
910    __
$a ABA008 $b A 2980 $c 438 $y 4 $z 0
990    __
$a 20160817115058 $b ABA008
991    __
$a 20161025150756 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1158386 $s 947391
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2016 $b 58 $c 2 $d 234-240 $i 0010-8650 $m Cor et Vasa (Brno) $n Cor Vasa (Brno Print) $x MED00010972
LZP    __
$c NLK125 $d 20161025 $a NLK 2016-09/mk

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...