Srdeční resynchronizační léčba (SRL) je účinnou léčebnou metodou u pacientů se srdečním selháním, ejekční frakcí levé komory ≤ 35 % a rozšířeným komplexem QRS. Přesto se určitá část pacientů po implantaci nedočká očekávané klinické odpovědi. Proto se množství studií zabývá technikami zlepšení selekce pacientů k implantaci SRL a metodami na zvýšení odpovědi u pacientů, kteří mají SRL. Velká část těchto technik je založena na echokardiografii. Metody ke zlepšení výběru pacientů zahrnují měření různých forem dyssynchronie, která byla asociována s odpovědí na SRL a s dlouhodobým klinickým výsledkem. Zčásti i kvůli neúspěchu studie PROSPECT tyto metody zatím nejsou úspěšně dovedeny do klinické praxe. Nové echokardiografické metody ke zlepšení odpovědi u pacientů indikovaných k SRL využívají speckle-tracking echokardiografii k zacílené implantaci levokomorové elektrody do nejpozději se kontrahující a zároveň nezjizvené části levé komory. Další echokardiografické metody byly vyvinuty k optimalizaci SRL zařízení úpravou atrioventrikulárních a interventrikulárních časů. I zde máme dostupné nadějné unicentrické studie, ale výsledky multicentrických studií chybějí anebo nejsou přesvědčivé. Přestože smíšené výsledky výzkumu současných echokardiografických metod nejsou dostačující oporou pro uvedení do klinické praxe, adekvátní selekce pacientů k implantaci SRL a zlepšování odpovědi u pacientů se SRL zůstává důležitým cílem. Echokardiografický výzkum se trvale těmito problémy zabývá s vývojem nových metod. Do budoucna je ale důležitý důsledný přístup s multicentrickou validací, aby byly tyto metody dobře klinicky aplikovatelné.

Cardiac resynchronization therapy (CRT) is an effective therapeutic option in patients with congestive heart failure, left ventricular ejection fraction ≤ 35%, and a widened QRS complex. However, a significant proportion of individuals do not respond to CRT favorably. Understandably, a large number of studies have addressed various techniques to improve patient selection for CRT and to improve responder rate in patients with CRT devices. A large proportion of these approaches utilize echocardiography. Techniques for improved patient selection include various metrics of dyssynchrony associated with response to CRT and long-term outcome. Partly because of failure in PROSPECT trial, these techniques have so far not been successfully translated into clinical practice. Novel echocardiographic approaches aiming to improve responder rate are based on selecting optimal placement for left ventricular lead, using speckle-tracking echocardiography to avoid scarred tissue and to guide the LV lead placement towards late-contracting segments. Single center randomized trials have shown positive results, but these need to be validated in multicenter studies. Furthermore, several echocardiographic techniques have been developed for individual optimization of atrioventricular and interventricular delay settings, based on left ventricular filling patterns, cardiac output, and dyssynchrony. Again, despite encouraging single center studies, data from multicenter trials are so far lacking or inconclusive. While mixed results of studies using current echocardiographic techniques cannot warrant their routine clinical use, proper selection of patients for CRT and improving responder rate remains an important goal. Echocardiographic methods are continually evolving to address these issues. However, a meticulous approach including multicenter validation is needed to ensure clinical applicability in future.

2 interní klinika kardiologie a angiologie 1 lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice Praha Česká republika

Echocardiography and cardiac resynchronization therapy

References provided by Crossref.org

Literatura