Invazivní lobulární karcinom (ILC) je druhý nejčastější typ karcinomu prsu. Většina nádorů je grade 2, má pozitivní estrogenové receptory (ER), nízkou proliferaci a nemá amplifikaci HER2 receptoru. Prvních pět let má lepší prognózu než invazivní duktální karcinom (IDC). V době sledování 6–10 let je celkové přežití příznivější pro pacientky s IDC. Magnetická rezonance (MR) má vyšší senzitivitu pro ILC než mamografie (MG), její přínos však není jednoznačný. V neoadjuvantních studiích dosahuje ILC menší četnost pCR, která navíc nemá vliv na celkové přežití pacientek. Vysoké procento léčebných odpovědí dosahuje neoadjuvantní hormonální léčba. Adjuvantní chemoterapie je doporučována u pacientek s více než 4 pozitivními uzlinami, negativními estrogenovými receptory a grade 3.

Invasive lobular carcinoma (ILC) is the second most common type of breast cancer. The majority of tumours are grade 2, have positive oestrogen receptors (ER), low proliferation and no HER2 receptor amplification. During the first five years, ILC has a better prognosis than invasive ductal carcinoma (IDC). In the 6–10 year follow-up interval, the overall survival rates are more favourable for patients with IDC. Magnetic resonance imaging (MRI) has a higher sensitivity for ILC than mammography (MG); however, its benefit is not unequivocal. In neoadjuvant studies, ILC is reported to have lower pCR rates, which has no effect on the overall survival of patients. A high treatment response rate is achieved with neoadjuvant hormone therapy. Adjuvant chemotherapy is recommended in patients with more than four positive nodes, negative oestrogen receptors, and grade 3.

Klinika komplexní onkologické péče MOÚ Brno

Lobular breast cancer

Citace poskytuje Crossref.org

Literatura