Úvod: V práci jsme analyzovali údaje o pacientech hospitalizovaných s hlubokou krční infekcí na podkladě komplikace zánětu hltanu v období let 2003 – 2012. Výsledky: Ve sledovaném období bylo hospitalizováno 654 pacientů pro komplikací akutního zánětu hltanu, z toho 587 pacientů pro peritonzilární komplikaci, u 67 pacientů došlo k rozvoji hlubokého krčního zánětu. Muži jsou hlubokým krčním zánětem postiženi 3krát častěji než ženy. Analýzou zánětlivých parametrů jsme zjistili nižší hodnoty ve skupině abscedující lymfonoditidy ve srovnání s pacienty s postižením parafaryngu a retrofaryngu. Porovnáním hodnot zánětlivých markerů s pacienty s peritonzilárními komplikacemi za stejné období jsme potvrdili hypotézu, že dle hodnot zánětlivých markerů nelze u dětí rozlišit, zda jde o peritonzilární komplikaci, nebo již o hlubokou krční infekci. U dospělých byl vzestup zánětlivých markerů u hlubokých krčních infekcí statisticky signifikantně vyšší (p=0,002). Při porovnání operačních přístupů u para a retrofaryngeálních abscesů jsme zjistili vyšší počet reoperací u transorálního přístupu (64 %) oproti zevním přístupům (7 %). U pacientů se šířením zánětu do para a retrofaryngeálního prostoru bylo pro ztížené zajištění dýchacích cest nutná fibroskopická intubace u 28 % dospělých pacientů, u 2 dospělých pacientů byla provedena tracheostomie. Závěr: Hluboký krční zánět je vždy indikací k chirurgické drenáži. Za nejbezpečnější považujeme revizi ze širokého zevního přístupu. Velkou pozornost je třeba věnovat zajištění dýchacích cest. V komplexní léčbě hlubokého krčního zánětu je nezbytná mezioborová spolupráce.

Introduction: In our study, we analyzed data from patients hospitalized with deep neck infection over the period from 2003 to 2012. Results: A total of 654 patients were hospitalized during the study period for complications of acute inflammation of pharynx, of which 587 patients for peritonsillar complication, in 67 patients experienced the development of deep neck inflammation. Men are affected 3 times more often than women. By comparing inflammatory parameters, we found lower values in the group of patients with abscess-forming lymphadenitis compared to those with involvement of the parapharyngeal and retropharyngeal areas. When comparing the values of inflammatory markers with patients suffering from peritonsillar complications during the same period, we have confirmed the hypothesis that the values of inflammatory markers in children cannot be used to distinguish whether they have a peritonsillar involvement or already a deep neck infection. In adults, the increase in inflammatory markers was significantly higher (p=0.002) in patients with deep neck infections. When comparing surgical approaches in the treatment of parapharyngeal and retropharyngeal abscesses, we found a higher number of reoperations in patients with transoral approach (64 %) compared to those with external approach (7 %). In the group of patients with involvement of the parapharyngeal and retropharyngeal area, fibroscopic intubation was needed in 28% of adult patients and tracheostomy was performed in 2 adults. ). Conclusion: Deep neck inflammation is always an indication for surgical drainage. We believe the safest procedure is revision surgery using a wide external approach. Special attention is required to manage the patient’s airways. Interdisciplinary cooperation is required for comprehensive treatment of deep neck inflammation.

Katedra informatiky a kvantitativních metod Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec Králové

Klinika otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku LF UK a FN Hradec Králové

Ústav klinické mikrobiologie Fakultní nemocnice Hradec Králové

Deep neck infections as a complication of pharyngeal inflammation