x
x
- MeSH
- Bacteroidetes patogenita MeSH
- Firmicutes patogenita MeSH
- kolorektální nádory epidemiologie etiologie mikrobiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiota fyziologie imunologie MeSH
- netěsnost anastomózy etiologie mikrobiologie MeSH
- střeva krevní zásobení mikrobiologie patologie MeSH
- střevní mikroflóra * fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Nárůst výskytu multirezistentních bakteriálních kmenů představuje jeden ze závažných problémů současného zdravotnictví. Tyto patogeny jsou častou příčinou nozokomiálních nákaz, které jsou spojené s omezenými terapeutickými možnostmi a vyšší mortalitou. Prezentován je neobvyklý případ záchytu čtyř různých druhů producentů (Citrobacter freundii, Klebsiella pneumoniae, Escherichia coli, Morganella morganii) shodné karbapenemázy typu KPC-2 u jediné pacientky v průběhu dlouhodobé komplikované hospitalizace. K šíření rezistence na ostatní druhy pravděpodobně došlo horizontálním přenosem plazmidů obsahujících geny blaKPC-2. Implementace přísných protiepidemických opatření zabránila dalšímu šíření těchto karbapenem-rezistentních bakterií.
The increasing incidence of multiresistant bacterial strains is currently a serious health concern. These pathogens are often the cause of nosocomial infections with limited treatment options and high fatality rates. A case report is presented of an uncommon detection of four different species (Citrobacter freundii, Klebsiella pneumoniae, Escherichia coli, and Morganella morganii) producing the same type of carbapenemase, KPC-2, in a female patient during her complicated long-term hospital stay. Resistance was probably spread to other species by horizontal transmission of plasmids carrying the blaKPC-2 genes. The implementation of strict anti-epidemic measures prevented further spread of these carbapenem-resistant bacteria.
- Klíčová slova
- karbapenemáza, KPC-2, mezidruhový přenos,
- MeSH
- akutní nekrotizující pankreatitida diagnóza chirurgie MeSH
- dospělí MeSH
- Enterobacteriaceae rezistentní na karbapenemy MeSH
- infekce spojené se zdravotní péčí prevence a kontrola přenos MeSH
- kontrola infekčních nemocí metody MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetná bakteriální léková rezistence * MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- smrt MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Rod Bartonella zahrnuje přes 20 druhů kultivačně náročných gramnegativních tyčinek. Jedná se o fakultativně intracelulární bakterie. Pro B. quintana a B. bacilliformis je člověk rezervoárovým hostitelem, pro ostatní dosud popsané druhy je člověk hostitelem náhodným, bartonely tedy patří mezi původce zoonóz. Bartonelové infekce mohou probíhat zcela asymptomaticky, mohou však u člověka působit různá onemocnění. V tomto článku jsou popsány zkušenosti z našeho pracoviště s bartonelovou endokarditidou v období let 2012–2017. Nejefektivnější metodou průkazu bartonelové endokarditidy je PCR průkaz DNA původce z excidované chopenní tkáně. European Society of Cardiology (ESC) ve svých doporučeních z roku 2015 uvádí pro léčbu bartonelové endokarditidy kombinaci doxycyklinu s gentamicinem.
The Bartonella genus comprises more than 20 species of Gram-negative rods which are difficult to culture. These are facultative intracellular bacteria. Humans are reservoir hosts for B. quintana and B. bacilliformis or accidental hosts for other species. Bartonella is a cause of zoonosis. Bartonella infection can be completely asymptomatic or can be linked to various conditions. Our experience with Bartonella endocarditis from 2012–2017 is presented. The most effective diagnostic method for Bartonella endocarditis is PCR detection of DNA of the pathogen from excised valve tissue. The European Society of Cardiology (ESC) in the guidelines from 2015 recommends the combination doxycycline gentamycin for the treatment of Bartonella endocarditis.
- MeSH
- Bartonella MeSH
- dospělí MeSH
- endokarditida * diagnóza mikrobiologie terapie MeSH
- infekce bakteriemi rodu Bartonella * diagnóza mikrobiologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- lymfadenitida chirurgie komplikace MeSH
- peritonzilární absces chirurgie komplikace MeSH
- pooperační krvácení prevence a kontrola MeSH
- pooperační péče MeSH
- retrofaryngeální absces chirurgie mikrobiologie MeSH
- tonzilektomie metody MeSH
- tonzilitida * chirurgie komplikace MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
Úvod: V práci jsme analyzovali údaje o pacientech hospitalizovaných s hlubokou krční infekcí na podkladě komplikace zánětu hltanu v období let 2003 – 2012. Výsledky: Ve sledovaném období bylo hospitalizováno 654 pacientů pro komplikací akutního zánětu hltanu, z toho 587 pacientů pro peritonzilární komplikaci, u 67 pacientů došlo k rozvoji hlubokého krčního zánětu. Muži jsou hlubokým krčním zánětem postiženi 3krát častěji než ženy. Analýzou zánětlivých parametrů jsme zjistili nižší hodnoty ve skupině abscedující lymfonoditidy ve srovnání s pacienty s postižením parafaryngu a retrofaryngu. Porovnáním hodnot zánětlivých markerů s pacienty s peritonzilárními komplikacemi za stejné období jsme potvrdili hypotézu, že dle hodnot zánětlivých markerů nelze u dětí rozlišit, zda jde o peritonzilární komplikaci, nebo již o hlubokou krční infekci. U dospělých byl vzestup zánětlivých markerů u hlubokých krčních infekcí statisticky signifikantně vyšší (p=0,002). Při porovnání operačních přístupů u para a retrofaryngeálních abscesů jsme zjistili vyšší počet reoperací u transorálního přístupu (64 %) oproti zevním přístupům (7 %). U pacientů se šířením zánětu do para a retrofaryngeálního prostoru bylo pro ztížené zajištění dýchacích cest nutná fibroskopická intubace u 28 % dospělých pacientů, u 2 dospělých pacientů byla provedena tracheostomie. Závěr: Hluboký krční zánět je vždy indikací k chirurgické drenáži. Za nejbezpečnější považujeme revizi ze širokého zevního přístupu. Velkou pozornost je třeba věnovat zajištění dýchacích cest. V komplexní léčbě hlubokého krčního zánětu je nezbytná mezioborová spolupráce.
Introduction: In our study, we analyzed data from patients hospitalized with deep neck infection over the period from 2003 to 2012. Results: A total of 654 patients were hospitalized during the study period for complications of acute inflammation of pharynx, of which 587 patients for peritonsillar complication, in 67 patients experienced the development of deep neck inflammation. Men are affected 3 times more often than women. By comparing inflammatory parameters, we found lower values in the group of patients with abscess-forming lymphadenitis compared to those with involvement of the parapharyngeal and retropharyngeal areas. When comparing the values of inflammatory markers with patients suffering from peritonsillar complications during the same period, we have confirmed the hypothesis that the values of inflammatory markers in children cannot be used to distinguish whether they have a peritonsillar involvement or already a deep neck infection. In adults, the increase in inflammatory markers was significantly higher (p=0.002) in patients with deep neck infections. When comparing surgical approaches in the treatment of parapharyngeal and retropharyngeal abscesses, we found a higher number of reoperations in patients with transoral approach (64 %) compared to those with external approach (7 %). In the group of patients with involvement of the parapharyngeal and retropharyngeal area, fibroscopic intubation was needed in 28% of adult patients and tracheostomy was performed in 2 adults. ). Conclusion: Deep neck inflammation is always an indication for surgical drainage. We believe the safest procedure is revision surgery using a wide external approach. Special attention is required to manage the patient’s airways. Interdisciplinary cooperation is required for comprehensive treatment of deep neck inflammation.
- Klíčová slova
- hluboké krční infekce,
- MeSH
- celulitis farmakoterapie chirurgie MeSH
- faryngitida * komplikace MeSH
- krk patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- lymfadenitida * farmakoterapie chirurgie komplikace MeSH
- retrofaryngeální absces * farmakoterapie chirurgie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Vakcinace představuje jeden z nejefektivnějších způsobů prevence infekčních nemocí. Díky zavedení plošného očkování došlo k významnému poklesu incidence různých infekčních onemocnění ať virového, či bakteriálního původu, které se v minulosti podílely na zvýšené morbiditě i mortalitě obyvatelstva. Načasování a rozmístění dávek očkovací látky jsou klíčové faktory v podání vakcín. Současné podávání vakcín je velmi důležité nejen v očkovacích programech dětí, protože se zvyšuje pravděpodobnost, že bude dítě plně imunizované ve vhodném věku, ale i při očkování v rámci prevence infekčních nemocí u cestovatelů. Vhodně načasované současné podávání vakcín nevede k přetížení imunitního systému.
Vaccination is one of the most effective ways to prevent the infectious disease. Introduction of universal vaccination cause the significant decrease in the incidence of various infectious diseases either viral or bacterial origin, which in the past contributed to the increased morbidity and mortality of the population. Timing and spacing of doses of vaccines are key factors in the administration of vaccines. Concomitant administration of vaccines is very important not only in children's vaccination programs, because it increases the likelihood that the child will be fully immunized at the appropriate age, but also for vaccination in the prevention of infectious diseases among travelers. Appropriate timing of simultaneous administration of the vaccines does not lead to overloading of the immune system.
Úvod: Autoři prezentují soubor hospitalizovaných pacientů s peritonzilárními komplikacemi v období let 2003–2012. Cílem práce bylo porovnat jednotlivé typy léčby a data využít k optimalizaci terapie. Výsledky: Ve sledovaném období bylo pro peritonzilární komplikaci angíny hospitalizováno 587 pacientů, děti tvořily 29 % souboru. V 67 % případů byl prokázán jednostranný peritonzilární absces, 32 % pacientů bylo léčeno ve stadiu flegmóna, v 1 % byl prokázán oboustranný peritonzilární absces. Analýzou zánětlivých markerů jsme neprokázali statistický rozdíl v hodnotách CRP (p = 0,25) i Leu (p = 0,88) mezi skupinami peritonzilární flegmóny a peritonzilární absces. Při porovnání dětí (0-18let) a dospělých s peritonzilární komplikací jsme zjistili statisticky významný rozdíl v hodnotě CRP (p = 0,0037), ne však v hodnotě Leu (p = 0,36). V případě peritonzilární flegmóny jsme parenterálně v monoterapii podali převážně chráněné aminopeniciliny (58 %) a penicilin (26 %). Peritonzilární absces byl léčen parenterálně převážně v monoterapii penicilinem (60 %) a chráněnými aminopeniciliny (30 %). První ataka peritonzilární flegmóny byla v 90 % řešena konzervativně, v 8 % jednostrannou tonzilektomii, ve 2 % oboustrannou tonzilektomii. První ataka peritonzilárního abscesu byla řešena ve 34 % jednostrannou tonzilektomii, ve 32 % oboustrannou tonzilektomií, ve 31 % incizí abscesu, ve 3 % došlo ke spontánní perforaci před lékařským ošetřením a v 0,3 % punkcí a opakovanou aspirací abscesu. Ze 118 pacientů, kteří byli léčeni incizí peritonzilárního abscesu, došlo k recidivě peritonzilární komplikace u 14 (12 %) pacientů. Ze 165 pacientů léčených konzervativně pro flegmónu jich pro recidivu bylo přijato 13 (8 %). Ze 135 pacientů po jednostranné tonzilektomii byli pro recidivu přijati 3 (2 %). V případě recidivy peritonzilární komplikace byla u všech dětí provedena tonzilektomie, u dospělých pacientů v 86 %. Krvácení po tonzilektomii bylo zjištěno u 22 (7 %) dospělých pacientů operovaných pro peritonzilární komplikaci. Závěr: V léčbě peritonzilární komplikace upřednostňujeme penicilinová antibiotika. Při volbě způsobu drenáže peritonzilárního abscesu postupujeme vždy individuálně s přihlédnutím k věku, celkovému stavu a přání pacienta. V případě konzervativní terapie je riziko recidivy peritonzilární komplikace 8–12 %, tonzilektomie přináší nižší riziko recidivy onemocnění, avšak prodlužuje hospitalizaci a přináší riziko pooperačního krvácení (v 7 %). V případě recidivy peritonzilární komplikace vždy doporučujeme tonzilektomii
Introduction: The authors present a group of patients hospitalized with peritonsillar complications over the period from 2003 to 2012. The aim of the study was to compare different types of treatment and to use the data for optimization of therapy. Results: A total of 587 patients were hospitalized during the study period for peritonsillar complications of tonsillitis; Children accounted for 29% of the group. Unilateral peritonsillar abscess was demonstrated in 67% of cases, while 32% of patients were treated for phlegmon, and 1% of the patients had confirmed bilateral peritonsillar abscess. Analysis of inflammatory markers revealed no statistical difference in the CRP (p=0.25) and Leu (p=0.88) values between the groups. When comparing children (0-18 years of age) and adults with peritonsillar complications, we found a statistically significant difference in the CRP values (p=0.0037), but not in Leu values (p=0.36). Patients with peritonsillar phlegmon received parenteral treatment as monotherapy, predominantly protected aminopenicillins (58%) and penicillin (26%). Peritonsillar abscess was treated parenterally, mainly by monotherapy with penicillin (60%) and protected aminopenicillins (30%). The first attack of peritonsillar phlegmon was managed conservatively (90% of cases) or by unilateral tonsillectomy (8%) or bilateral tonsillectomy (2%). The first attack of peritonsillar abscess was managed by unilateral tonsillectomy (34% of cases), bilateral tonsillectomy (32% of cases), abscess incision (31%), 3% of patients developed spontaneous perforation before receiving medical treatment, and aspiration of the abscess was performed in 0.3% of the patients. Of 118 patients who were treated by peritonsillar abscess incision, peritonsillar complications recurred in 14 (12%) patients. Of 165 patients who received surgical treatment for phlegmon, 13 patients (8%) were admitted for recurrence. Of 135 patients with unilateral tonsillectomy, 3 patients (2%) were admitted for recurrence. In the group of patients with recurrence of peritonsillar complications, tonsillectomy was performed in all children, and in 86% of adults. Bleeding after tonsillectomy was found in 22 (7%) adults who had received surgical treatment for peritonsillar complications. Conclusion: We prefer penicillin antibiotics for treatment of peritonsillar complications. When choosing the method of peritonsillar abscess drainage, we use an individualized approach considering the patient’s age, overall condition and wishes. The risk of recurrence of peritonsillar complications is about 8-12% for conservative therapy, while tonsillectomy gives a lower risk of disease recurrence, but prolongs hospitalization and carries the risk of postoperative bleeding (7%). We always recommend tonsillectomy in patients with the recurrence of peritonsillar complications.
- MeSH
- biochemická analýza krve MeSH
- C-reaktivní protein MeSH
- celulitis farmakoterapie chirurgie MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- drenáž MeSH
- hospitalizace MeSH
- krční mandle * patologie MeSH
- leukocyty MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- peniciliny terapeutické užití MeSH
- peritonzilární absces * farmakoterapie chirurgie MeSH
- pooperační krvácení MeSH
- předškolní dítě MeSH
- recidiva MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- tonzilektomie statistika a číselné údaje využití MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Zavedením plošného očkování došlo k významnému poklesu incidence různých infekčních onemocnění virového nebo bakteriálního původu, která se v minulosti podílela na zvýšené morbiditě i mortalitě obyvatelstva. U spalniček, zarděnek, ale také příušnic se vzhledem k výlučně mezilidskému přenosu a antigenní stálosti předpokládá, že by v budoucnosti mohly být eradikovány podobně jako pravé neštovice. K tomu je však zapotřebí zařazení vakcín do národních imunizačních programů zemí, které proti těmto nákazám prozatím neočkují, a podpořit zvýšení imunizace ve státech s nízkou proočkovaností. Živé očkovací látky proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím jsou k dispozici již více než 40 let a v současnosti poskytují vysokou protektivitu s minimem nežádoucích účinků.
The introduction of universal vaccination has led to significant decrease of infectious diseases incidence either bacterial or viral origin which had been participating in increased morbidity and mortality of population. Measles, rubella and also mumps viruses are supposed to be future candidates for eradication similarly as smallpox due to their human-to-human transmission and antigenic stability. However, it is necessary to introduce vaccination in national immunization programs of countries where vaccination against measles, mumps and rubella is not established and improve immunization rate in countries with low vaccination coverage. Live attenuated vaccines against measles, mumps and rubella diseases are available for more than 40 years and currently provide high protectivity with minimum side effects.
- MeSH
- atenuované vakcíny MeSH
- celosvětové zdraví MeSH
- Evropská unie MeSH
- lidé MeSH
- morbidita MeSH
- Morbillivirus MeSH
- očkovací schéma MeSH
- příušnice * epidemiologie mortalita patofyziologie prevence a kontrola MeSH
- Rubulavirus MeSH
- spalničková vakcína dějiny terapeutické užití MeSH
- spalničky * epidemiologie mortalita patofyziologie prevence a kontrola MeSH
- vakcína proti příušnicím dějiny terapeutické užití MeSH
- vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám * aplikace a dávkování MeSH
- vakcína proti zarděnkám dějiny terapeutické užití MeSH
- vakcinace dějiny metody MeSH
- virus zarděnek MeSH
- vymýcení nemoci MeSH
- zarděnky vrozené epidemiologie prevence a kontrola MeSH
- zarděnky * epidemiologie patofyziologie prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- antibakteriální látky MeSH
- antigeny biosyntéza MeSH
- antivirové látky MeSH
- farmaceutická technologie MeSH
- geneticky modifikované rostliny * MeSH
- Humulus * MeSH
- jedlé rostliny MeSH
- jedlé vakcíny * MeSH
- lidé MeSH
- rostlinné extrakty MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
