Východiska: Dekubity jsou považovány za nežádoucí událost, představují výzvu pro zdravotnické pracovníky a instituce. Cíl: Zhodnotit prevalenci a incidenci dekubitů na pracovišti intenzivní péče a obtíže při klasifikaci dekubitů u kriticky nemocných z pohledu všeobecných sester. Soubor a metody: Retrospektivní kohortová analýza elektronických zdravotnických záznamů pacientů (2012–2013). Dotazník k hodnocení bariér klasifikace dekubitů u ošetřujícího personálu. Výsledky: Epidemiologická studie (n = 600) záznamů a diferenciální diagnostická studie u 27 všeobecných sester. U 98 pacientů byl záznam s alespoň jedním dekubitem za hospitalizace (prevalence 16,3 %). Z nich u 40,8 % dekubitus při přijetí, u 59,2 % vznikl dekubitus po 24 hod od přijetí (n = 58), incidence 11,4 %. Zjištěná kategorizace dekubitů: nejčastější druhý stupeň (36,1 %), následně čtvrtý (35,4 %), první (13,1 %) a třetí stupeň (10,8 %). Uváděné bariéry diferenciální diagnostiky: 77,7 % hodnocení dekubitů u pacientů s periferním arteriálním onemocněním; 92,5 % hodnocení prvního stupně na tmavé kůži; 81,5 % charakteristika dekubitů na sliznici; 40,7 % v souvislosti se zdravotnickými prostředky. Vzdělávání jako cestu ovlivnění subjektivity hodnocení uvedla většina všeobecných sester (96,3 %). Závěr: Prevence dekubitů v intenzivní péči vyžaduje speciální pozornost. Incidence dekubitů je vyšší v souvislosti se zdravotnickými prostředky. Prevence zahrnuje více strategií (vzdělávání a sdílení zkušeností) k redukci subjektivizace diferenciální diagnostiky.

Background: Pressure ulcers (PU) are considered to an adverse event and constitute a constant challenge for all health professionals and institutions. Aim: Study the prevalence and incidence of PU in a intensive care unit (ICU) and the difficulties of classification and characterization of the lesions in critical ill patients. Materials and methods: Retrospective cohort analysis of electronic health record database from adult patients admitted to a ICU during 2012/1013. Barriers/difficulty’s to classification of PUs were also studied in the nursing staff. Results: Epidemiologic sample study included 600 participants, and differential diagnoses study 27 nurses. The episodes in the study period (n = 600), 98 were identified with at least one PU present during hospitalization period, corresponding to a prevalence rate of 16.3%. The remaining 502 had no PU recording at entry or during hospitalization, 98 patients who were identified with PU, 40.8% presented it upon admission, and 59.2% developed ulceration in the service after 24 hours of admission (n = 58), which resulted in an incidence rate of 11.4%. The categorization of the PU ulcers identified in the present study, the most prevalent was category II (36,1%), followed by IV (35,4%), then I (13.1%) and III (10.8%). Regarding barriers of the differential diagnosis, 77.7% reported difficulty in evaluating PU in patients with peripheral arterial disease; 92.5% referred difficulty in evaluating Category I in dark skin; 81.5% referred subjectivity in the characterization in the mucosa; 40.7% reported difficulty PU associated to medical devices; 96.3% considered essential training as a way to reduce subjectivity. Conclusion: Extra attention needs to be taken to prevent PU in ICU. The incidence of PU is higher if associated with a medical device, Staff must adopt multiple strategies to prevent it. More education and sharing experiences is needed to reduce the subjectivity of differential diagnosis in PU.

Catholic University of Portugal Institute of Health Sciences Porto Portugal

Centre for Interdisciplinary Research in Health Catholic University of Portugal Porto Portugal

Centro Hospitalar São João Serviço Urgência Adultos São João Portugal

Centro Hospitalar Vila Nova de Gaia Espinho Vila Nova de Gaia Portugal

Portuguese Wound Management Association APTFeridas Porto Portugal

Universidade Federal de Santa Maria Santa Maria Brazil

Diferenciální diagnostika dekubitů a dekubity vznikající v souvislosti s přístrojovou technikou

Citace poskytuje Crossref.org