Cíl: Cílem výzkumné studie bylo zjistit, zda lze využít robotickou rehabilitaci chůze k pozitivnímu ovlivnění psychosomatických a sociálních potíží dětí s poruchou na úrovni lehké mentální retardace. V případě mentální retardace a léčby souvisejících kauzálních neurologických poruch a onemocnění patří k aktuálním trendům stimulace a případný rozvoj nepostižených nebo zachovaných schopností jedince a zaměření rehabilitace na integraci jedince do společnosti. K výzkumné studii nás inspirovaly výsledky studií, které se týkají účinnosti robotické rehabilitace chůze v případě dětské mozkové obrny, která je často s mentální retardací spojena. Soubor a metodika: Šetřený soubor o celkovém počtu 65 pacientů byl rozdělen do tří skupin. Vyšetřeno bylo 24 dětí s dětskou mozkovou obrnou, 21 s teratogenní etiologií a 20 s postnatální etiologií u lehké mentální retardace. Sledováno bylo 42 chlapců a 23 dívek ve věku 3–6 let na začátku léčby a po 6 týdnech. Sledovány byly psychosomatické indikátory. Jako metodologická východiska byly použity materiály Mezinárodní klasifikace funkčních schopností (MKF) a Hodnocení funkční nezávislosti (FIM). Výsledky: Statisticky významný pozitivní rozdíl byl zaznamenán u somatických indikátorů v případě dětské mozkové obrny (p < 0,05). V případě teratogenní etiologie bylo zaznamenáno, ač statisticky nevýznamné, ale také zlepšení u somatických ukazatelů. O pozitivním posunu u všech sledovaných skupin můžeme hovořit v případě sociální adaptability. V případě dětí s dětskou mozkovou obrnu bylo zjištění opět statisticky významné (p < 0,05). Závěr: Výsledky šetření ukazují, že robotická terapie chůzí může být vhodnou rehabilitační i podpůrnou metodou také u mentálně retardovaných osob. Při jejím využití můžeme doporučit zohlednění původní etiologii poruchy. Jednoznačně lze doporučit preferenci této metody u mentálně retardovaných osob s dětskou mozkovou obrnou po hypoxii.

Aim: The aim of study was to find out the effect of robotic gait rehabilitation on psychosomatic indicators at people with different etiology of mental retardation. A stimulation and eventual development of unaffected or preserved abilities of individuals belong among cur­rent trends in the case of mental retardation and the treatment to related causal neurological disorders and diseases. The rehabilitation focused on environmental factors with aim to integrate individual into society is another current trend. For a decision to realize this research study we have been inspired by results of numerous studies, reported, for example, about the results of influence of robotic rehabilitation on psychosomatically health in the case of cerebral palsy. Material and methods: A total of 65 children in age from 3 to 6 years (42 boys, 23 girls) were observed in the beginning of rehabilitation and then after 6 weeks. Investigated patients were selected into three groups. 21 patients were with cerebral palsy, 21 with teratogenic and 20 with postnatal etiology. Psychosomatic indicators were monitored. The International Classification of Functioning, Disability and Health (ICF), and Functional Independence Measure were used as a methodological background. Results: We observed statistically significant positive differences in somatic indicators in the cause of cerebral palsy. In the case of teratogenic etiology was observed, although not statistically significant, but also an evident improvement of somatic indicators. In the case of all observed groups of patients we can talk about positive improvement in social adaptability. Statistically significant (p < 0.05) were findings again in case of cerebral palsy. Conclusions: Results of the research indicate that the robotic gait rehabilitation may be usable as a rehabilitative and supportive method also in the treatment to mentally retarded persons. In the case of its use it is appropriate to take into account of the origin etiology of the disorder. Definitely we can recommend a preference for this method for mentally retarded persons with cerebral palsy after hypoxia.

Pedagogická fakulta UJEP Masarykova nemocnice Ústí nad Labem

Psychiatrická klinika 1 LF a VFN Praha

Effects of robotic gait rehabilitation on psychosomatic indicators at the people with different etiology of mental retardation

000      

00000naa a2200000 a 4500

001      

bmc17034412

003      

CZ-PrNML

005      

20180104082615.0

007      

ta

008      

171208s2017 xr d f 000 0|cze||

009      

AR

024    7_

$a 10.14735/amcsnn2017695 $2 doi

040    __

$a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2

041    0_

$a cze $b eng

044    __

$a xr

100    1_

$a Fischer, Slavomil $u Pedagogická fakulta UJEP, Masarykova nemocnice Ústí nad Labem $7 mzk2006368452

245    10

$a Účinky robotické rehabilitace chůze na psychosomatické indikátory u osob s různou etiologií lehké mentální retardace / $c S. Fischer, R. Ptáček, I. Žukov, K. Sláma

246    31

$a Effects of robotic gait rehabilitation on psychosomatic indicators at the people with different etiology of mental retardation

520    3_

$a Cíl: Cílem výzkumné studie bylo zjistit, zda lze využít robotickou rehabilitaci chůze k pozitivnímu ovlivnění psychosomatických a sociálních potíží dětí s poruchou na úrovni lehké mentální retardace. V případě mentální retardace a léčby souvisejících kauzálních neurologických poruch a onemocnění patří k aktuálním trendům stimulace a případný rozvoj nepostižených nebo zachovaných schopností jedince a zaměření rehabilitace na integraci jedince do společnosti. K výzkumné studii nás inspirovaly výsledky studií, které se týkají účinnosti robotické rehabilitace chůze v případě dětské mozkové obrny, která je často s mentální retardací spojena. Soubor a metodika: Šetřený soubor o celkovém počtu 65 pacientů byl rozdělen do tří skupin. Vyšetřeno bylo 24 dětí s dětskou mozkovou obrnou, 21 s teratogenní etiologií a 20 s postnatální etiologií u lehké mentální retardace. Sledováno bylo 42 chlapců a 23 dívek ve věku 3–6 let na začátku léčby a po 6 týdnech. Sledovány byly psychosomatické indikátory. Jako metodologická východiska byly použity materiály Mezinárodní klasifikace funkčních schopností (MKF) a Hodnocení funkční nezávislosti (FIM). Výsledky: Statisticky významný pozitivní rozdíl byl zaznamenán u somatických indikátorů v případě dětské mozkové obrny (p < 0,05). V případě teratogenní etiologie bylo zaznamenáno, ač statisticky nevýznamné, ale také zlepšení u somatických ukazatelů. O pozitivním posunu u všech sledovaných skupin můžeme hovořit v případě sociální adaptability. V případě dětí s dětskou mozkovou obrnu bylo zjištění opět statisticky významné (p < 0,05). Závěr: Výsledky šetření ukazují, že robotická terapie chůzí může být vhodnou rehabilitační i podpůrnou metodou také u mentálně retardovaných osob. Při jejím využití můžeme doporučit zohlednění původní etiologii poruchy. Jednoznačně lze doporučit preferenci této metody u mentálně retardovaných osob s dětskou mozkovou obrnou po hypoxii.

520    9_

$a Aim: The aim of study was to find out the effect of robotic gait rehabilitation on psychosomatic indicators at people with different etiology of mental retardation. A stimulation and eventual development of unaffected or preserved abilities of individuals belong among cur­rent trends in the case of mental retardation and the treatment to related causal neurological disorders and diseases. The rehabilitation focused on environmental factors with aim to integrate individual into society is another current trend. For a decision to realize this research study we have been inspired by results of numerous studies, reported, for example, about the results of influence of robotic rehabilitation on psychosomatically health in the case of cerebral palsy. Material and methods: A total of 65 children in age from 3 to 6 years (42 boys, 23 girls) were observed in the beginning of rehabilitation and then after 6 weeks. Investigated patients were selected into three groups. 21 patients were with cerebral palsy, 21 with teratogenic and 20 with postnatal etiology. Psychosomatic indicators were monitored. The International Classification of Functioning, Disability and Health (ICF), and Functional Independence Measure were used as a methodological background. Results: We observed statistically significant positive differences in somatic indicators in the cause of cerebral palsy. In the case of teratogenic etiology was observed, although not statistically significant, but also an evident improvement of somatic indicators. In the case of all observed groups of patients we can talk about positive improvement in social adaptability. Statistically significant (p < 0.05) were findings again in case of cerebral palsy. Conclusions: Results of the research indicate that the robotic gait rehabilitation may be usable as a rehabilitative and supportive method also in the treatment to mentally retarded persons. In the case of its use it is appropriate to take into account of the origin etiology of the disorder. Definitely we can recommend a preference for this method for mentally retarded persons with cerebral palsy after hypoxia.

650    _2

$a lidé $7 D006801

650    _2

$a dítě $7 D002648

650    12

$a mentální retardace $x etiologie $x psychologie $7 D008607

650    _2

$a mozková obrna $x rehabilitace $7 D002547

650    _2

$a neuroplasticita $7 D009473

650    _2

$a terapie cvičením $x metody $7 D005081

650    _2

$a chůze (způsob) $7 D005684

650    12

$a rehabilitace $x metody $x přístrojové vybavení $7 D012046

650    12

$a robotika $7 D012371

650    _2

$a chůze $x fyziologie $7 D016138

650    _2

$a fyzioterapie (techniky) $7 D026741

650    _2

$a mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví $7 D064702

650    _2

$a sociální přizpůsobení $7 D012917

653    00

$a Lokomat

700    1_

$a Ptáček, Radek, $u Psychiatrická klinika 1. LF a VFN v Praze $d 1975- $7 mzk2006322987

700    1_

$a Žukov, Ilja, $u Psychiatrická klinika 1. LF a VFN v Praze $d 1961- $7 xx0155219

700    1_

$a Sláma, Karel, $u Pedagogická fakulta UJEP, Masarykova nemocnice Ústí nad Labem $d 1944- $7 xx0001666

773    0_

$w MED00010979 $t Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie $x 1210-7859 $g Roč. 80, č. 6 (2017), s. 695-699

856    41

$u https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-slovenska-neurologie/2017-6-3/ucinky-roboticke-rehabilitace-chuze-na-psychosomaticke-indikatory-u-osob-s-ruznou-etiologii-lehke-mentalni-retardace-62290 $y plný text volně dostupný

910    __

$a ABA008 $b A 4085 $c 616 $y 4 $z 0

990    __

$a 20171208 $b ABA008

991    __

$a 20180104082832 $b ABA008

999    __

$a ok $b bmc $g 1263112 $s 995485

BAS    __

$a 3

BAS    __

$a PreBMC

BMC    __

$a 2017 $b 80 $c 6 $d 695-699 $i 1210-7859 $m Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie $x MED00010979 $y 100593

LZP    __

$c NLK182 $d 20180104 $b NLK111 $a Meditorial-20171208