Cíl: Roboticky asistovaný trénink chůze představuje moderní koncept neurorehabilitace u pacientů po CMP. Cílem naší randomizované intervenční studie je zhodnotit přídatný efekt robotické rehabilitace chůze u pacientů v subakutní fázi ischemické CMP a porovnání s kohortou pacientů absolvujících standardní (protokolem definovanou) ústavní rehabilitaci. Primárním sledovaným parametrem je úroveň funkční kategorizace chůze. Sekundárními sledovanými parametry jsou časové parametry chůze (10metrový test chůze, Timed Up and Go), změny tělesného složení, modifikovaná Rankinova škála, index Barthelové, balanční škála Bergové a dotazník Subjektivní hodnocení strachu z pádů. Radiologická substudie sleduje dynamiku vývoje strukturálních změn a atrofie mozkové tkáně pomocí MR. Metody: Prospektivní randomizovaná otevřená monocentrická studie zařazující pacienty do 6 týdnů od první ischemické CMP. Konvenční rehabilitací (fyzioterapie, ergoterapie a mechanoterapie) jsou léčeny obě skupiny po dobu 60 min 5× týdně, celkem 15× po dobu 3–4 týdnů (celkem 1 200 min). Intervenční skupina navíc absolvuje roboticky asistovaný trénink chůze pomocí přístroje Lokomat 20–50 min 5× týdně, celkem 15× po dobu 3–4 týdnů (celkem 1 800 min). Sběr dat probíhá ve čtyřech časových obdobích: před zahájením intervence (T0), v polovině intervence (T1; 8. den), hodnocení po ukončení rehabilitace (T2; 15. den) a 3 měsíce po ukončení (T3).

Aim: Robot-assisted gait training represents a modern concept of neurorehabilitation in stroke patients. Our randomized interventional study aims to assess the additive effect of robot-assisted gait rehabilitation in subacute ischemic stroke patients and to compare its effect with patients undergoing standard institutional protocol-defined rehabilitation. The primary endpoint is the functional ambulation category. The secondary endpoints include gait time parameters (10 Meter Walk Test, Timed Up and Go), changes in body composition, modified Rankin scale, Barthel index, Berg balance scale, and a questionnaire Falls Efficacy Scale – International. Radiological sub-study evaluates the dynamics of brain structural changes and atrophy using MRI. Methods: This is a prospective randomized open monocentric study enrolling patients within 6 weeks from the onset of the firs ischemic stroke. Both groups are treated with conventional rehabilitation (physiotherapy, occupational therapy and mechanotherapy) for 60 min 5 times a week, a total of 15 times for 3 to 4 weeks (a total of 1,200 min). The Lokomat group undergoes robot-assisted gait training using the interventional exoskeleton for 20-50 minutes 5 times a week for a total of 15 times for 3 to 4 weeks (a total of 1,800 min). Data collection takes place over four time periods: pre-intervention (T0), mid-intervention (T1; day 8), post-rehabilitation assessment (T2; day 15), and 3 months post-intervention (T3).

• Klíčová slova
• Lokomat,
• MeSH
• chůze MeSH
• lidé MeSH
• neurologické poruchy chůze rehabilitace   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

BACKGROUND: Motor impairment and loss of ambulatory function are major consequences of a spinal cord injury (SCI). Exoskeletons are robotic devices that allow SCI patients with limited ambulatory function to walk. The mean walking speed of SCI patients using an exoskeleton is low: 0.26 m/s. Moreover, literature shows that a minimum speed of 0.59 m/s is required to replace wheelchairs in the community. OBJECTIVE: To investigate the highest ambulatory speed for SCI patients in a Lokomat. METHODS: This clinical pilot study took place in the Rehabilitation Center Kladruby, in Kladruby (Czech Republic). Six persons with motor-complete sub-acute SCI were recruited. Measurements were taken at baseline and directly after a 30 min Lokomat training. The highest achieved walking speed, vital parameters (respiratory frequency, heart rate, and blood pressure), visual analog scale for pain, and modified Ashworth scale for spasticity were recorded for each person. RESULTS: The highest reached walking speed in the Lokomat was on average 0.63 m/s (SD 0.03 m/s). No negative effects on the vital parameters, pain, or spasticity were observed. A significant decrease in pain after the Lokomat training was observed: 95% CI [0.336, 1.664] (p = 0.012). CONCLUSION: This study shows that it is possible for motor-complete SCI individuals to ambulate faster on a Lokomat (on average 0.63 m/s) than what is currently possible with over-ground exoskeletons. No negative effects were observed while ambulating on a Lokomat. Further research investigating walking speed in exoskeletons after SCI is recommended.

• MeSH
• dospělí MeSH
• exoskeleton MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pilotní projekty MeSH
• poranění míchy patologie   rehabilitace   terapie   MeSH
• robotika přístrojové vybavení   metody   MeSH
• rychlost chůze * MeSH
• svalová spasticita MeSH
• terapie cvičením přístrojové vybavení   metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinická studie MeSH

Cieľ: Cieľom štúdie bolo posúdenie vplyvu prostredia virtuálnej reality počas roboticky asistovaného lokomočného tréningu na funkcie hrubej motoriky u pacientov s DMO. Súbor a metodika: Štyridsať dva detí (25 chlapcov) s bilaterálne spastickou formou detskej mozgovej obrny vo veku medzi 4,3 a12,9 rokov absolvovalo 20 terapeutických jednotiek (TJ) Robotic‑Assisted Treadmill Training (RATT) počas štyroch až šiestich týždňov v systéme Lokomat s frekvenciou tri- až päťkrát týždenne. Pacienti boli rozdelení do dvoch skupín podľa toho, či trénovali v prostredí virtuálnej reality (VR‑LOKO, n = 26) alebo bez (LOKO, n = 16). Hodnotené parametre: dimenzia A (ľah, otáčanie), B (sed), C (plazenie, lezenie), D (stoj), E (chôdza, beh, poskoky) testu Gross Motor Function Measure (GMFM). Výsledky: Po absolvovaní 20 TJ sme zaznamenali u pacientov oboch skupín štatisticky vysoko signifikantné zlepšenie (p < 0,001) vo všetkých dimenziách testu GMFM. Porovnaním priemerných zlepšení výsledných parametrov (v %) v oboch skupinách (LOKO vs VR‑LOKO) sme dokumentovali štatisticky signifikantný rozdiel (p < 0,05) v dimenzii A, C a v celkovom zlepšení GMFM testu v prospech skupiny VR‑LOKO. Záver: Výsledky tejto štúdie naznačujú, že prostredie virtuálnej reality implementované počas RATT, má vplyv na dosiahnuté zlepšenie niektorých motorických funkcií u detí s DMO. Tréning vo virtuálnom prostredí predstavuje významnú možnosť zvýšenia aktívnej participácie počas RATT u detí s DMO.

Objective: The aim of study was to examine the effect of virtual reality during Robotic‑Assisted Treadmill Training (RATT) on gross motor functions in children with Cerebral Palsy (CP). Material and methods: Fourty-two children (25 boys) with bilateral spastic CP, aged 4.3–12.9 years underwent 20 sessions of RATT during 4–6‑week period with frequency of 3- to 5- times a week using driven gait orthosis Lokomat. Patients were randomly allocated into two groups according to whether they trained in a virtual reality environment (VR‑LOKO, n = 26) or not (LOKO, n = 16). Outcome measures were dimensions A (lying, rolling), B (sitting), C (crawling, kneeling), D (standing), E (walking, running, jumping) of the Gross Motor Function Measure (GMFM). Results: After completing 20 sessions, patients in both groups demonstrated highly statistically significant improvement (p < 0.001) in all dimensions of the GMFM. Comparing the mean improvement in outcome parameters in both groups (LOKO vs VR‑LOKO), we do­cumented a statistically significant difference (p < 0.05) in the A and C dimensions, and overall improvement in the GMFM in favour of patients in VR‑LOKO group. Conclusions: The results of our study indicate that the use of virtual reality during RATT has an effect on the achieved improvement in some motor functions in CP patients. VR‑based training conditions represent a valuable approach to enhancing active participation during RATT in children with CP. Key words: treadmill – cerebral palsy – motor function The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• Klíčová slova
• Lokomat,
• MeSH
• adherence pacienta MeSH
• chůze fyziologie   MeSH
• dítě MeSH
• fyzioterapie (techniky) přístrojové vybavení   MeSH
• kosterní svaly fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• motivace MeSH
• mozková obrna * rehabilitace   MeSH
• neurologické poruchy chůze rehabilitace   MeSH
• pohybová aktivita fyziologie   MeSH
• postura těla MeSH
• předškolní dítě MeSH
• robotika přístrojové vybavení   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• terapie cvičením * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• uživatelské rozhraní počítače * MeSH
• virtuální realita MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zpětná vazba MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

Cíl: Cílem výzkumné studie bylo zjistit, zda lze využít robotickou rehabilitaci chůze k pozitivnímu ovlivnění psychosomatických a sociálních potíží dětí s poruchou na úrovni lehké mentální retardace. V případě mentální retardace a léčby souvisejících kauzálních neurologických poruch a onemocnění patří k aktuálním trendům stimulace a případný rozvoj nepostižených nebo zachovaných schopností jedince a zaměření rehabilitace na integraci jedince do společnosti. K výzkumné studii nás inspirovaly výsledky studií, které se týkají účinnosti robotické rehabilitace chůze v případě dětské mozkové obrny, která je často s mentální retardací spojena. Soubor a metodika: Šetřený soubor o celkovém počtu 65 pacientů byl rozdělen do tří skupin. Vyšetřeno bylo 24 dětí s dětskou mozkovou obrnou, 21 s teratogenní etiologií a 20 s postnatální etiologií u lehké mentální retardace. Sledováno bylo 42 chlapců a 23 dívek ve věku 3–6 let na začátku léčby a po 6 týdnech. Sledovány byly psychosomatické indikátory. Jako metodologická východiska byly použity materiály Mezinárodní klasifikace funkčních schopností (MKF) a Hodnocení funkční nezávislosti (FIM). Výsledky: Statisticky významný pozitivní rozdíl byl zaznamenán u somatických indikátorů v případě dětské mozkové obrny (p < 0,05). V případě teratogenní etiologie bylo zaznamenáno, ač statisticky nevýznamné, ale také zlepšení u somatických ukazatelů. O pozitivním posunu u všech sledovaných skupin můžeme hovořit v případě sociální adaptability. V případě dětí s dětskou mozkovou obrnu bylo zjištění opět statisticky významné (p < 0,05). Závěr: Výsledky šetření ukazují, že robotická terapie chůzí může být vhodnou rehabilitační i podpůrnou metodou také u mentálně retardovaných osob. Při jejím využití můžeme doporučit zohlednění původní etiologii poruchy. Jednoznačně lze doporučit preferenci této metody u mentálně retardovaných osob s dětskou mozkovou obrnou po hypoxii.

Aim: The aim of study was to find out the effect of robotic gait rehabilitation on psychosomatic indicators at people with different etiology of mental retardation. A stimulation and eventual development of unaffected or preserved abilities of individuals belong among cur­rent trends in the case of mental retardation and the treatment to related causal neurological disorders and diseases. The rehabilitation focused on environmental factors with aim to integrate individual into society is another current trend. For a decision to realize this research study we have been inspired by results of numerous studies, reported, for example, about the results of influence of robotic rehabilitation on psychosomatically health in the case of cerebral palsy. Material and methods: A total of 65 children in age from 3 to 6 years (42 boys, 23 girls) were observed in the beginning of rehabilitation and then after 6 weeks. Investigated patients were selected into three groups. 21 patients were with cerebral palsy, 21 with teratogenic and 20 with postnatal etiology. Psychosomatic indicators were monitored. The International Classification of Functioning, Disability and Health (ICF), and Functional Independence Measure were used as a methodological background. Results: We observed statistically significant positive differences in somatic indicators in the cause of cerebral palsy. In the case of teratogenic etiology was observed, although not statistically significant, but also an evident improvement of somatic indicators. In the case of all observed groups of patients we can talk about positive improvement in social adaptability. Statistically significant (p < 0.05) were findings again in case of cerebral palsy. Conclusions: Results of the research indicate that the robotic gait rehabilitation may be usable as a rehabilitative and supportive method also in the treatment to mentally retarded persons. In the case of its use it is appropriate to take into account of the origin etiology of the disorder. Definitely we can recommend a preference for this method for mentally retarded persons with cerebral palsy after hypoxia.

• Klíčová slova
• Lokomat,
• MeSH
• chůze (způsob) MeSH
• chůze fyziologie   MeSH
• dítě MeSH
• fyzioterapie (techniky) MeSH
• lidé MeSH
• mentální retardace * etiologie   psychologie   MeSH
• mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví MeSH
• mozková obrna rehabilitace   MeSH
• neuroplasticita MeSH
• rehabilitace * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• robotika * MeSH
• sociální přizpůsobení MeSH
• terapie cvičením metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

V tejto práci prezentujeme roboticky asistovanú lokomočnú terapiu v systéme LOKOMAT a interpretujeme výsledky 12–týždňového roboticky asistovaného lokomočného tréningu u 5,5–ročnej a 25–ročnej pacientky s kvadruspastickou formou DMO. Cieľom terapie bolo zlepšiť motorické funkcie, stabilitu sedu, stoja a podľa možností aj zlepšenie chôdze. Pred terapiou a po terapii boli pacientky testované prostredníctvom hodnotenia GMFM. V oboch prípadoch bolo evidované výrazné zlepšenie stabilizácie trupového svalstva. U 5,5–ročného dievčatka sme zaznamenali zlepšenie stereotypu chôdze. Zlepšenie stereotypu chôdze u detí s DMO dokumentované prácami zahraničných autorov naznačuje, že paradigmu špecifického cieleného lokomočného tréningu možno aplikovať na deti s DMO, ktoré vo svojom motorickom vývoji doposiaľ nemali možnosť chôdze s fyziologickým stereotypom.

In this paper we present a robotic-assisted locomotor therapy in LOKOMAT system and report here the results of a 12-week trial of robotic- assisted treadmill therapy in the LOKOMAT system of a 5,5 year and 25 year old patients both suffering from quadriplegia form of cerebral palsy. The aim of the treatment was to improve motor function, stability of sitting, standing and if possible also improvement of walking parameters. Before and after therapy the patients were examined and tested in a standard way through a range of GMFM. In both cases we have documented significant improvement in stabilization of the axial muscle tone. We have recorded improvement of the walking stereotype in 5,5 year old girl. Improvement of walking abilities in children with CP documented in the works of foreign authors suggests that the paradigm of taskspecific locomotor training could be applied to children with CP who, within their motor development, have not been able to walk with physiological stereotypes so far.

• MeSH
• chůze fyziologie   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• fyzioterapie (techniky) přístrojové vybavení   MeSH
• lidé MeSH
• lokomoce fyziologie   MeSH
• motorické dovednosti fyziologie   MeSH
• mozková obrna rehabilitace   MeSH
• neurologické poruchy chůze rehabilitace   MeSH
• obnova funkce MeSH
• pohyb s pomůckou MeSH
• poruchy motorických dovedností klasifikace   MeSH
• postižení rehabilitace   MeSH
• rehabilitace metody   přístrojové vybavení   MeSH
• robotika metody   přístrojové vybavení   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Klíčová slova
• robotická rehabilitace, Lokomat,
• MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mentální retardace * rehabilitace   MeSH
• mozková obrna rehabilitace   MeSH
• osoby s mentálním postižením rehabilitace   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• rehabilitace * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• robotika * MeSH
• výzkum v rehabilitaci MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cieľom štúdie bolo hodnotenie vplyvu roboticky - asistovanej lokomočnej terapie na motorické funkcie u chodiaciach i nechodiacich pacientov s DMO v závislosti od závažnosti postihnutia. 51 pacientov (4-27 rokov) s bilaterálne spastickou formou detskej mozgovej obrny absolvovalo počas 4-6 týždňov 20 terapeutických jednotiek RATT v zariadení Lokomat. Pacienti boli rozdelení do dvoch skupín podľa závažnosti postihnutia determinovanej škálou GMFCS (Gross Motor Function Classification Scale). Po absolvovaní terapie sme zaznamenali signifikantné (p <0,001) zlepšenie funkcií hrubej motoriky ako aj funkčných parametrov chôdze. Závažnosť postihnutia ovplyvnila výsledky terapie.

The aim of study was to assess impact of RATT (robot-assisted treadmill training) on motor functions in outpatient and inpatient patients with bilateral spastic cerebral palsy (CP) depending on the severity of motor impairment. 51 patients with bilateral spastic CP, aged 4-27 years underwent 20 sessions of RATT during 4-6 week period using Lokomat? therapy. Patients were divided into two groups according to severity of motor impairment determined by the Gross Motor Function Classification Scale (GMFCS). After completing 20 sessions we recorded an objective improvement in functional gait parameters and motor functions in mildly, as well as severely affected patients with bilateral spastic CP. The severity of motor impairment affects the amount of the achieved improvement.

• MeSH
• dítě MeSH
• fyzioterapie (techniky) přístrojové vybavení   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé MeSH
• lokomoce fyziologie   MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mozková obrna * rehabilitace   MeSH
• neurologické poruchy chůze rehabilitace   MeSH
• pohyb s pomůckou MeSH
• poruchy motorických dovedností * rehabilitace   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• robotika * přístrojové vybavení   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cielený lokomočný tréning vedie k supraspinálnej plasticite motorických centier CNS spojených s lokomočnými funkciami. LOKOMAT je nové medicínsko–technické zariadenie, ktoré nadväzuje na manuálne asistovaný tréning chôdze pomocou pohyblivého chodníka. Spĺňa náročné kritériá súčasnej neurorehabilitácie, ktoré vychádzajú z poznatku plasticity centrálneho nervového systému, čiže schopnosti reorganizácie a remodelácie CNS aktivovanej intenzívnou stimuláciou z periférie. Vďaka presnej kontrole hlavných parametrov chôdzového stereotypu a výraznému uľahčeniu práce s pacientom s poruchou alebo neschopnosťou chôdze, môže byť tréning dlhší, liečba efektívnejšia a dá sa očakávať rýchlejšie dosiahnutie pozitívnych výsledkov. V kazuistike popisujeme zlepšenie motorických funkcií, stability a schopnosti chôdze.

A directed locomotion training results in supraspinal plasticity of motor centers of the CNS associated with locomotion functions. LOKOMAT is a new medical-technical device which continues in the manual-assisted training of gait by means of the treadmill. It fulfils the demanding criteria of present day neurorehabilitation based on the knowledge of plasticity of the central nervous system or the ability of reorganization and remodeling of the CNS activated by intensive stimulation from the periphery. Thanks to the precise control of the main parameters of gait stereotype and a significant facilitation of work with the patient suffering from walking disorder or disability the training may last longer, the therapy may be more effective and positive results may be reached at an earlier date. In the case report the authors describe improvement of motor functions, stability and ability to walk.

• MeSH
• chůze fyziologie   MeSH
• dítě MeSH
• fyzioterapie (techniky) normy   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• lidé MeSH
• motorické dovednosti fyziologie   MeSH
• mozková obrna rehabilitace   terapie   MeSH
• pohyb s pomůckou fyziologie   MeSH
• pohyb fyziologie   MeSH
• poruchy motorických dovedností etiologie   rehabilitace   terapie   MeSH
• rehabilitace metody   přístrojové vybavení   trendy   MeSH
• rehabilitační centra využití   MeSH
• robotika metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Léčebná rehabilitace pacientů s míšním poraněním probíhá pro svoji náročnost, nákladnost a specifika na specializovaných odděleních – spinálních jednotkách. Kromě základních vyšetřovacích postupů u pacienta s traumatem je nezbytné provést specifické neurologické vyšetření dle ASIA (American Spinal Injury Association), které umožní stanovit úroveň a rozsah neurologického poškození. Rehabilitace začíná bezprostředně po úraze. V akutní fázi se zaměřujeme hlavně na podporu dechových funkcí a minimalizaci bolestivých pooperačních stavů. Dále využíváme specifické rehabilitační postupy, kterými se snažíme minimalizovat neurologický a funkční deficit po vzniku míšního poranění. Řadíme mezi ně techniky na neurofyziologickém podkladě, pasivní a aktivní pohyby, vertikalizaci, fyzikální terapii, rehabilitaci na přístrojích jako je MotoMed a Lokomat, FES a jiné. Cílem léčebné rehabilitace v akutní, subakutní i chronické fázi míšního poranění je snaha o maximální obnovu postižených funkcí, co nejlepší využití zbylého svalového potenciálu, vytvoření náhradních mechanizmů k dosažení co nejvyšší úrovně soběstačnosti a kvality života.

The physiotherapy of the spinal cord injuries takes, due to its high demands in costs, skills and specific needs, place at the specialized wards – the Spinal cord units. With respect to those requirements the special ASIA neurological assessment (performed according to the American Spinal Injury Association, ASIA) has been currently used. This examination permits an assessment of the level and extent of the neurological impairment. The rehabilitation begins immediately the SCI patients are admitted to the SCU. The main attention is paid to the respiratory and pain management. A wide range of specific physiotherapy methods have been used in order to minimize neurological and functional deficits after SCI (e. g., techniques based on the clinical neurology approach, performance of passive and active movements, verticalization, physical therapy, functional electrical stimulation, using MotoMed and Lokomat devices etc). The specialized physiotherapeutic management during the acute, sub-acute and chronic phase after SCI has been focused on a recovery of disturbed functions, a restoration of the remaining muscle potential, a creation of compensatory mechanisms to achieve as high as possible level of self-sufficiency and especially to reach the acceptable quality of life.

• MeSH
• diagnostické techniky neurologické trendy   využití   MeSH
• ergoterapie metody   ošetřování   využití   MeSH
• fyzioterapie (techniky) ošetřování   využití   MeSH
• komplexní zdravotní péče metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• mezinárodní klasifikace nemocí normy   využití   MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• poranění míchy diagnóza   ošetřování   rehabilitace   MeSH
• reflexní terapie metody   trendy   využití   MeSH
• rehabilitace metody   trendy   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma normy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH