Představa chůze neboli mentální simulace chůze bez jejího skutečného provedení se jeví jako vhodný doplněk komplexní rehabilitace pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP), protože zlepšuje následnou realizaci chůze a její obnovu. Cílem studie bylo určit, jak se změní svalová aktivita vybraných svalů paretické i neparetické dolní končetiny u pacientů v subakutní fázi po CMP při představě běžné chůze a její náročnější varianty, chůze po čáře. Povrchová elektromyografie (polyEMG) m. rectus femoris, m. biceps femoris, m. tibiais anterior a m. gastrocnemius medialis byla snímána při třech úlohách (klidová úloha, představa chůze před a po jejím reálném vykonání) pro běžnou chůzi a chůzi po čáře u 40 pacientů po CMP. Svalová aktivita se významně snížila u většiny vybraných svalů obou dolních končetin při jednotlivých úlohách představy běžné chůze a chůze po čáře. U paretického m. gastrocnemius medialis a neparetického m. rectus femoris a m. biceps femoris jsme nalezli nižší polyEMG aktivitu při úlohách představy náročnější situace. Svalová aktivita paretické a neparetické dolní končetiny se nelišila při představě před a po realizaci obou typů chůze. Z výsledků studie vyplývá, že představa běžné chůze a chůze po čáře mění svalovou aktivitu paretické i neparetické dolní končetiny. Zjištěné poznatky mohou usnadnit aplikaci představy těchto pohybů v rámci komplexního rehabilitačního přístupu u subakutních pacientů po CMP s omezením chůze.
The gait imagery, or mental simulation of walking without actually performing it, appears to be the suitable adjunct to comprehensive rehabilitation for stroke survivors because it improves their subsequent gait performance and recovery. The aim of this study was to determine how muscle activity of selected paretic and non-paretic lower limb muscles changes in patients in the subacute phase after stroke when imagining normal gait and its more challenging variant, gait on the line. Surface electromyography (sEMG) of rectus femoris, biceps femoris, tibiais anterior and gastrocnemius medial head was recorded during three tasks (resting task, gait imagery before and after its actual execution) for normal gait and gait on the line in 40 stroke survivors. Muscle activity decreased significantly in most of the selected muscles of both lower limbs during each of the tasks of normal gait imagery and gait on the line imagery. We found lower sEMG activity in paretic gastrocnemius medial head and non-paretic rectus femoris and biceps femoris during the tasks of imagining more challenging situation. Muscle activity of paretic and non-paretic lower limbs did not differ during imagination before and after execution of both types of gait. The results of the study show that normal gait imagery and gait on a line imagery alters muscle activity in both paretic and non-paretic lower limbs. The findings may facilitate the application of imagining these movements as part of a comprehensive rehabilitation approach in subacute stroke survivors with gait limitations.
- MeSH
- analýza chůze * metody přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- cévní mozková příhoda patologie MeSH
- chůze (způsob) MeSH
- dolní končetina fyziologie patofyziologie MeSH
- elektromyografie MeSH
- kosterní svaly fyziologie patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- paréza etiologie patologie MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody MeSH
- sběr dat metody MeSH
- vnímání pohybu MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Článek poukazuje na důležitost komunitních služeb pro osoby po získaném poškození mozku a na chybějící návaznost rehabilitace při jejich propuštění do domácího prostředí, které je často nevyhovující vzhledem k nastalé disabilitě. Odborné zhodnocení a vedení odborníky z rehabilitace ve spolupráci s rodinou je nezastupitelné. Cíl: Cílem sdělení je předložit výsledky ergoterapeutické intervence v rámci koordinované komunitní rehabilitace. Hlavním cílem je řešení disabilních situací osob po získaném poškození mozku v domácím prostředí, které souvisejí zejména s evaluací bytu a indikací facilitačních prostředků. Metody: Byla použita metodologická triangulace s převahou kvalitativní části v rámci akčního výzkumu 3měsíční koordinované interprofesní rehabilitace v domácím prostředí. Technikami sběru dat jsou rozhovory s klienty a jejich rodinnými příslušníky, pozorování v domácím prostředí, analýza dokumentů a využití standardizovaných testů (FIM, WHODAS 2.0) pro hodnocení vývoje soběstačnosti, funkčního stavu a subjektivního vnímání kvality života probandů. Výsledky: Do finálního zpracování výsledků se zaměřením na ergoterapeutickou intervenci bylo zařazeno celkem 17 osob z Jihočeského kraje a doplňkově 6 osob z oblasti Praha a Středočeský kraj. Celkově převažuje diagnóza cévní mozková příhoda. V rámci identifikace bariér a facilitátorů výrazně zaznívá rodina klienta. Zároveň většina klientů potřebovala menší úpravy či drobné pomůcky indikované ergoterapeutem, tedy zejména finančně méně náročné facilitátory, které jsou ale zásadní z hlediska soběstačnosti a bezpečnosti v provádění běžných denních aktivit. U osob s tetraplegií či těžší hemiparézou byly indikovány zásadnější úpravy jako např. bezbariérový výtah, instalace rampy, plošiny, schodolezu či řešení bezbariérové koupelny se sprchovým koutem. Zde se jeví jako velice žádoucí spolupráce se sociálním pracovníkem ohledně financování. Závěr: Klienti vnímají pozitivní přínos intervence, chybí jim ale další návazná rehabilitace. Ergoterapeut je v týmu nenahraditelný. Z analýzy rozhovorů je patrná potřeba péče rodiny o klienta, ale nelze zanedbávat ani péči o rodinu a její vedení. Obě potřeby by měly být pro odborníky apelem na kvalitní interprofesní přístup, kdy je rodina s klientem plnohodnotnou součástí týmu.
Aim: The aim of the article is to present the results of occupational therapy intervention in the framework of coordinated community rehabilitation. The main aim is to address the disabling situations of people after acquired brain injury in the home setting, which are mainly related to the evaluation of housing and the indication of facilitation resources. Methods: A methodological triangulation was used with a predominantly qualitative component in an action research study of a 3-month coordinated interprofessional rehabilitation in a home setting. The data collection techniques are interviews with clients and their family members, observations in the home environment, document analysis and the use of standardized tests (FIM, WHODAS 2.0) to assess the development of self-sufficiency, functional status and subjective perception of the probands quality of life. Results: A total of 17 people from the South Bohemia region and 6 additional people from the Prague and Central Bohemia region were included in the final processing of the results focusing on occupational therapy intervention. Overall, the predominant diagnosis was stroke. As part of the identification of barriers and facilitators, the client‘s family plays a significant role. Most of the clients needed minor adjustments or minor aids indicated by the occupational therapist after the stroke, i.e. especially financially less demanding facilitators, which are essential in terms of independence and safety in performing normal daily activities. For people with tetraplegia or more severe hemiparesis, more substantial modifications were indicated, such as a wheelchair lift or installation of a ramp, platform, stair lift, or a wheelchair accessible bathroom with shower. Here, cooperation with a social worker regarding funding seems to be highly desirable. Conclusion: Clients perceive the positive benefits of the intervention but lack further follow-up rehabilitation. The occupational therapist is irreplaceable in the team. From the analysis of the interviews, the need for family care for the client is evident, but the care and guidance of the family cannot be neglected. Both needs should be an appeal to professionals for a quality interprofessional approach, where the family and the clients are a full part of the team.
- MeSH
- domácí životní podmínky MeSH
- dospělí MeSH
- ergoterapie * metody MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- poranění mozku * rehabilitace MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě metody MeSH
- rodina MeSH
- samostatný způsob života statistika a číselné údaje MeSH
- sběr dat metody MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
BACKGROUND: Limited evidence of young adult patient-reported outcomes and experiences after ischaemic stroke has been conducted. AIM: To investigate the meaning of the lived experiences of stroke patients in working age 12-24 months after their first IS. MATERIAL AND METHODS: The exploratory qualitative study used an interpretative phenomenological analysis (IPA) design. Nine ischaemic stroke patients (with age ranges from 41 to 50 years) took part in semi-structured qualitative interviews. RESULTS: Even with mild residual neurological deficit, IS negatively impacted the quality of life daily and social life. Six subthemes and three interconnected group experiential themes were generated: (i) From confusion to understanding (ii) Triggers for rebuilding; and (iii) Challenges and benefits. CONCLUSION: The study highlights the current gaps and limitations in supporting the needs of stroke patients in working age in long-term post-stroke care. The findings are crucial for healthcare professionals to develop improved age- and mild- impairment-appropriate strategies or tailor self-management interventions for stroke patients of working age.ClinicalTrials.gov: NCT04839887.
- MeSH
- cévní mozková příhoda psychologie komplikace MeSH
- dospělí MeSH
- ischemická cévní mozková příhoda * psychologie MeSH
- kvalita života * MeSH
- kvalitativní výzkum * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * psychologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
Cévní mozková příhoda je jednou z nejčastějších příčin získané disability. Představuje závažný socioekonomický problém, který může mít závažný dopad na různé oblasti života. Včasná a dostatečně intenzivní rehabilitace po CMP významně přispívá k optimálním funkčním výsledkům a zlepšení kvality života pacientů. Nové neurorehabilitační přístupy založené na technologiích a virtuální realitě (VR) umožňují navrhnout individualizovaný intenzivní rehabilitační trénink a zlepšit motorické učení prostřednictvím multimodální zpětné vazby. Rehabilitace ve VR je vysoce motivující terapie s řadou výhod pro pacienta a zvyšuje také compliance pacienta k terapii. Představuje bezpečnou formu terapie a po náležitém edukování pacienta není nezbytně nutná fyzická přítomnost fyzioterapeuta. Díky tomu je možné využití VR v domácím cvičení a telerehabilitaci. Cílem tohoto přehledového článku je poskytnout aktuální poznatky a stručné informace o neurorehabilitaci po CMP založené na VR s důrazem na na MDR (medical device regulation) certifikovaný VR rehabilitační zdravotnický prostředek, který byl vyvinut ve spolupráci FN Ostrava a společnosti VR Life.
Stroke is one of the most common causes of acquired disability. It represents a major socio-economic problem that can have a serious impact on different areas of life. Early and sufficiently intensive rehabilitation after stroke contributes significantly to optimal functional outcomes and improves the quality of life of the patients. New neurorehabilitation approaches based on technology and virtual reality (VR) make it possible to design individualized intensive rehabilitation training and improve motor learning through multimodal feedback. Rehabilitation in VR is a highly motivating therapy with many benefits for the patient. It also increases patient compliance to therapy. It is a safe form of therapy and after proper education of the patient, the physical presence of a physiotherapist is not necessarily required. This makes the use of VR in home exercise and telerehabilitation possible. The aim of this review article is to provide up-to-date knowledge and brief information on VR-based neurorehabilitation after stroke, with emphasis on the medical device regulation (MDR)-certified VR interface, which was developed in collaboration between the University Hospital Ostrava and VR Life.
OBJECTIVE: The article presents the results of a research study on a patient after an ischemic cerebral stroke, as presented in a case study. The aim of the research was to determine the impact of combined therapy, utilizing long-term and intensive special pedagogical care, occupational therapy and psychology, on the development of the patient's motor and communication abilities. The contribution deals with the possibilities of development and support for individuals in childhood after experiencing the illness, with the potential correction of identified deficits from a multidisciplinary perspective. CASE REPORT: The case study highlights a patient at the age of 7.2 years, following an ischemic cerebral stroke during the post-hospitalization period. Based on the analysis of medical documentation, we have developed a therapy proposal that reflects the individual needs of the patient from the perspective of special pedagogy, occupational therapy and psychology, taking into account the patients of school age. CONCLUSION: The results of the research study indicate that when working with a patient after an ischemic cerebral stroke, regular collaboration of a multidisciplinary team, along with effective integration of the various components of comprehensive rehabilitation, is necessary. Furthermore, this case study serves as a poignant example of the efficacy of such integrated therapy approaches in addressing the complex needs of pediatric stroke survivors. It not only highlights the potential for substantial functional recovery but also emphasizes the essential role of ongoing collaboration among diverse healthcare professionals.
- MeSH
- cévní mozková příhoda terapie psychologie MeSH
- dítě MeSH
- ergoterapie * metody MeSH
- ischemická cévní mozková příhoda terapie rehabilitace psychologie MeSH
- kombinovaná terapie MeSH
- lidé MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Úvod: Porucha funkce horní končetiny u pacientů po CMP významně ovlivňuje provádění běžných denních činností (activities of daily living; ADL). Většina ADL je bimanuální, zatímco mnoho konvenčních ergoterapeutických technik je založeno na unimanuálním přístupu. Cílem studie je porovnat dlouhodobé účinky bimanuální a unimanuální roboticky asistované terapie na funkci horní končetiny u pacientů po CMP. Metoda: Pacienti po CMP (n = 40) byli náhodně rozděleni do dvou skupin: roboticky asistovaná bimanuální terapie (BRAT, n = 20) a roboticky asistovaná unimanuální terapie (URAT, n = 20). Terapie trvala 3 týdny a probíhala 5 dní v týdnu, 30 min denně pro obě skupiny. Výsledky intervence byly hodnoceny pomocí Upper Extremity Motor Activity Log (UE MAL) a Motor Assessment Scale (MAS) v časech T0, T1 a T2 (jednoměsíční sledování). K posouzení svalové síly byl použit Motricity Index (MI). Výsledky: BRAT statisticky významně zlepšila funkci horní končetiny v kategorii 7-Hand motion (v T2) a 8-Advantage hand motion (v T1 a T2) dle MAS. Závěr: BRAT má pozitivní vliv na jemnou motoriku a funkci horní končetiny po dokončení terapie a dokonce i po jednoměsíčním sledování. Použití BRAT v kombinaci s konvenční terapií může být účinné při obnově funkce horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě se středně těžkou až těžkou hemiparézou.
Introduction: An upper limb functional disability in stroke patients significantly affects activities of daily living (ADL). Most ADL are bimanual, whereas many conventional occupational therapy techniques are based on a unimanual approach. The aim of the study focuses on comparing long--term effects of bimanual and unimanual robot-assisted therapies for upper limb function in stroke patients. Methods: Stroke patients (N = 40) were randomly divided into two groups: robot-assisted bimanual therapy (BRAT, N = 20) and unimanual therapy (URAT, N = 20). Sessions lasted for three weeks running five days a week and 30 min per day for both groups. Outcome measures were the Upper Extremity Motor Activity Log (UE MAL) and the Motor Assessment Scale (MAS) at times T0, T1, and T2 (one month follow-up). Additionally, the Motricity Index (MI) was used to assess force control. Results: BRAT statistically significantly improved upper limb function in category 7-Hand motion (at T2) and 8-Advantage hand motion (at T1 and T2) in MAS. Conclusions: BRAT has a positive effect on fine motor and upper limb function after completion and even after the monthly follow-up. The use of BRAT in combination with conventional therapy appears to be effective in restoring upper limb function in stroke patients with moderate to severe hemiparesis.
- Klíčová slova
- senzorická rukavice, bilaterální roboticky asistovaná terapie,
- MeSH
- cévní mozková příhoda * komplikace MeSH
- činnosti denního života MeSH
- exoskeleton klasifikace MeSH
- horní končetina inervace patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- paréza etiologie rehabilitace MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * klasifikace metody přístrojové vybavení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- randomizované kontrolované studie MeSH
AIMS: To examine the effects of virtual reality-based cognitive interventions on cognitive function and activities of daily living among stroke patients, and to identify the optimal design for such intervention. DESIGN: Systematic review and meta-analysis. DATA SOURCES: Medline, EMBASE, Cochrane, CINANL, JBI-EBP and Web of Science from inception to October 2023. METHODS: Methodological quality was assessed by Risk of Bias Tool. Meta-analyses were assessed by Review Manager 5.4. Subgroup analyses were conducted to explore the influence of study design. Grading of Recommendations Assessment, Development and Evaluation approach was adopted to assess the certainty of evidence. RESULTS: Twenty-five randomized controlled trials (1178 participants) were included. Virtual reality-based cognitive interventions demonstrated moderate-to-large effects in improving global cognitive function (SMD = 0.43; 95% CI [0.01, 0.85]), executive function (SMD = 0.84; 95% CI [0.25, 1.43]) and memory (SMD = 0.65; 95% CI [0.15, 1.16]) compared to control treatments. No significant effects were found on language, visuospatial ability and activities of daily living. Subgroup analyses indicated one-on-one coaching, individualized design and dynamic difficulty adjustment, and interventions lasting ≥ 6 weeks had particularly enhanced effects, especially for executive function. CONCLUSIONS: Virtual reality-based cognitive interventions improve global cognitive function, executive function and memory among stroke patients. IMPLICATIONS FOR THE PATIENT CARE: This review underscores the broad cognitive advantages offered by virtual technology, suggesting its potential integration into standard stroke rehabilitation protocols for enhanced cognitive recovery. IMPACT: The study identifies key factors in virtual technology interventions that effectively improve cognitive function among stroke patients, offering healthcare providers a framework for leveraging such technology to optimize cognitive outcomes in stroke rehabilitation. REPORTING METHOD: PRISMA 2020 statement. PROSPERO REGISTRATION NUMBER: CRD42022342668.
Představa pohybu může být vhodný doplněk běžné fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP), jelikož vede ke zlepšení vykonání pohybu skrz facilitaci motorického učení. Před implementací představy pohybu do terapie je nicméně žádoucí ozřejmit, zda daný pacient má kapacitu na tento typ tréninku. Schopnost představy pohybu je u pacientů po CMP testována mimo jiné prostřednictvím dotazníku Movement Imagery Questionnaire-Revised Second Version (MIQ-RS). Cílem předložené práce je vytvořit českou verzi dotazníku MIQ-RS pro pacienty po CMP a ověřit jeho reliabilitu a validitu. Spolehlivost MIQ-RS pro pacienty po CMP byla z hlediska vnitřní konzistence velmi dobrá (Cronbachovo alfa 0,91–0,94) a z hlediska test-retest opakovatelnosti akceptovatelná (vnitrotřídní koeficient korelace (ICC) 0,59–0,91). Dále byla potvrzena i dvoufaktorová struktura dotazníku obsahující vizuální a kinestetickou škálu. Česká verze dotazníku MIQ-RS je spolehlivým a platným indikátorem schopnosti představy pohybu u pacientů v subakutním stadiu po CMP, a proto je vhodná pro použití v klinické praxi.
Motor imagery may be a useful adjunct to conventional physiotherapy in stroke survivors as it leads to improved movement execution through facilitation of motor learning. However, before implementing motor imagery in therapy, it is desirable to clarify whether the patient has the capacity for this type of training. Motor imagery capacity in stroke survivors is tested, among others, by the Movement Imagery Questionnaire-Revised Second Version (MIQ-RS). The aim of the present study is to develop the Czech MIQ-RS for stroke survivors and to verify its reliability and validity. The reliability of the MIQ-RS for stroke survivors was very good in terms of internal consistency (Cronbach‘s alpha 0.91–0.94) and acceptable in terms of test-retest repeatability (interclass correlation coefficient (ICC) 0.59–0.91). Furthermore, the two-factor structure of the questionnaire containing visual and kinesthetic scales was confirmed. The Czech MIQ-RS is a reliable and valid indicator of the ability to imagine movement in subacute stroke survivors and is therefore suitable for use in clinical practice.
- Klíčová slova
- představa pohybu, validace,
- MeSH
- cévní mozková příhoda MeSH
- lidé MeSH
- představa o vlastním těle MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody MeSH
- vnímání pohybu MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Úvod: Pacienti po mozkových příhodách se potýkají s poruchami motoriky a jejího řízení. Jejich důsledkem dochází k omezení funkce a soběstačnosti a ke snížení kvality života. Náš výzkum ukazuje na využití zařízení Armeo Spring k hodnocení kvality pohybu. Posuzuje její souvislost s funkcí horní končetiny (HK) a s kvalitou života spojenou se zdravím (HRQoL). Cílem pilotní studie bylo zhodnocení vlivu terapie Armeo Spring na kvalitu pohybu HK, její funkci a změnu kvality života pacientů po absolvování lůžkové rehabilitace. Metodika: Prospektivní randomizovaná studie probíhala na lůžkové stanici KRTL FN Ostrava v dubnu až září 2022. Intervenční skupinu (IG) tvořilo šest osob (čtyři muži, dvě ženy, průměrný věk 67,33 ± 13,25 let), kontrolní skupinu (CG) tvořilo šest osob (čtyři ženy a dva muži, průměrný věk 65,33 ± 13,38 let). Hodnocení zahrnovalo dotazník kvality života EuroQoL EQ-5D-5L, kineziologický rozbor, hodnocení AGOAL (angl., česky Cíl A) na Armeo Spring, testování pomocí modifikovaného Frenchayského testu paže a soběstačnosti podle Barthelové. Doba denní terapie byla 120 minut, CG absolvovala 120 minut konvenční fyzioterapie a ergoterapie denně. IG pak 30 minut denně na Armeo Spring a 90 minut konvenční terapie po iktu. Celkový počet terapeutických sezení byl 10 až 12 po dobu 3 týdnů. Výsledky: IG dosáhla vyššího skóre ve třech z celkem čtyř sledovaných domén. U HRQoL jsme sledovali proměnnou EQ-5D index, kde dosáhla statisticky významného rozdílu IG. V rámci hodnocení parametrem HPR dosáhli probandi z IG většího zlepšení, které však není statisticky významné z důvodu malého počtu probandů. V hodnocení Modifikovaným Frenchayským testem paže pacienti v IG dosáhli statisticky významného rozdílu skóre. V Základním testu ADL podle Barthelové došlo ke statisticky významnému zlepšení u IG. Závěr: Funkční trénink na exoskeletu s antigravitační podporou HK vede k signifikantnímu zlepšení funkce končetiny a HRQoL Došlo i ke zvýšení přesnosti pohybu HK, přestože tento rozdíl nebyl statisticky signifikantní. Studie je východiskem pro další výzkum, který by měl pracovat s vyšším počtem probandů a podrobněji prozkoumat domény kvality života specifické pro populaci po iktu.
Background: Stroke patients are facing motor impairments which result in limited function, disability and decrease of the healthrelated quality of life (HRQoL). We introduce the use of Armeo Spring device as an assessment tool for movement quality. The aim of our pilot study was to assess the impact of Armeo Spring training on quality of upper limb (UL) movement and its linkage to HRQoL changes in stroke patients after rehabilitation. Methodology: Prospective randomized trial took place at the Department of Rehabilitation and Sports Medicine at University Hospital in Ostrava from April to September 2022. Intervention group (IG) consisted of six people (2 females, 4 males, mean age 67,33 ± 13,25 years), control group (CG) consisted of six people (4 females, 2 males, mean age 65,33 ± 13,38 years). Assessments were comprised of EQ-5D-5L quality of life questionnaire, kinesiological assessment, AGOAL assessment on Armeo Spring device, modified Frenchay Arm Test, Barthel Index (activities of daily living). The average duration of therapy was 120 minutes daily (CG 120 min conventional treatment), (IG 30 min Armeo Spring + 90 min conventional treatment). The total sum of therapeutic sessions was 10 to 12 during 3 weeks. Results: IG reached significantly higher scores in 3 of total 4 variables. Health-related quality of life was measured by EQ-5D-5L system. IG obtained significantly higher score in EQ-5D index. In the AGOAL assessment, participants from IG performed larger improvement, although the difference was not statistically significant due to small number of participants. In the Modified Frenchay Arm Test and in the Barthel Index participants in the IG showed significantly higher progress. Conclusion: The functional task-oriented training with anti-gravitational support led to significant improvement in UL function and perceived HRQoL. Progress in movement accuracy was higher in the IG, although it was not statistically significant. These outcomes of our pilot study form the base and implications for our future research which should work with larger sample and focus more profoundly on specific HRQoL domains in population of stroke survivors.
Cíl: Zjistit, jaké jsou životní zkušenosti pacientky po prodělané ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP) v mladém věku a jaký vliv mělo toto onemocnění na kvalitu jejího dalšího života (Health Related Quality of Life, HRQoL). Metodika: Pilotní studie měla charakteristiku interpretativní fenomenologické případové studie. Sběr dat byl realizován prostřednictvím hloubkového polostrukturovaného rozhovoru se zaměřením na oblasti zkoumaného fenoménu. Přepis rozhovoru byl analyzován na základě interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Participantka: 45letá žena, 2 roky po prodělané iCMP, před nemocí OSVČ provozovatelka baru. V důsledku přetrvávajících následků po iCMP (únava, expresivní fatická porucha, lehká paréza PHK a deprese) je v invalidním důchodu. Výsledky: Bylo identifikováno celkem osm témat, která popisují pacientčinu zkušenost s následky iCMP. Tato témata jsme charakterizovali jako: Bylo to mimo mě – včasné a adekvátní poskytnutí zdravotní péče; Byla jsem nikdo – následky těžké afázie; Byla jsem živá, veselá, divoká – ztráta integrity; Únava – změna denního rytmu; Byla jsem všude, teď pořád doma – sociální izolace; Naučila jsem se už chodit a mluvit – přínos intenzivní RHB a logopedické péče; Úspěchy po malých krůčcích – postupný návrat do normálního života; Partner a rodina jako pomoc, podpora a motivace – nový rozměr vztahů. Závěr: I přes významné zlepšení klinického stavu po iCMP mohou být její dopady pro kvalitu života velmi výrazné. U referované mladé pacientky trvalo její zotavení řadu měsíců až let i přes intenzivní rehabilitační, logopedickou a psychologickou podporu. Dlouhodobě přetrvává únava, depresivní ladění, abulie, společenská izolace. Pro adekvátní péči o tyto pacienty je potřeba vysoce individuálního přístupu multidisciplinárních týmů.
Objective: To find out the life experiences of a patient after an ischemic stroke (IS) at a young age and what effect this disease had on the quality of her further life (Health Related Quality of Life, HRQoL). Methodology: The pilot study had the characteristics of an interpretative phenomenological case study. Data collection was carried out through an in-depth semi-structured interview focusing on the areas of the investigated phenomenon. The interview transcript was analysed based on interpretative phenomenological analysis (IPA). Participant: 45-year-old woman, two years after IS, self-employed bar operator before the illness. As a result of the lingering consequences after IS (fatigue, expressive phatic disorder, slight right arm paresis and depression), she is on disability pension. Results: A total of 8 themes were identified that describe the patient's experience with the consequences of IS. We characterized these themes as: It was beyond me – timely and adequate provision of health care; I was nobody – the consequences of severe aphasia; I was lively, cheerful, wild – loss of integrity; Fatigue – change in daily rhythm; I was everywhere, now always at home – social isolation; I have already learned to walk and talk – the benefit of intensive RHB and speech therapy care; Successes in small steps – a gradual return to normal life; Partner and family as help, support and motivation – a new dimension of relationships. Conclusion: Despite the significant improvement of the clinical condition after IS, its impact on the quality of life can be very significant. In the case of the referred young patient, her recovery took many months to years despite intensive rehabilitation, speech therapy and psychological support. Fatigue, depressive mood, abulia, social isolation persist for a long time. Adequate care for these patients requires a highly individualized approach by multidisciplinary teams.
- Klíčová slova
- interpretativní fenomenologická analýza,
- MeSH
- cévní mozková příhoda * psychologie terapie MeSH
- dospělí MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě MeSH
- rozhovory jako téma MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
