Představa chůze neboli mentální simulace chůze bez jejího skutečného provedení se jeví jako vhodný doplněk komplexní rehabilitace pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP), protože zlepšuje následnou realizaci chůze a její obnovu. Cílem studie bylo určit, jak se změní svalová aktivita vybraných svalů paretické i neparetické dolní končetiny u pacientů v subakutní fázi po CMP při představě běžné chůze a její náročnější varianty, chůze po čáře. Povrchová elektromyografie (polyEMG) m. rectus femoris, m. biceps femoris, m. tibiais anterior a m. gastrocnemius medialis byla snímána při třech úlohách (klidová úloha, představa chůze před a po jejím reálném vykonání) pro běžnou chůzi a chůzi po čáře u 40 pacientů po CMP. Svalová aktivita se významně snížila u většiny vybraných svalů obou dolních končetin při jednotlivých úlohách představy běžné chůze a chůze po čáře. U paretického m. gastrocnemius medialis a neparetického m. rectus femoris a m. biceps femoris jsme nalezli nižší polyEMG aktivitu při úlohách představy náročnější situace. Svalová aktivita paretické a neparetické dolní končetiny se nelišila při představě před a po realizaci obou typů chůze. Z výsledků studie vyplývá, že představa běžné chůze a chůze po čáře mění svalovou aktivitu paretické i neparetické dolní končetiny. Zjištěné poznatky mohou usnadnit aplikaci představy těchto pohybů v rámci komplexního rehabilitačního přístupu u subakutních pacientů po CMP s omezením chůze.

The gait imagery, or mental simulation of walking without actually performing it, appears to be the suitable adjunct to comprehensive rehabilitation for stroke survivors because it improves their subsequent gait performance and recovery. The aim of this study was to determine how muscle activity of selected paretic and non-paretic lower limb muscles changes in patients in the subacute phase after stroke when imagining normal gait and its more challenging variant, gait on the line. Surface electromyography (sEMG) of rectus femoris, biceps femoris, tibiais anterior and gastrocnemius medial head was recorded during three tasks (resting task, gait imagery before and after its actual execution) for normal gait and gait on the line in 40 stroke survivors. Muscle activity decreased significantly in most of the selected muscles of both lower limbs during each of the tasks of normal gait imagery and gait on the line imagery. We found lower sEMG activity in paretic gastrocnemius medial head and non-paretic rectus femoris and biceps femoris during the tasks of imagining more challenging situation. Muscle activity of paretic and non-paretic lower limbs did not differ during imagination before and after execution of both types of gait. The results of the study show that normal gait imagery and gait on a line imagery alters muscle activity in both paretic and non-paretic lower limbs. The findings may facilitate the application of imagining these movements as part of a comprehensive rehabilitation approach in subacute stroke survivors with gait limitations.

• MeSH
• analýza chůze * metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• cévní mozková příhoda patologie   MeSH
• chůze (způsob) MeSH
• dolní končetina fyziologie   patofyziologie   MeSH
• elektromyografie MeSH
• kosterní svaly fyziologie   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• paréza etiologie   patologie   MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• sběr dat metody   MeSH
• vnímání pohybu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Úvod: Článek poukazuje na důležitost komunitních služeb pro osoby po získaném poškození mozku a na chybějící návaznost rehabilitace při jejich propuštění do domácího prostředí, které je často nevyhovující vzhledem k nastalé disabilitě. Odborné zhodnocení a vedení odborníky z rehabilitace ve spolupráci s rodinou je nezastupitelné. Cíl: Cílem sdělení je předložit výsledky ergoterapeutické intervence v rámci koordinované komunitní rehabilitace. Hlavním cílem je řešení disabilních situací osob po získaném poškození mozku v domácím prostředí, které souvisejí zejména s evaluací bytu a indikací facilitačních prostředků. Metody: Byla použita metodologická triangulace s převahou kvalitativní části v rámci akčního výzkumu 3měsíční koordinované interprofesní rehabilitace v domácím prostředí. Technikami sběru dat jsou rozhovory s klienty a jejich rodinnými příslušníky, pozorování v domácím prostředí, analýza dokumentů a využití standardizovaných testů (FIM, WHODAS 2.0) pro hodnocení vývoje soběstačnosti, funkčního stavu a subjektivního vnímání kvality života probandů. Výsledky: Do finálního zpracování výsledků se zaměřením na ergoterapeutickou intervenci bylo zařazeno celkem 17 osob z Jihočeského kraje a doplňkově 6 osob z oblasti Praha a Středočeský kraj. Celkově převažuje diagnóza cévní mozková příhoda. V rámci identifikace bariér a facilitátorů výrazně zaznívá rodina klienta. Zároveň většina klientů potřebovala menší úpravy či drobné pomůcky indikované ergoterapeutem, tedy zejména finančně méně náročné facilitátory, které jsou ale zásadní z hlediska soběstačnosti a bezpečnosti v provádění běžných denních aktivit. U osob s tetraplegií či těžší hemiparézou byly indikovány zásadnější úpravy jako např. bezbariérový výtah, instalace rampy, plošiny, schodolezu či řešení bezbariérové koupelny se sprchovým koutem. Zde se jeví jako velice žádoucí spolupráce se sociálním pracovníkem ohledně financování. Závěr: Klienti vnímají pozitivní přínos intervence, chybí jim ale další návazná rehabilitace. Ergoterapeut je v týmu nenahraditelný. Z analýzy rozhovorů je patrná potřeba péče rodiny o klienta, ale nelze zanedbávat ani péči o rodinu a její vedení. Obě potřeby by měly být pro odborníky apelem na kvalitní interprofesní přístup, kdy je rodina s klientem plnohodnotnou součástí týmu.

Aim: The aim of the article is to present the results of occupational therapy intervention in the framework of coordinated community rehabilitation. The main aim is to address the disabling situations of people after acquired brain injury in the home setting, which are mainly related to the evaluation of housing and the indication of facilitation resources. Methods: A methodological triangulation was used with a predominantly qualitative component in an action research study of a 3-month coordinated interprofessional rehabilitation in a home setting. The data collection techniques are interviews with clients and their family members, observations in the home environment, document analysis and the use of standardized tests (FIM, WHODAS 2.0) to assess the development of self-sufficiency, functional status and subjective perception of the probands quality of life. Results: A total of 17 people from the South Bohemia region and 6 additional people from the Prague and Central Bohemia region were included in the final processing of the results focusing on occupational therapy intervention. Overall, the predominant diagnosis was stroke. As part of the identification of barriers and facilitators, the client‘s family plays a significant role. Most of the clients needed minor adjustments or minor aids indicated by the occupational therapist after the stroke, i.e. especially financially less demanding facilitators, which are essential in terms of independence and safety in performing normal daily activities. For people with tetraplegia or more severe hemiparesis, more substantial modifications were indicated, such as a wheelchair lift or installation of a ramp, platform, stair lift, or a wheelchair accessible bathroom with shower. Here, cooperation with a social worker regarding funding seems to be highly desirable. Conclusion: Clients perceive the positive benefits of the intervention but lack further follow-up rehabilitation. The occupational therapist is irreplaceable in the team. From the analysis of the interviews, the need for family care for the client is evident, but the care and guidance of the family cannot be neglected. Both needs should be an appeal to professionals for a quality interprofessional approach, where the family and the clients are a full part of the team.

• MeSH
• domácí životní podmínky MeSH
• dospělí MeSH
• ergoterapie * metody   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• poranění mozku * rehabilitace   MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě metody   MeSH
• rodina MeSH
• samostatný způsob života statistika a číselné údaje   MeSH
• sběr dat metody   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cévní mozková příhoda je jednou z nejčastějších příčin získané disability. Představuje závažný socioekonomický problém, který může mít závažný dopad na různé oblasti života. Včasná a dostatečně intenzivní rehabilitace po CMP významně přispívá k optimálním funkčním výsledkům a zlepšení kvality života pacientů. Nové neurorehabilitační přístupy založené na technologiích a virtuální realitě (VR) umožňují navrhnout individualizovaný intenzivní rehabilitační trénink a zlepšit motorické učení prostřednictvím multimodální zpětné vazby. Rehabilitace ve VR je vysoce motivující terapie s řadou výhod pro pacienta a zvyšuje také compliance pacienta k terapii. Představuje bezpečnou formu terapie a po náležitém edukování pacienta není nezbytně nutná fyzická přítomnost fyzioterapeuta. Díky tomu je možné využití VR v domácím cvičení a telerehabilitaci. Cílem tohoto přehledového článku je poskytnout aktuální poznatky a stručné informace o neurorehabilitaci po CMP založené na VR s důrazem na na MDR (medical device regulation) certifikovaný VR rehabilitační zdravotnický prostředek, který byl vyvinut ve spolupráci FN Ostrava a společnosti VR Life.

Stroke is one of the most common causes of acquired disability. It represents a major socio-economic problem that can have a serious impact on different areas of life. Early and sufficiently intensive rehabilitation after stroke contributes significantly to optimal functional outcomes and improves the quality of life of the patients. New neurorehabilitation approaches based on technology and virtual reality (VR) make it possible to design individualized intensive rehabilitation training and improve motor learning through multimodal feedback. Rehabilitation in VR is a highly motivating therapy with many benefits for the patient. It also increases patient compliance to therapy. It is a safe form of therapy and after proper education of the patient, the physical presence of a physiotherapist is not necessarily required. This makes the use of VR in home exercise and telerehabilitation possible. The aim of this review article is to provide up-to-date knowledge and brief information on VR-based neurorehabilitation after stroke, with emphasis on the medical device regulation (MDR)-certified VR interface, which was developed in collaboration between the University Hospital Ostrava and VR Life.

• MeSH
• činnosti denního života MeSH
• klinická studie jako téma metody   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• neurorehabilitace metody   MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• virtuální realita * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

OBJECTIVE: The article presents the results of a research study on a patient after an ischemic cerebral stroke, as presented in a case study. The aim of the research was to determine the impact of combined therapy, utilizing long-term and intensive special pedagogical care, occupational therapy and psychology, on the development of the patient's motor and communication abilities. The contribution deals with the possibilities of development and support for individuals in childhood after experiencing the illness, with the potential correction of identified deficits from a multidisciplinary perspective. CASE REPORT: The case study highlights a patient at the age of 7.2 years, following an ischemic cerebral stroke during the post-hospitalization period. Based on the analysis of medical documentation, we have developed a therapy proposal that reflects the individual needs of the patient from the perspective of special pedagogy, occupational therapy and psychology, taking into account the patients of school age. CONCLUSION: The results of the research study indicate that when working with a patient after an ischemic cerebral stroke, regular collaboration of a multidisciplinary team, along with effective integration of the various components of comprehensive rehabilitation, is necessary. Furthermore, this case study serves as a poignant example of the efficacy of such integrated therapy approaches in addressing the complex needs of pediatric stroke survivors. It not only highlights the potential for substantial functional recovery but also emphasizes the essential role of ongoing collaboration among diverse healthcare professionals.

• MeSH
• cévní mozková příhoda terapie   psychologie   MeSH
• dítě MeSH
• ergoterapie * metody   MeSH
• ischemická cévní mozková příhoda terapie   rehabilitace   psychologie   MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Porucha funkce horní končetiny u pacientů po CMP významně ovlivňuje provádění běžných denních činností (activities of daily living; ADL). Většina ADL je bimanuální, zatímco mnoho konvenčních ergoterapeutických technik je založeno na unimanuálním přístupu. Cílem studie je porovnat dlouhodobé účinky bimanuální a unimanuální roboticky asistované terapie na funkci horní končetiny u pacientů po CMP. Metoda: Pacienti po CMP (n = 40) byli náhodně rozděleni do dvou skupin: roboticky asistovaná bimanuální terapie (BRAT, n = 20) a roboticky asistovaná unimanuální terapie (URAT, n = 20). Terapie trvala 3 týdny a probíhala 5 dní v týdnu, 30 min denně pro obě skupiny. Výsledky intervence byly hodnoceny pomocí Upper Extremity Motor Activity Log (UE MAL) a Motor Assessment Scale (MAS) v časech T0, T1 a T2 (jednoměsíční sledování). K posouzení svalové síly byl použit Motricity Index (MI). Výsledky: BRAT statisticky významně zlepšila funkci horní končetiny v kategorii 7-Hand motion (v T2) a 8-Advantage hand motion (v T1 a T2) dle MAS. Závěr: BRAT má pozitivní vliv na jemnou motoriku a funkci horní končetiny po dokončení terapie a dokonce i po jednoměsíčním sledování. Použití BRAT v kombinaci s konvenční terapií může být účinné při obnově funkce horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě se středně těžkou až těžkou hemiparézou.

Introduction: An upper limb functional disability in stroke patients significantly affects activities of daily living (ADL). Most ADL are bimanual, whereas many conventional occupational therapy techniques are based on a unimanual approach. The aim of the study focuses on comparing long--term effects of bimanual and unimanual robot-assisted therapies for upper limb function in stroke patients. Methods: Stroke patients (N = 40) were randomly divided into two groups: robot-assisted bimanual therapy (BRAT, N = 20) and unimanual therapy (URAT, N = 20). Sessions lasted for three weeks running five days a week and 30 min per day for both groups. Outcome measures were the Upper Extremity Motor Activity Log (UE MAL) and the Motor Assessment Scale (MAS) at times T0, T1, and T2 (one month follow-up). Additionally, the Motricity Index (MI) was used to assess force control. Results: BRAT statistically significantly improved upper limb function in category 7-Hand motion (at T2) and 8-Advantage hand motion (at T1 and T2) in MAS. Conclusions: BRAT has a positive effect on fine motor and upper limb function after completion and even after the monthly follow-up. The use of BRAT in combination with conventional therapy appears to be effective in restoring upper limb function in stroke patients with moderate to severe hemiparesis.

• Klíčová slova
• senzorická rukavice, bilaterální roboticky asistovaná terapie,
• MeSH
• cévní mozková příhoda * komplikace   MeSH
• činnosti denního života MeSH
• exoskeleton klasifikace   MeSH
• horní končetina inervace   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• paréza etiologie   rehabilitace   MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * klasifikace   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• randomizované kontrolované studie MeSH

AIMS: To examine the effects of virtual reality-based cognitive interventions on cognitive function and activities of daily living among stroke patients, and to identify the optimal design for such intervention. DESIGN: Systematic review and meta-analysis. DATA SOURCES: Medline, EMBASE, Cochrane, CINANL, JBI-EBP and Web of Science from inception to October 2023. METHODS: Methodological quality was assessed by Risk of Bias Tool. Meta-analyses were assessed by Review Manager 5.4. Subgroup analyses were conducted to explore the influence of study design. Grading of Recommendations Assessment, Development and Evaluation approach was adopted to assess the certainty of evidence. RESULTS: Twenty-five randomized controlled trials (1178 participants) were included. Virtual reality-based cognitive interventions demonstrated moderate-to-large effects in improving global cognitive function (SMD = 0.43; 95% CI [0.01, 0.85]), executive function (SMD = 0.84; 95% CI [0.25, 1.43]) and memory (SMD = 0.65; 95% CI [0.15, 1.16]) compared to control treatments. No significant effects were found on language, visuospatial ability and activities of daily living. Subgroup analyses indicated one-on-one coaching, individualized design and dynamic difficulty adjustment, and interventions lasting ≥ 6 weeks had particularly enhanced effects, especially for executive function. CONCLUSIONS: Virtual reality-based cognitive interventions improve global cognitive function, executive function and memory among stroke patients. IMPLICATIONS FOR THE PATIENT CARE: This review underscores the broad cognitive advantages offered by virtual technology, suggesting its potential integration into standard stroke rehabilitation protocols for enhanced cognitive recovery. IMPACT: The study identifies key factors in virtual technology interventions that effectively improve cognitive function among stroke patients, offering healthcare providers a framework for leveraging such technology to optimize cognitive outcomes in stroke rehabilitation. REPORTING METHOD: PRISMA 2020 statement. PROSPERO REGISTRATION NUMBER: CRD42022342668.

• MeSH
• cévní mozková příhoda * psychologie   MeSH
• činnosti denního života MeSH
• kognice MeSH
• lidé MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• virtuální realita * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• metaanalýza MeSH
• přehledy MeSH
• systematický přehled MeSH

Představa pohybu může být vhodný doplněk běžné fyzioterapie u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP), jelikož vede ke zlepšení vykonání pohybu skrz facilitaci motorického učení. Před implementací představy pohybu do terapie je nicméně žádoucí ozřejmit, zda daný pacient má kapacitu na tento typ tréninku. Schopnost představy pohybu je u pacientů po CMP testována mimo jiné prostřednictvím dotazníku Movement Imagery Questionnaire-Revised Second Version (MIQ-RS). Cílem předložené práce je vytvořit českou verzi dotazníku MIQ-RS pro pacienty po CMP a ověřit jeho reliabilitu a validitu. Spolehlivost MIQ-RS pro pacienty po CMP byla z hlediska vnitřní konzistence velmi dobrá (Cronbachovo alfa 0,91–0,94) a z hlediska test-retest opakovatelnosti akceptovatelná (vnitrotřídní koeficient korelace (ICC) 0,59–0,91). Dále byla potvrzena i dvoufaktorová struktura dotazníku obsahující vizuální a kinestetickou škálu. Česká verze dotazníku MIQ-RS je spolehlivým a platným indikátorem schopnosti představy pohybu u pacientů v subakutním stadiu po CMP, a proto je vhodná pro použití v klinické praxi.

Motor imagery may be a useful adjunct to conventional physiotherapy in stroke survivors as it leads to improved movement execution through facilitation of motor learning. However, before implementing motor imagery in therapy, it is desirable to clarify whether the patient has the capacity for this type of training. Motor imagery capacity in stroke survivors is tested, among others, by the Movement Imagery Questionnaire-Revised Second Version (MIQ-RS). The aim of the present study is to develop the Czech MIQ-RS for stroke survivors and to verify its reliability and validity. The reliability of the MIQ-RS for stroke survivors was very good in terms of internal consistency (Cronbach‘s alpha 0.91–0.94) and acceptable in terms of test-retest repeatability (interclass correlation coefficient (ICC) 0.59–0.91). Furthermore, the two-factor structure of the questionnaire containing visual and kinesthetic scales was confirmed. The Czech MIQ-RS is a reliable and valid indicator of the ability to imagine movement in subacute stroke survivors and is therefore suitable for use in clinical practice.

• Klíčová slova
• představa pohybu, validace,
• MeSH
• cévní mozková příhoda MeSH
• lidé MeSH
• představa o vlastním těle MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• vnímání pohybu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Pacienti po mozkových příhodách se potýkají s poruchami motoriky a jejího řízení. Jejich důsledkem dochází k omezení funkce a soběstačnosti a ke snížení kvality života. Náš výzkum ukazuje na využití zařízení Armeo Spring k hodnocení kvality pohybu. Posuzuje její souvislost s funkcí horní končetiny (HK) a s kvalitou života spojenou se zdravím (HRQoL). Cílem pilotní studie bylo zhodnocení vlivu terapie Armeo Spring na kvalitu pohybu HK, její funkci a změnu kvality života pacientů po absolvování lůžkové rehabilitace. Metodika: Prospektivní randomizovaná studie probíhala na lůžkové stanici KRTL FN Ostrava v dubnu až září 2022. Intervenční skupinu (IG) tvořilo šest osob (čtyři muži, dvě ženy, průměrný věk 67,33 ± 13,25 let), kontrolní skupinu (CG) tvořilo šest osob (čtyři ženy a dva muži, průměrný věk 65,33 ± 13,38 let). Hodnocení zahrnovalo dotazník kvality života EuroQoL EQ-5D-5L, kineziologický rozbor, hodnocení AGOAL (angl., česky Cíl A) na Armeo Spring, testování pomocí modifikovaného Frenchayského testu paže a soběstačnosti podle Barthelové. Doba denní terapie byla 120 minut, CG absolvovala 120 minut konvenční fyzioterapie a ergoterapie denně. IG pak 30 minut denně na Armeo Spring a 90 minut konvenční terapie po iktu. Celkový počet terapeutických sezení byl 10 až 12 po dobu 3 týdnů. Výsledky: IG dosáhla vyššího skóre ve třech z celkem čtyř sledovaných domén. U HRQoL jsme sledovali proměnnou EQ-5D index, kde dosáhla statisticky významného rozdílu IG. V rámci hodnocení parametrem HPR dosáhli probandi z IG většího zlepšení, které však není statisticky významné z důvodu malého počtu probandů. V hodnocení Modifikovaným Frenchayským testem paže pacienti v IG dosáhli statisticky významného rozdílu skóre. V Základním testu ADL podle Barthelové došlo ke statisticky významnému zlepšení u IG. Závěr: Funkční trénink na exoskeletu s antigravitační podporou HK vede k signifikantnímu zlepšení funkce končetiny a HRQoL Došlo i ke zvýšení přesnosti pohybu HK, přestože tento rozdíl nebyl statisticky signifikantní. Studie je východiskem pro další výzkum, který by měl pracovat s vyšším počtem probandů a podrobněji prozkoumat domény kvality života specifické pro populaci po iktu.

Background: Stroke patients are facing motor impairments which result in limited function, disability and decrease of the healthrelated quality of life (HRQoL). We introduce the use of Armeo Spring device as an assessment tool for movement quality. The aim of our pilot study was to assess the impact of Armeo Spring training on quality of upper limb (UL) movement and its linkage to HRQoL changes in stroke patients after rehabilitation. Methodology: Prospective randomized trial took place at the Department of Rehabilitation and Sports Medicine at University Hospital in Ostrava from April to September 2022. Intervention group (IG) consisted of six people (2 females, 4 males, mean age 67,33 ± 13,25 years), control group (CG) consisted of six people (4 females, 2 males, mean age 65,33 ± 13,38 years). Assessments were comprised of EQ-5D-5L quality of life questionnaire, kinesiological assessment, AGOAL assessment on Armeo Spring device, modified Frenchay Arm Test, Barthel Index (activities of daily living). The average duration of therapy was 120 minutes daily (CG 120 min conventional treatment), (IG 30 min Armeo Spring + 90 min conventional treatment). The total sum of therapeutic sessions was 10 to 12 during 3 weeks. Results: IG reached significantly higher scores in 3 of total 4 variables. Health-related quality of life was measured by EQ-5D-5L system. IG obtained significantly higher score in EQ-5D index. In the AGOAL assessment, participants from IG performed larger improvement, although the difference was not statistically significant due to small number of participants. In the Modified Frenchay Arm Test and in the Barthel Index participants in the IG showed significantly higher progress. Conclusion: The functional task-oriented training with anti-gravitational support led to significant improvement in UL function and perceived HRQoL. Progress in movement accuracy was higher in the IG, although it was not statistically significant. These outcomes of our pilot study form the base and implications for our future research which should work with larger sample and focus more profoundly on specific HRQoL domains in population of stroke survivors.

• Klíčová slova
• Armeo Spring,
• MeSH
• cévní mozková příhoda MeSH
• horní končetina patologie   MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• paréza rehabilitace   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

PURPOSE: This study aimed to determine the effects of a 2-yr-long maintenance training (MT) exergaming and detraining (DT) on clinical-motor symptoms in subacute ischemic patients with stroke (PwST). The hypothesis was that MT motor rehabilitation program would further increase the effects of the initial rehabilitation. METHODS: After high-intensity and high-frequency exergaming twice or once a day, 5 times per week for 5 wk (EX2: 50 sessions; EX1: 25 sessions, results reported previously), 558 PwST were randomized to EX2-MT, EX2-DT, EX1-MT, and EX1-DT. MT exergaming consisted of once a day, 3 times per week for 2 yr, and DT did not train. Outcomes were measured at 6, 12, 18, and 24 months. The data were analyzed using longitudinal linear mixed-effects models and general linear hypotheses testing. RESULTS: Modified Rankin Score (primary outcome), body mass, Mini-Mental State Examination score, Beck Depression Inventory, measures of quality of life, Berg Balance Scale, 6-min walk test, and four measures of center of pressure path tended to retain the initial rehabilitation-induced gains in the MT patients in selected outcomes (especially walking capacity). The scores tended to mildly worsen after DT, partially supporting the hypothesis. CONCLUSIONS: MT successfully maintained, but only in selected variables did it further increase the initial exergaming rehabilitation-induced robust improvements. DT modestly reduced the initial exergaming rehabilitation-induced improvements. MT programs might be needed after initial stroke rehabilitation to reduce subsequent losses of quality of life and further improve clinical-motor symptoms.

• MeSH
• cévní mozková příhoda * MeSH
• ischemická cévní mozková příhoda * MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• terapie cvičením metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

BACKGROUND: In the last three decades, both medical and sports science professionals have recognized the considerable potential of digital-based interventions (DBI) to enhance the health-related outcomes of their practitioners. OBJECTIVES: This study aimed to investigate the effectiveness and potential moderators of DBI on measures of muscular strength. METHODS: Six databases (PubMed/MEDLINE, Web of Science, SportDiscus, Embase, Cochrane Register of Controlled Trials and Google Scholar) were searched for eligible studies up to June 2022. The GRADE, PEDRO, and TIDieR checklists were used to assess the quality of evidence, methodology, and completeness of intervention descriptions, respectively. RESULTS: A total of 56 studies were included in the meta-analysis (n = 2346), and participants were classified as healthy (n = 918), stroke survivors (n = 572), diagnosed with other neurological disorders (n = 683), and frail (n = 173). The DBI showed a small effect (standardized mean difference [SMD] = 0.28, 95% CI 0.21 to 0.31; p < 0.001) on strength, regardless of the type of intervention, control group, or tested body part. More specifically, while splitting the studies into different subgroups, a meta-analysis of 19 studies (n = 918) showed a small effect (SMD = 0.38, 95% CI 0.12 to 0.63; p = 0.003) on strength in the asymptomatic population. Similarly, small but positive effects of DBI were observed for stroke survivors (SMD = 0.34, 95% CI 0.13 to 0.56; p = 0.002), patients diagnosed with other neurological disorders (SMD = 0.17, 95% CI 0.03 to 0.32; p = 0.021), and the frail population (SMD = 0.25, 95% CI 0.0 to 0.5; p = 0.051). Sub-group analysis and meta-regression revealed that neither variable modified the effects of the DBI on measures of strength. CONCLUSIONS: Overall, DBI may serve as an effective method to improve measures of strength in adults, regardless of their health status as well as the type of digital device, the presence of human-computer interaction, and the age of participants. In addition, the DBI was found to be more effective than traditional training or rehabilitation methods.KEY MESSAGESDigital-based intervention (DBI) is effective in improving measures of muscular strength in adults regardless of participants' health statusDBIs were equally effective for strength improvements in lower and upper limbsAlthough, DBIs were found to be effective in improving muscular strength, most studies did not follow strength training guidelines when prescribing the interventions.

• MeSH
• cévní mozková příhoda * MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• rehabilitace po cévní mozkové příhodě * metody   MeSH
• svalová síla MeSH
• zdravotní stav MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• metaanalýza MeSH
• přehledy MeSH
• systematický přehled MeSH