Spasticity is a component of upper motor neuron disorders and can be seen in neurological conditions like stroke and multiple sclerosis. Although the incidence rate of spasticity is unknown, it can put pressure on the health condition of those with spasticity, and there is no absolute effective way to control it. In the past, stretching exercises were an accessible tool for physical therapists to manage and control spasticity, but opinions on the optimal dose, aftereffects, and mechanism of effects were controversial. Therefore, this article tries to provide an overview of the effectiveness and risks of stretching exercises. Furthermore, there are several adjunct therapies, such as brain stimulation and botulinum injection, that can increase the effectiveness of a simple stretch by increasing cortical excitability and reducing muscle tone and their role is evaluated in this regard. The results of this study propose that several prospective and case studies have demonstrated the benefits of stretching to control spasticity, but it seems that other methods such as casting can be more effective than a simple stretch. Therefore, it is better to use stretching in combination with other therapeutic regimes to increase its effectivity of it.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Úvod: Porucha funkce horní končetiny u pacientů po CMP významně ovlivňuje provádění běžných denních činností (activities of daily living; ADL). Většina ADL je bimanuální, zatímco mnoho konvenčních ergoterapeutických technik je založeno na unimanuálním přístupu. Cílem studie je porovnat dlouhodobé účinky bimanuální a unimanuální roboticky asistované terapie na funkci horní končetiny u pacientů po CMP. Metoda: Pacienti po CMP (n = 40) byli náhodně rozděleni do dvou skupin: roboticky asistovaná bimanuální terapie (BRAT, n = 20) a roboticky asistovaná unimanuální terapie (URAT, n = 20). Terapie trvala 3 týdny a probíhala 5 dní v týdnu, 30 min denně pro obě skupiny. Výsledky intervence byly hodnoceny pomocí Upper Extremity Motor Activity Log (UE MAL) a Motor Assessment Scale (MAS) v časech T0, T1 a T2 (jednoměsíční sledování). K posouzení svalové síly byl použit Motricity Index (MI). Výsledky: BRAT statisticky významně zlepšila funkci horní končetiny v kategorii 7-Hand motion (v T2) a 8-Advantage hand motion (v T1 a T2) dle MAS. Závěr: BRAT má pozitivní vliv na jemnou motoriku a funkci horní končetiny po dokončení terapie a dokonce i po jednoměsíčním sledování. Použití BRAT v kombinaci s konvenční terapií může být účinné při obnově funkce horní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě se středně těžkou až těžkou hemiparézou.
Introduction: An upper limb functional disability in stroke patients significantly affects activities of daily living (ADL). Most ADL are bimanual, whereas many conventional occupational therapy techniques are based on a unimanual approach. The aim of the study focuses on comparing long--term effects of bimanual and unimanual robot-assisted therapies for upper limb function in stroke patients. Methods: Stroke patients (N = 40) were randomly divided into two groups: robot-assisted bimanual therapy (BRAT, N = 20) and unimanual therapy (URAT, N = 20). Sessions lasted for three weeks running five days a week and 30 min per day for both groups. Outcome measures were the Upper Extremity Motor Activity Log (UE MAL) and the Motor Assessment Scale (MAS) at times T0, T1, and T2 (one month follow-up). Additionally, the Motricity Index (MI) was used to assess force control. Results: BRAT statistically significantly improved upper limb function in category 7-Hand motion (at T2) and 8-Advantage hand motion (at T1 and T2) in MAS. Conclusions: BRAT has a positive effect on fine motor and upper limb function after completion and even after the monthly follow-up. The use of BRAT in combination with conventional therapy appears to be effective in restoring upper limb function in stroke patients with moderate to severe hemiparesis.
- Klíčová slova
- senzorická rukavice, bilaterální roboticky asistovaná terapie,
- MeSH
- cévní mozková příhoda * komplikace MeSH
- činnosti denního života MeSH
- exoskeleton klasifikace MeSH
- horní končetina inervace patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- paréza etiologie rehabilitace MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě * klasifikace metody přístrojové vybavení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- randomizované kontrolované studie MeSH
Introduction: It is often questioned whether to perform replantation or revision amputation for amputation injuries in elderly patients and smokers. According to the current indication criteria, neither old age nor smoking in the absence of other risk factors are considered to be risk factors for replantation failure. However, many microsurgeons still may make the decision not to perform digital replantation based solely on these factors. Material and methods: In order to evaluate the influence of both factors, we provided univariate and multivariate analyses of patients who underwent replantation at our centre during a 10-year period. We divided patients in two groups according to age (< and ≥ 60 years) and smoking status. Results: In the univariate analysis, there were no differences in immediate results between the two age groups. In the multivariate analysis, no statistical difference was found in neither long-term nor short-term results between the two age groups and between smokers and non-smokers. Conclusion: Smoking and age should not be considered the only risk factors when deciding whether to perform digital replantation.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Embolie plodovou vodou (AFE – amniotic fluid embolism) je vzácná, velmi závažná a často fatální porodnická komplikace. Je charakterizována náhle vzniklou alterací psychického stavu s kardiovaskulárním kolapsem a probíhající diseminovanou intravaskulární koagulací (DIC-disseminated intravascular coagulation). Reakce organismu na AFE je bifázická. Nejprve reaguje organizmus na cizorodé partikule v plicním řečišti vazokonstrikcí s iniciálně se rozvíjející plicní hypertenzí, která se klinicky manifestuje dušností, tachypnoí a křečemi s následným selháváním pravostranných srdečních oddílů. Ve druhé fázi, která může nebo nemusí volně navazovat na první fázi, dochází v důsledku přetrvávání plicní hypertenze a pravostrannému srdečnímu selhávání k navazujícímu levostrannému srdečnímu selhání a postupnému rozvoji generalizované periferní vazodilatace. Rozvíjející se DIC a selhávající krevní oběh jsou hlavními příčinami rychle postupující alterace celkového stavu postižené pacientky a proto je rychlá a účinná terapie nutností pro zvládnutí situace, pokud u pacientky byť jen diferenciálně diagnosticky na AFE pomýšlíme. Tato diagnóza stále velice ovlivňuje perinatální morbiditu a mortalitu a u přeživších pacientek mohou přetrvávat závažné neurologické obtíže.
Amniotic fluid embolism (AFE) is a rare and often fatal obstetric complication, characterized by sudden cardiovascular collapse, dyspnea, seizures, mental alteration or coma and laboratory and clinically diagnosed disseminated intravascular coagulation (DIC). Patient's reaction is typically biphasic with initial pulmonary hypertension and right ventricular failure, followed by left ventricular failure during or immediately right after labor. Early recognition of AFE is critical to a successful survival. Aggressive shock management is needed in collaboration with an anesthesiologist. Several aspects of the condition remain a controversy. This review critically examines, from the best available evidence, the current knowledge regarding the epidemiology, pathophysiology, diagnosis, and available treatment of AFE. This diagnosis still determines perinatal morbidity and mortality and potential permanent neurological symptoms for surviving patients.
- MeSH
- diseminovaná intravaskulární koagulace diagnóza etiologie terapie MeSH
- dospělí MeSH
- embolie plodovou vodou * diagnóza terapie MeSH
- komplikace těhotenství MeSH
- lidé MeSH
- mekonium MeSH
- těhotenství MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
The definitions of the roles of peer support workers (PSWs) are unclear, creating one of the main challenges to PSWs' successful involvement in mental health care. In this empirical qualitative study conducted in the Czech Republic, four common roles of PSWs (N=15) were identified: friend, professional, staff member, and expert-by-experience. Conflicts were observed between the roles of friend and professional and between staff member and expert-by-experience. These conflicts may have a detrimental effect on the PSWs' well-being. The authors therefore call on organizations to prioritize regular supervision, team education, clear definition of the PSW position within an organization, and the destigmatization of people with mental illness in mental health services.
- MeSH
- duševní poruchy * terapie psychologie MeSH
- kvalitativní výzkum MeSH
- lidé MeSH
- poradenství MeSH
- služby péče o duševní zdraví * MeSH
- vyrovnaná skupina MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Emoce mají zásadní vliv na různé kognitivní procesy u lidí, včetně pozornosti, vnímání, učení a paměti. Dlouhodobé vzpomínky jsou ovlivněny nejen emocemi prožitými při jejich učení, ale také emočním stavem při jejich vybavování. Termín „emoční paměť“ je často spojován s epizodickou pamětí a s mentálním cestováním v čase, emoce však ovlivňují každý aspekt paměti (např. jak deklarativní paměť, tak nedeklarativní paměť). V této přehledové studii autoři diskutují metodologické výhody a omezení napříč současnými metodami výzkumu emoční paměti. Tradiční neuropsychologické metody využívají podněty vzbuzující emoce; takové podněty se však často redukují na jednoduchý seznam slov nebo obrázků. Ve srovnání s těmito metodami je virtuální realita (VR) relativně novým nástrojem s rostoucím významem v neurovědním výzkumu a klinické praxi. VR umožňuje studovat lidské chování, kognitivní funkce a mozkovou aktivitu v ekologicky validních situacích i v laboratorních podmínkách. Ve studii jsou shrnuty budoucí cíle a potenciální využití virtuální reality při testování emoční paměti.
Emotion has an essential effect on various cognitive processes in humans including attention, perception, learning, and memory. Long-term memories are affected not only by the emotion experienced during learning but also by the emotional state during retrieval. The term “emotional memory” is often associated with episodic memory and mental time-travel; however, emotion influences every aspect of memory (e.g., both declarative memory and non-declarative memory). Here the authors discuss the methodological advantages and limitations across the current methods in emotional memory research. Traditional neuropsychological methods use emotionally arousing stimuli; however, such stimuli are often reduced to a simple list of words or pictures. In comparison to these methods, virtual reality (VR) is a relatively new tool, but with growing importance in neuroscience research and clinical practice. VR allows to study human behavior, cognitive functions, and brain activity in ecologically valid situations even under laboratory conditions. Future directions and potential use of virtual reality in emotional memory testing are discussed.
Emoce mají zásadní vliv na různé kognitivní procesy u lidí, včetně pozornosti, vnímání, učení a paměti. Dlouhodobé vzpomínky jsou ovlivněny nejen emocemi prožitými při jejich učení, ale také emočním stavem při jejich vybavování. Termín „emoční paměť“ je často spojován s epizodickou pamětí a s mentálním cestováním v čase, emoce však ovlivňují každý aspekt paměti (např. jak deklarativní paměť, tak nedeklarativní paměť). V této přehledové studii autoři diskutují metodologické výhody a omezení napříč současnými metodami výzkumu emoční paměti. radiční neuropsychologické metody využívají podněty vzbuzující emoce; takové podněty se však často redukují na jednoduchý seznam slov nebo obrázků. Ve srovnání s těmito metodami je virtuální realita (VR) relativně novým nástrojem s rostoucím významem v neurovědním výzkumu a klinické praxi. VR umožňuje studovat lidské chování, kognitivní funkce a mozkovou aktivitu v ekologicky validních situacích i v laboratorních podmínkách. Ve studii jsou shrnuty budoucí cíle a potenciální využití virtuální reality při testování emoční paměti
Emotion has an essential effect on various cognitive processes in humans including attention, perception, learning, and memory. Long-term memories are affected not only by the emotion experienced during learning but also by the emotional state during retrieval. The term “emotional memory” is often associated with episodic memory and mental time-travel; however, emotion influences every aspect of memory (e.g., both declarative memory and non-declarative memory). Here the authors discuss the methodological advantages and limitations across the current methods in emotional memory research. Traditional neuropsychological methods use emotionally arousing stimuli; however, such stimuli are often reduced to a simple list of words or pictures. In comparison to these methods, virtual reality (VR) is a relatively new tool, but with growing importance in neuroscience research and clinical practice. VR allows to study human behavior, cognitive functions, and brain activity in ecologically valid situations even under laboratory conditions. Future directions and potential use of virtual reality in emotional memory testing are discussed.
Úvod: Karcinom pankreatu je závažné onkologické onemocnění se stále se zvyšující incidencí a vysokou mírou morbidity a mortality. Terapeutické možnosti jsou limitované a pětileté přežití je 7–20 %, v závislosti na možnosti chirurgické resekce a časnosti záchytu onemocnění. Většina nemocných s touto diagnózou umírá v důsledku rezistence nádorových buněk a mikroprostředí vůči používané léčbě. Metody: V naší práci jsme se zaměřili na zavedení dvou typů in vivo modelů, kterými jsou cell-line derived xenograft (CDX) a patient derived xenograft (PDX). Tyto dva modely se navzájem výrazně liší metodologicky, náročností technickou i finanční, ale i dosaženými výsledky. Výsledky: V pilotní studii se nám podařilo úspěšně zavést CDX model s velmi agresivní a rezistentní linií PaCa-44 karcinomu pankreatu o celkovém počtu 30 jedinců NU/NU myší. Dále jsme vytvořili tři PDX modely s různými subtypy karcinomu pankreatu, pacientů operovaných na Chirurgické klinice FNKV, s jejich následnou retransplantací do dalších generací o celkovém počtu 23 jedinců kmene NOD/SCID a 47 jedinců kmene NU/NU. Zavedené CDX i PDX modely pak slouží k porovnání jak konvenčních, tak experimentálních chemoterapeutických režimů. Závěr: Dalšími kroky bude vyhodnocení vlivu léčebných režimů pomocí zobrazovacích i molekulárně genetických metod a optimalizace celého procesu pro využití v rámci precizní personalizované léčby pacientů s karcinomem pankreatu. Nadcházejícím cílem je vytvořit knihovnu PDX modelů nejčastějšího duktálního adenokarcinomu pankreatu a dalších vzácných subtypů karcinomu pankreatu.
Introduction: Pancreatic cancer is a severe oncological disease with an ever-increasing incidence and a high rate of morbidity and mortality. Therapeutic options are limited and the five-year overall survival rate is 7–20%, depending on the possibility of surgical resection and the earliness of detection. Most patients with this diagnosis die due to the resistance of tumour cells and their microenvironment to the used treatment regimes. Methods: In our study, we focused on the implementation of two in vivo models, which are the cell-line derived xenograft (CDX) and the patient-derived xenograft (PDX). These two models differ significantly from each other methodologically, technically, financially, but also in their achieved results. Results: In a pilot study, we managed to successfully implement the CDX model with a very aggressive and resistant PaCa-44 line of pancreatic cancer in a total of 30 NU/NU strain mice. Furthermore, we created three PDX models with various subtypes of pancreatic cancer from patients operated at the University Hospital Kralovske Vinohrady, Department of General Surgery. These tumours were re-transplanted into subsequent generations of 23 individuals of NOD/SCID strain and 47 NU/NU strain mice. The established CDX and PDX models are then used to compare conventional and experimental chemotherapy regimens. Conclusion: The next steps will be to evaluate the effects of treatment regimens by using imaging and molecular genetic methods and to optimise the entire process for further use in precise personalised medicine for patients with pancreatic cancer. The upcoming goal is to create a library of PDX models of the most common pancreatic ductal adenocarcinoma and other rare subtypes of pancreatic cancer.
- MeSH
- modely nemocí na zvířatech MeSH
- myši nahé MeSH
- nádory slinivky břišní * chirurgie terapie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Roztroušená skleróza (RS) je chronické víceložiskové zánětlivé onemocnění CNS s podílem autoimunitních i neurodegenerativních dějů v patogenezi. V ambulanci otoneurologa jsou vyšetřováni pacienti s nedoslýchavostí, tinitem, vertigem, kteří v konečném důsledku mohou být nově diagnostikovanými nemocnými s roztroušenou sklerózou. Otoneurolog může být tím prvním lékařem, který vysloví suspekci na roztroušenou sklerózu a odešle pacienta na MR a neurologické vyšetření. Včasná diagnostika a následná léčba může znamenat oddálení trvalé invalidity. Cíl: Analýza výskytu pacientů s RS v otoneurologické ambulanci během dvacetiletého období. Zvýšit povědomí o diagnóze RS v otoneurologické ambulanci. Metoda a materiál: Retrospektivně byla vyhodnocena data 11 pacientů (0,18 %) (5 mužů, 6 žen, věk 25–58 let) s roztroušenou sklerózou nebo suspekcí na roztroušenou sklerózu z celkového počtu 6 000 nově vyšetřených pacientů v otoneurologické ambulanci (v období 2000–2021). Výsledky: U 11 pacientů byla suspekce na roztroušenou sklerózu či probíhající roztroušenou sklerózu. U 4 pacientů otoneurologické vyšetření přispělo k prvozáchytu roztroušené sklerózy otoneurologem. Prvním příznakem RS byla nedoslýchavost, tinitus, instabilita, postinfekční porucha vizu. Závěr: Otoneurolog by měl vždy myslet na to, že náhlá ztráta sluchu, tinitus, vertigo mohou být prvním projevem roztroušené sklerózy. Včasná diagnostika roztroušené sklerózy zvyšuje léčebnou šanci pacienta na zpomalení vývoje nemoci. Terapie zahájená v době prvních klinických příznaků má vyšší úspěšnost stran oddálení invalidity. V rámci diagnostiky RS je velmi důležitá interdisciplinární spolupráce otoneurologa s neurologem.
Introduction: Multiple sclerosis (MS) is a chronic multifocal inflammatory disease affecting the CNS, with autoimmune and neurodegenerative processes involved in its pathogenesis. Otoneurology outpatient clinic patients presenting with hearing loss, tinnitus, and vertigo may eventually be newly diagnosed MS patients. An otoneurologist specialist may be the first physician to suspect MS and refer the patient for an MRI and neurological examination. Early diagnosis and subsequent treatment of MS can delay permanent disability. Aim: Analysis of the incidence of MS patients in an otoneurological outpatient clinic during a twenty-year period. To increase the otoneurologists’ awareness of MS diagnosis. Methods and materials: Of 6,000 patients, who were newly examined in an otoneurology outpatient clinic between 2000 and 2021, data of 11 patients (0,18%) (5 male/6 female, aged 25–58 years) with MS or suspected of MS were retrospectively evaluated. Results: In 11 patients, MS was suspected or ongoing. In 4 of those patients, otoneurological examination contributed to the first detection of MS by an otoneurologist. The first MS symptoms included hearing loss, tinnitus, instability, and post-infection visual disorder. Conclusion: The otoneurologist must consider that sudden hearing loss, tinnitus, and vertigo may be the first manifestations of MS. Early diagnosis of MS increases the likelihood that with treatment, the progression of the disease will be slowed. Interdisciplinary cooperation between the otoneurologists and neurologists is very important for the diagnosis of MS.
- MeSH
- ambulantní péče MeSH
- časná diagnóza * MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- percepční nedoslýchavost MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- roztroušená skleróza * diagnóza terapie MeSH
- tinnitus MeSH
- vestibulární nemoci MeSH
- závrať MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
