Soubor a metodika: Primárním cílem studie je zjistit hodnoty související s pocitem ztráty důstojnosti pomocí dotazníku PDI-CZ u nemocných s revmatologickým onemocněním. Studijní soubor tvořilo 170 pacientů s revmatologickým onemocněním, kteří byli hospitalizováni ve vybrané fakultní nemocnici v České republice. Výsledky: Většinu respondentů tvořily ženy (n = 128; 75,3 %) ve věku do 64 let (n = 102; 60,0 %). Respondenti měli nejčastěji diagnostikovanou revmatoidní artritidu (n = 81; 47,6 %). Průměrné souhrnné skóre nástroje PDI-CZ bylo 45,00 (SD = 15,496). Statisticky významné korelace byly zjištěny mezi průměrným souhrnným skóre nástroje PDI-CZ a psychologickými funkcemi (r = –0,308), aktivitami denního života (r = –0,458) a hodnocením bolesti (r = 0,307). Diskuze: Revmatologickým pacientům často onemocnění zasahuje do jejich identity. Onemocnění ovlivňuje jejich vnější obraz těla a pacienti mohou pociťovat silné obavy o budoucnost. Pokud chceme objektivně zhodnotit kvalitu života u revmatologického pacienta, musíme zároveň hodnotit i vlivy vnímání jeho osobní důstojnosti. Závěr: PDI v každodenních situacích může lékařům a sestrám nabídnout nové možnosti jak lépe porozumět a prozkoumat problémy a obavy pacientů s chronickým onemocněním.
Patients: The primary aim of the study is to determine the values related to the sense of loss of dignity using the PDI-CZ questionnaire in patients with rheumatological diseases. The study population consisted of 170 patients with rheumatological disease who were hospitalized in a selected teaching hospital in the Czech Republic. Results: Statistically significant correlations were found between the mean PDI-CZ tool summary score and psychological functions (r = –0.308), activities of daily living (r = –0.458), and pain ratings (r = 0.307). Discussion: Rheumatology patients often find their disease interferes with their identity. The disease affects their external body image and patients may feel strong anxiety about the future. Thus, if we want to objectively assess the quality of life of a rheumatology patient, we must also assess the effects of the patient’s perception of personal dignity. Conclusion. The PDI in everyday situations may offer new opportunities for physicians and nurses to better understand and explore the problems and concerns of patients with chronic illness.
Cíl: Zjistit, jaké jsou životní zkušenosti pacientky po prodělané ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP) v mladém věku a jaký vliv mělo toto onemocnění na kvalitu jejího dalšího života (Health Related Quality of Life, HRQoL). Metodika: Pilotní studie měla charakteristiku interpretativní fenomenologické případové studie. Sběr dat byl realizován prostřednictvím hloubkového polostrukturovaného rozhovoru se zaměřením na oblasti zkoumaného fenoménu. Přepis rozhovoru byl analyzován na základě interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Participantka: 45letá žena, 2 roky po prodělané iCMP, před nemocí OSVČ provozovatelka baru. V důsledku přetrvávajících následků po iCMP (únava, expresivní fatická porucha, lehká paréza PHK a deprese) je v invalidním důchodu. Výsledky: Bylo identifikováno celkem osm témat, která popisují pacientčinu zkušenost s následky iCMP. Tato témata jsme charakterizovali jako: Bylo to mimo mě – včasné a adekvátní poskytnutí zdravotní péče; Byla jsem nikdo – následky těžké afázie; Byla jsem živá, veselá, divoká – ztráta integrity; Únava – změna denního rytmu; Byla jsem všude, teď pořád doma – sociální izolace; Naučila jsem se už chodit a mluvit – přínos intenzivní RHB a logopedické péče; Úspěchy po malých krůčcích – postupný návrat do normálního života; Partner a rodina jako pomoc, podpora a motivace – nový rozměr vztahů. Závěr: I přes významné zlepšení klinického stavu po iCMP mohou být její dopady pro kvalitu života velmi výrazné. U referované mladé pacientky trvalo její zotavení řadu měsíců až let i přes intenzivní rehabilitační, logopedickou a psychologickou podporu. Dlouhodobě přetrvává únava, depresivní ladění, abulie, společenská izolace. Pro adekvátní péči o tyto pacienty je potřeba vysoce individuálního přístupu multidisciplinárních týmů.
Objective: To find out the life experiences of a patient after an ischemic stroke (IS) at a young age and what effect this disease had on the quality of her further life (Health Related Quality of Life, HRQoL). Methodology: The pilot study had the characteristics of an interpretative phenomenological case study. Data collection was carried out through an in-depth semi-structured interview focusing on the areas of the investigated phenomenon. The interview transcript was analysed based on interpretative phenomenological analysis (IPA). Participant: 45-year-old woman, two years after IS, self-employed bar operator before the illness. As a result of the lingering consequences after IS (fatigue, expressive phatic disorder, slight right arm paresis and depression), she is on disability pension. Results: A total of 8 themes were identified that describe the patient's experience with the consequences of IS. We characterized these themes as: It was beyond me – timely and adequate provision of health care; I was nobody – the consequences of severe aphasia; I was lively, cheerful, wild – loss of integrity; Fatigue – change in daily rhythm; I was everywhere, now always at home – social isolation; I have already learned to walk and talk – the benefit of intensive RHB and speech therapy care; Successes in small steps – a gradual return to normal life; Partner and family as help, support and motivation – a new dimension of relationships. Conclusion: Despite the significant improvement of the clinical condition after IS, its impact on the quality of life can be very significant. In the case of the referred young patient, her recovery took many months to years despite intensive rehabilitation, speech therapy and psychological support. Fatigue, depressive mood, abulia, social isolation persist for a long time. Adequate care for these patients requires a highly individualized approach by multidisciplinary teams.
- Klíčová slova
- interpretativní fenomenologická analýza,
- MeSH
- cévní mozková příhoda * psychologie terapie MeSH
- dospělí MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě MeSH
- rozhovory jako téma MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Asi 10 % pacientů v primární ambulantní péči je ohroženo z hlediska jejich bezpečnosti. Hodnocení kultury bezpečí pacientů je v této oblasti velkou výzvou a pomáhá organizacím identifikovat oblasti zlepšení s cílem podpořit celkově bezpečnost pacientů. Posuzovaní kultury bezpečnosti pacientů je možné prostřednictvím specifických hodnoticích nástrojů, avšak jejich ucelený přehled v literatuře absentuje. Cílem studie bylo identifikovat nástroje měřící kulturu bezpečí pacienta v primární ambulantní péči a analyzovat a kriticky hodnotit kvalitu metod interpretovaných v rámci zhodnocení psychometrických vlastností těchto nástrojů. Vyhledávání bylo realizováno ve vědeckých databázích PubMed, Scopus, ProQuest a Ovid Nursing v dubnu 2021 s použitím klíčových slov a Booleovských operátorů. Výsledkem vyhledávání bylo 1341 studií. Proces vyhledávaní a třídění reflektoval doporučení PRISMA. V rámci syntézy údajů byla využita metoda sumační obsahové analýzy. Identifikovali jsme deset nástrojů pro posouzení kultury bezpečnosti pacientů v oblasti primární péče. Jejich společnými znaky jsou, že se jedná o nástroje sebeposuzovací a využitelné všemi členy multidisciplinárního týmu. Odlišnosti spočívají především v rozsahu, počtu dimenzí, ale i použitelností v různých oblastech poskytované ambulantní péče. Vytvoření kultury bezpečí v rámci pracovišť primární péče může být prvotní strategií k navýšení aspektů v oblasti kvality i bezpečnosti poskytované péče. Námi provedený přehled může napomoci k výběru vhodného nástroje na základě výsledků z hlediska jejich psychometrických vlastností, ale i dalších aspektů.
Approximately 10% of patients in primary outpatient care are endangered in terms of their safety. Assessing patient safety culture in this area is very challenging however, it helps organizations to identify improvement areas with the aim to support patient safety itself. The evaluation of patient safety culture might be carried out by using specific measuring tools, however, their comprehensive overview absents in literature. The aim of this study was to identify instruments for measuring patient safety culture in primary care, analyse and critically evaluate quality of methods interpreted within evaluation of the psychometric properties of these instruments. The search was performed in the scientific databases PubMed, Scopus, ProQuest, Ovid Nursing in April 2021 using the keywords and Boolean operators. The search produced 1341 studies. The search and retrieval process reflected PRISMA recommendations. The method of summative content analysis was used in the data synthesis. We identified ten tools for assessing the patient safety culture in primary care. Their common features are that they are self-assessment, and all multidisciplinary team members can use that. The differences lie mainly in the scope, the number of dimensions, and applicability in various outpatient care areas. Creating a culture of safety within primary care settings can be a primary strategy to enhance the quality and safety of care provided. Our overview can help select a suitable tool based on the results in terms of their psychometric properties and other aspects.
- MeSH
- bezpečnost pacientů * MeSH
- lidé MeSH
- personál nemocniční MeSH
- zdravotní sestry v klinické praxi * ekonomika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- úvodní články MeSH
Aim: The main aim of the research study was to evaluate the correlations between selected tools (Braden scale, Norton scale) evaluating the risk of pressure ulcers in seniors in long-term care and selected variables (self-care, nutritional status) and compare predictive validity of these scales. Methods: The research sample consisted of 104 seniors hospitalized in long-term care facility. Braden scale and Norton scale were used to assess the risk of pressure ulcers. The scales ADL – Activity Daily Living and IADL – Instrumental Activity Daily Living were used to assess the self-care ability. MNA – Mini Nutritional Assessment was used to assess the nutritional status. Data were collected from April to November 2014. Results: The strongest positive correlation (0.9531) was found between Braden scale and ADL. The Braden scale demonstrated 100% sensitivity and 40.9% specificity. The Norton scale demonstrated 100% sensitivity but lower values of 20.5% specificity. Conclusion: Statistically significant dependence between the risk of pressure ulcers and self-care as well as between the risk of pressure ulcers and nutritional status was found. Sensitivity of both scales was high.
Cieľ: Zistiť, ako pacientka so sklerózou multiplex uvažuje o svojej osobnej dôstojnosti a o vplyve ochorenia na tento fenomén. Metodika: Štúdia má charakter pilotnej fenomenologicko interpretatívnej prípadovej štúdie. Na zber dát bol použitý pološtruktúrovaný rozhovor, zameraný na základné oblasti skúmaného fenoménu. Rozhovor bol analyzovaný prostredníctvom interpretatívnej fenomenologickej analýzy (IPA). Participantka: Štúdie sa zúčastnila 53-ročná participantka (Adela) s relaps-remitujúcou formou sklerózou multiplex. Meno participantky je zmenené. Výsledky: V súvislosti s dôstojnosťou sme identifikovali osem nosných tém, ktorými Adela opisovala svoju skúsenosť: Môcť robiť to, čo chcem ja – bežný život. Obrala ma o to, čo znamenám – strata identity. Tá diagnóza, základ je to prijať a pomaly si zvyknúť – akceptácia a adjustácia. Ty si postihnutý a už nič dobré ťa nečaká – život bez perspektívy s nálepkou SM. Hospitalizácia (nepríjemne vyšetrenia, malé izby, sprchy, panovačné spolupacientky) – strata súkromia. Telo odvyknuté od bežného života – problém mobility. Pomoc v bežných veciach – strata sebestačnosti. Zdravotníci, veľká služba – informácie a opora. Dôstojnosť pacientky bola narušená ochorením a jeho príznakmi, stratou normálneho života a samostatnosti (autonómie), stratou identity, konfrontáciou s inými ľuďmi a obmedzením súkromia počas hospitalizácie. Naopak za podporné agensy pre zachovanie jej osobnej dôstojnosti považuje zdravotníkov, ich informácie a pomoc, ale tiež vlastnú akceptáciu ochorenia. Záver: Z analýzy prípadu vyplýva, že SM mala výrazný dopad na prežívanie osobnej dôstojnosti pacientky. Z hľadiska pochopenia životnej perspektívy pacientov sa ukazuje potreba realizácie kvalitatívnych výskumov, ktoré by opisovali a interpretovali ich životnú skúsenosť s vlastnou dôstojnosťou.
Objectives: Find out how the patient with multiple sclerosis thinks about her personal dignity and impact of illness on this phenomenon. Method: The study has design of a pilot phenomenological interpretive case study. A semi- -structured interview was used to collect empirical data which were analysed by interpretative phenomenological analysis (IPA). Participant: Adela, 53-year-old woman with a relapse-remitting form of multiple sclerosis participated in the study. Patient´s name has been changed. Results: Eight main themes describing patient’s experience with personal dignity has been identified: To be able to do what I want – everyday life. The diagnosis; it is crucial to accept and get used to it gradually – acceptance and adjustment. You are disabled and there isn’t any good for you – life without perspective labelled MS. Hospitalization (discomfort examinations, small rooms, bathrooms; overbearing roommate patients) – loss of privacy. Weak body to perform daily routines – difficulty with mobility. Help with daily activities – loss of independence. Health care professionals, great service – information and support. Patient’s dignity has been undermined by the disease and its symptoms, loss of normal life and independence (autonomy), loss of identity, confrontation with other people, and limitation of privacy during hospitalization. On the contrary, supportive agents for the preservation of her personal dignity were as follows: health care professionals, information provided by them and assistance, as well as own acceptance of the disease. Conclusion: The analysis of the case study shows that MS has had a significant impact on the sense of the patient's personal dignity. From the point of view of understanding the patient perspective, it is necessary to carry out qualitative research that would describe and interpret their life experience with their own dignity.
- MeSH
- adaptace psychologická MeSH
- hospitalizace MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pilotní projekty MeSH
- posuzování pracovní neschopnosti MeSH
- roztroušená skleróza * diagnóza patofyziologie psychologie MeSH
- samostatný způsob života psychologie MeSH
- uznání MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Aim: The research aim was to describe the manifestations of fear among stroke patients based the opinions and experience of nurses caring for this group of patients. Methodology and sample: A qualitative, descriptive study design was used. Data was acquired using semi-structured questionnaires in focus groups. 33 general nurses were deliberately selected based on inclusion criteria. The nurses were aged 22-60, with 2-40 years of work experience, mostly from secondary medical schools and general nurses’ specialists. All participants had previous experience with caring for stroke patients. A content analysis was performed and core areas of manifestations of fear were established among hospitalised patients in the acute phase after stroke. Results: The content analysis showed two core themes of subjective and objective manifestations of fear among patients in the acute phase after stroke. The subjective manifestations include emotional experience of fear in of verbal expression of feelings of fear by the patient. Signs of non-verbal character focused on his mimic. Objective manifestations of fear were described as changes in patient’s behaviour regarding haptic contact, aggression, uncertainty and passivity. Physical functions have accelerated pulse and breath and increased blood pressure. Conclusion: Knowing the manifestations of fear amongst stroke patients significantly contribute to improve effectiveness of nursing care. It enables the nurse to assess the specific needs of stroke patients. Consequently, the nursing professional can better plan nursing interventions which are aimed at reaching adequate quality of life in patients after stroke.
- MeSH
- cévní mozková příhoda * psychologie MeSH
- lidé MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- rozhovory jako téma MeSH
- strach * psychologie MeSH
- zdravotní sestry psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Aim: The aim of this quantitative study is to introduce the Czech version of the PIH scale and the specific aspects of validity and reliability. The partial objectives are the factor structure of the scale, its reliability and validity, and subsequent verification of the possible application of the scale on the Czech population and the evaluation of other results obtained using the exploratory factor analysis. Methods: The study describes language validation PIH scale and psychometrically characterizes the PIH scale on the group of 230 patients with chronic cardiovascular disease. The results are calculated using descriptive statistics, reliability analysis, factor analysis and programs Excel and IBM SPSS. Results: The exploratory factor analysis shows four-factor solution. The value of Cronbach’s alpha 0.91 shows a high reliability of the PIH scale. The split-half reliability 0.83 and test-retest reliability 0.81 shows its good reliability. Conclusion: The results of the study provide information on the factor solution and the PIH scale reliability which confirm its good psychometric characteristics. It has been confirmed that the PIH scale is suitable for use in the clinical conditions of the Czech Republic healthcare. The research is supported by the project IGA_FZV_2017_003 Psychometric validation of PIH scale in patients with chronic cardiovascular disease.
- MeSH
- dospělí MeSH
- kardiovaskulární nemoci prevence a kontrola MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- překládání MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychometrie metody statistika a číselné údaje MeSH
- reprodukovatelnost výsledků * MeSH
- self-management * metody MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Background: Assessing the individual dimensions of patient safety culture by nurses is very crucial for the overall improvement of patient safety. This assessment provides the health organizations with a clear overview of areas requiring urgent attention. However, before the evaluation itself, it is necessary to define the stated dimensions. Aim: To define the individual dimensions of patient safety culture in relation to the nursing profession. Methods: The contribution has a design of a narrative literature review, the search was processed according to PRISMA recommendations and was conducted between February 2018 - June 2018 in the scientific databases PubMed, ProQuest, ScienceDirect, and EBSCO Discovery Service through stated keywords. There were 217 scientific studies, of which 30 were used to process this paper. Results: A total of 12 individual dimensions of the patient safety culture were defined by means of scientific studies in relation to nursing care. Conclusion: Before evaluating the patient safety culture it is necessary to understand its characteristics and to obtain a comprehensive overview of the dimensions that define it. Within our research, we defined these dimensions in relation to the nursing profession as they are responsible for ensuring safe care and represent the last line of defense against the emergence of potential threats. By gaining further knowledge about the patient safety culture, the quality of provided care can be further enhanced by them.
- MeSH
- bezpečnost pacientů * MeSH
- lidé MeSH
- ošetřovatelství MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Arterial hypertension (AH) ranks among the most common diseases of the cardiovascular system. For a successful treatment, an adjustment of lifestyle is necessary – eating habits and physical activity in particular. Aim: The aim of the study was to investigate the eating habits among patients with AH and to establish risk areas. Methodology: A quantitative design was applied using the questionnare Rapid Eating Assessment for Patients. The inclusion criteria were: Patients were aged 18+, without dietary limitation, consenting to research, whether they suffer – do not suffer from AH. The sample comprised of two groups of patients: one with AH and a control group. Patients were selected randomly in GP’s surgeries. Results: Results from 374 patients (179 with AH, 195 without AH) indicate that there are risk areas in eating habits. On average, there were four risk areas out of 11 categories investigated. Among patients with AH, the risk factors lie in a reduced consumption of fruit and vegetables, dairy products, increased fat and fatty dairy products, and a sedentary lifestyle. In the control group, there was a reduced consumption of whole grains, frequent consumption of fatty sweets and snacks, soft drinks, confectionery and frequent consumption of high-sodium foods. A highly significant relation was found between age and occurrence of hypertension (C = 0.45; p < 0.001) in men (C = 0.44; p < 0.001) and in women (C = 0.45; p < 0.001). Conclusion: The results indicate risk areas in eating habit of patients with AH. Therefore, it is necessary to repeatedly educate patients with AH about eating habits.
