• Je něco špatně v tomto záznamu ?

Výskyt katarakty po implantaci zadněkomorové fakické čočky ICL – dlouhodobé výsledky
[Cataract occurrence after implantation of posterior chamber phakic intraocular Lens ICL – long-term outcomes]

Kocová H., Vlková E., Michalcová L., Rybárová N., Motyka O.

. 2017 ; 73 (3) : 87-93.

Jazyk čeština Země Česko

Typ dokumentu srovnávací studie

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc18004220

Digitální knihovna NLK
Zdroj

E-zdroje Online

NLK Medline Complete (EBSCOhost) od 2011-02-01

Cíl: Zhodnotit pozdní komplikace, zejména výskyt katarakty, morfologický typ katarakty a faktory ovlivňující její vznik u pacientů po implantaci ICL (implantable collamer lens). Metodika: Soubor tvořili pacienti, kteří podstoupili implantaci ICL (typ ICM V4 u myopů, ICH V3 u hypermetropů, TICM V4 u astigmatismu) na Oční klinice LF MU a FN Brno v letech 1998 až 2013. Jedná se o soubor 62 očí (40 myopických a 22 hypermetropických). Sedm očí s implantovanou torickou ICL bylo zahrnuto do skupin dle sférického ekvivalentu refrakce (SE). Průměrná doba sledování činila 10,5 ? 3,5 roku. Vyšetřovali jsme: decimální hodnotu nekorigované a nejlépe korigované zrakové ostrosti do dálky (UCVA a BCVA), SE, centrální vault – vzdálenost mezi ICL a vlastní čočkou (pomocí OCT předního segmentu), pozdní komplikace se zaměřením na výskyt katarakty u 2 skupin pacientů – myopů a hypermetropů. Výsledky: Z pozdních pooperačních komplikací převažovala disperze pigmentu (u 27 očí, tj. celkem 43,5 %, z toho u 12 očí myopických a 15 očí hypermetropických) a vznik katarakty. Jakákoli forma zákalů čočky, včetně těch bez poklesu zrakové ostrosti, se vyskytla u 18 očí, tj. 29 % očí. Z toho kataraktu spojenou s poklesem zrakové ostrosti jsme zaznamenali u 10 očí, tj. 16,1 % očí. Pokročilá katarakta výrazně snižující vizus, pro kterou bylo nutno provést explantaci ICL a operaci katarakty s implantací zadněkomorové čočky (PC IOL), se vyskytla u 7 očí (11,3 %), z toho 5 myopických očí a 2 očí hypermetropických. Nejčastějším morfologickým typem byla katarakta přední subkapsulární (83,3 %), ke vzniku katarakty došlo průměrně 3,4 ? 1,9 let po implantaci ICL. Nebyla pozorována statisticky signifikantní asociace mezi kataraktou a nízkým vaultem, avšak u 7 očí po explantaci ICL hodnotu vaultu před operací neznáme. Neprokázali jsme statisticky signifikantní asociaci mezi výskytem katarakty a vyšším věkem v době operace ani mezi výskytem katarakty a vyšším sférickým ekvivalentem předoperačně. U jednoho oka jsme pozorovali recidivující uveitidy se vznikem cystoidního makulárního edému, u dvou vysoce myopických očí došlo k opakované dislokaci ICL a ke vzniku katarakty. V obou těchto případech byla provedena explantace ICL. Závěr: Dle našich zkušeností je implantace ICL z dlouhodobého hlediska relativně bezpečnou metodou korekce středních a vyšších refrakčních vad. Mezi nejčastější pooperační komplikace patřila disperze pigmentu a vznik přední subkapsulární katarakty. Katarakta je chirurgicky dobře řešitelná explantací ICL, fakoemulzifikací a implantací PC IOL s dobrými refrakčními výsledky bez konečného poklesu BCVA. Nevýhodou je následná ztráta akomodace a potenciální vitreoretinální komplikace.

Aim: To evaluate late postoperative complications, especially cataract occurrence, its morphological type and factors affecting its development in patients implanted with ICL (Implantable Collamer Lens). Methods: We analysed results of ICL implantation in 34 patients (type ICM V4 for myopia, ICH V3 for hyperopia, TICM V4 for astigmatism) in our department between 1998 and 2013. It comprised 62 eyes (40 myopic and 22 hyperopic). Seven eyes with toric ICL implanted were included into these groups according to spherical equivalent (SE). The average follow-up period was 10.5 ? 3.5 years. We examined: uncorrected and best-corrected visual acuity (UCVA and BCVA), SE, ICL vaulting (using anterior segment OCT) and occurrence of late postoperative complications, especially cataract formation in 2 groups of patients – myopes and hyperopes. Results: Among the most common late postoperative complications were pigment dispersion in 27 eyes, 43,5% (12 myopic eyes and 15 hyperopic eyes) and cataract formation. Lens opacities occurrence, including opacities without loss of BCVA, was observed in 18 eyes (29%). Opacities affecting visual acuity were observed in 10 eyes (16,1%). Cataract significantly affecting visual acuity occurred in 7 eyes, i.e. 11,3%, (in 5 myopic eyes and 2 hyperopic eyes). In these eyes, ICL removal and cataract surgery with implantation of posterior chamber intraocular lens (PC IOL) was performed. The most common morphological type of cataract were anterior subcapsular opacities (83.3%), the average time of onset was 3.4 ? 1.9 years after ICL implantation. We did not prove statistically significant association neither between cataract occurrence and age at the time of surgery, nor between cataract occurrence and higher preoperative spherical equivalent. We did not prove significant association between cataract occurrence and low vault, however in 7 eyes after cataract surgery and ICL removal we do not know the vault values. In one eye uveitis with cystoid macular oedema was observed, in two highly myopic eyes repeated ICL dislocation and cataract occurred. In both of these cases ICL was removed. Conclusions: According to our experience, implantation of ICL in moderate and high ametropia was relatively safe when assessing long-term outcomes. Among the most common complications were pigment dispersion and anterior subcapsular cataract formation. Cataract can be managed effectively surgically with good refractive outcomes without loss of BCVA. However loss of accommodation after cataract surgery and risk of vitreoretinal complications must be considered.

Cataract occurrence after implantation of posterior chamber phakic intraocular Lens ICL – long-term outcomes

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc18004220
003      
CZ-PrNML
005      
20181017121922.0
007      
ta
008      
180205s2017 xr cda f 000 0|cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Kocová, Hana $u Oční klinika FN Brno a LF MU $7 xx0227670
245    10
$a Výskyt katarakty po implantaci zadněkomorové fakické čočky ICL – dlouhodobé výsledky / $c Kocová H., Vlková E., Michalcová L., Rybárová N., Motyka O.
246    31
$a Cataract occurrence after implantation of posterior chamber phakic intraocular Lens ICL – long-term outcomes
520    3_
$a Cíl: Zhodnotit pozdní komplikace, zejména výskyt katarakty, morfologický typ katarakty a faktory ovlivňující její vznik u pacientů po implantaci ICL (implantable collamer lens). Metodika: Soubor tvořili pacienti, kteří podstoupili implantaci ICL (typ ICM V4 u myopů, ICH V3 u hypermetropů, TICM V4 u astigmatismu) na Oční klinice LF MU a FN Brno v letech 1998 až 2013. Jedná se o soubor 62 očí (40 myopických a 22 hypermetropických). Sedm očí s implantovanou torickou ICL bylo zahrnuto do skupin dle sférického ekvivalentu refrakce (SE). Průměrná doba sledování činila 10,5 ? 3,5 roku. Vyšetřovali jsme: decimální hodnotu nekorigované a nejlépe korigované zrakové ostrosti do dálky (UCVA a BCVA), SE, centrální vault – vzdálenost mezi ICL a vlastní čočkou (pomocí OCT předního segmentu), pozdní komplikace se zaměřením na výskyt katarakty u 2 skupin pacientů – myopů a hypermetropů. Výsledky: Z pozdních pooperačních komplikací převažovala disperze pigmentu (u 27 očí, tj. celkem 43,5 %, z toho u 12 očí myopických a 15 očí hypermetropických) a vznik katarakty. Jakákoli forma zákalů čočky, včetně těch bez poklesu zrakové ostrosti, se vyskytla u 18 očí, tj. 29 % očí. Z toho kataraktu spojenou s poklesem zrakové ostrosti jsme zaznamenali u 10 očí, tj. 16,1 % očí. Pokročilá katarakta výrazně snižující vizus, pro kterou bylo nutno provést explantaci ICL a operaci katarakty s implantací zadněkomorové čočky (PC IOL), se vyskytla u 7 očí (11,3 %), z toho 5 myopických očí a 2 očí hypermetropických. Nejčastějším morfologickým typem byla katarakta přední subkapsulární (83,3 %), ke vzniku katarakty došlo průměrně 3,4 ? 1,9 let po implantaci ICL. Nebyla pozorována statisticky signifikantní asociace mezi kataraktou a nízkým vaultem, avšak u 7 očí po explantaci ICL hodnotu vaultu před operací neznáme. Neprokázali jsme statisticky signifikantní asociaci mezi výskytem katarakty a vyšším věkem v době operace ani mezi výskytem katarakty a vyšším sférickým ekvivalentem předoperačně. U jednoho oka jsme pozorovali recidivující uveitidy se vznikem cystoidního makulárního edému, u dvou vysoce myopických očí došlo k opakované dislokaci ICL a ke vzniku katarakty. V obou těchto případech byla provedena explantace ICL. Závěr: Dle našich zkušeností je implantace ICL z dlouhodobého hlediska relativně bezpečnou metodou korekce středních a vyšších refrakčních vad. Mezi nejčastější pooperační komplikace patřila disperze pigmentu a vznik přední subkapsulární katarakty. Katarakta je chirurgicky dobře řešitelná explantací ICL, fakoemulzifikací a implantací PC IOL s dobrými refrakčními výsledky bez konečného poklesu BCVA. Nevýhodou je následná ztráta akomodace a potenciální vitreoretinální komplikace.
520    9_
$a Aim: To evaluate late postoperative complications, especially cataract occurrence, its morphological type and factors affecting its development in patients implanted with ICL (Implantable Collamer Lens). Methods: We analysed results of ICL implantation in 34 patients (type ICM V4 for myopia, ICH V3 for hyperopia, TICM V4 for astigmatism) in our department between 1998 and 2013. It comprised 62 eyes (40 myopic and 22 hyperopic). Seven eyes with toric ICL implanted were included into these groups according to spherical equivalent (SE). The average follow-up period was 10.5 ? 3.5 years. We examined: uncorrected and best-corrected visual acuity (UCVA and BCVA), SE, ICL vaulting (using anterior segment OCT) and occurrence of late postoperative complications, especially cataract formation in 2 groups of patients – myopes and hyperopes. Results: Among the most common late postoperative complications were pigment dispersion in 27 eyes, 43,5% (12 myopic eyes and 15 hyperopic eyes) and cataract formation. Lens opacities occurrence, including opacities without loss of BCVA, was observed in 18 eyes (29%). Opacities affecting visual acuity were observed in 10 eyes (16,1%). Cataract significantly affecting visual acuity occurred in 7 eyes, i.e. 11,3%, (in 5 myopic eyes and 2 hyperopic eyes). In these eyes, ICL removal and cataract surgery with implantation of posterior chamber intraocular lens (PC IOL) was performed. The most common morphological type of cataract were anterior subcapsular opacities (83.3%), the average time of onset was 3.4 ? 1.9 years after ICL implantation. We did not prove statistically significant association neither between cataract occurrence and age at the time of surgery, nor between cataract occurrence and higher preoperative spherical equivalent. We did not prove significant association between cataract occurrence and low vault, however in 7 eyes after cataract surgery and ICL removal we do not know the vault values. In one eye uveitis with cystoid macular oedema was observed, in two highly myopic eyes repeated ICL dislocation and cataract occurred. In both of these cases ICL was removed. Conclusions: According to our experience, implantation of ICL in moderate and high ametropia was relatively safe when assessing long-term outcomes. Among the most common complications were pigment dispersion and anterior subcapsular cataract formation. Cataract can be managed effectively surgically with good refractive outcomes without loss of BCVA. However loss of accommodation after cataract surgery and risk of vitreoretinal complications must be considered.
650    12
$a implantace nitrooční čočky $x metody $x rehabilitace $x statistika a číselné údaje $x škodlivé účinky $7 D019654
650    12
$a fakické nitrooční čočky $7 D054120
650    12
$a zadní pouzdro oční čočky $x chirurgie $7 D057852
650    12
$a pooperační komplikace $x epidemiologie $7 D011183
650    _2
$a myopie $x epidemiologie $x chirurgie $x rehabilitace $7 D009216
650    _2
$a hypermetropie $x epidemiologie $x chirurgie $x rehabilitace $7 D006956
650    _2
$a refrakční chirurgické výkony $x metody $x přístrojové vybavení $7 D054140
650    12
$a katarakta $x epidemiologie $7 D002386
650    _2
$a zraková ostrost $x fyziologie $7 D014792
650    _2
$a výsledek terapie $7 D016896
650    _2
$a retrospektivní studie $7 D012189
650    _2
$a ženské pohlaví $7 D005260
650    _2
$a mužské pohlaví $7 D008297
650    _2
$a lidé $7 D006801
653    00
$a ICL
653    00
$a zadněkomorová fakická čočka
653    00
$a Implantable Collamer Lens
653    00
$a posterior chamber phakic intraocular lens
655    _2
$a srovnávací studie $7 D003160
700    1_
$a Vlková, Eva, $u Oční klinika FN Brno a LF MU $d 1952- $7 nlk20010099047
700    1_
$a Michalcová, Lenka. $u Oční klinika FN Brno a LF MU $7 xx0227569
700    1_
$a Rybárová, Natália. $u Oční klinika FN Brno a LF MU $7 xx0227563
700    1_
$a Motyka, Oldřich $u Centrum nanotechnologií, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava $7 xx0228211
773    0_
$w MED00010980 $t Česká a slovenská oftalmologie $x 1211-9059 $g Roč. 73, č. 3 (2017), s. 87-93
856    41
$u https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-slovenska-oftalmologie/2017-3-1/vyskyt-katarakty-po-implantaci-zadnekomorove-fakicke-cocky-icl-dlouhodobe-vysledky-62917 $y plný text volně dostupný
910    __
$a ABA008 $b A 202 $c 639 $y 4 $z 0
990    __
$a 20180205 $b ABA008
991    __
$a 20181017122421 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1278606 $s 1000934
BAS    __
$a 3
BAS    __
$a PreBMC
BMC    __
$a 2017 $b 73 $c 3 $d 87-93 $i 1211-9059 $m Česká a slovenská oftalmologie $x MED00010980 $y 104730
LZP    __
$c NLK108 $d 20180308 $b NLK111 $a Meditorial-20180205

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...