Na základě dosud publikovaných výzkumných zjištění lze předpokládat, že trénink zaměřený na pojivovou tkáň může přinést zkvalitnění pohybového výkonu. Z poznatků lze usuzovat, že využití tzv. „katapultového mechanismu“, schopnosti fasciální tkáně ukládat a uvolňovat kinetickou energii, remodelace její struktury, rehydratace a uvolnění může přinést efektivnější provedení vertikálního výskoku a jeho zvýšení. Z rešerše literatury dále vyplývá, že studií v oblasti aplikovaného výzkumu, které by se touto problematikou zabývaly, a které by ověřovaly účinnost teoretických poznatků z této oblasti ve sportu, není mnoho. Cílem této studie je posouzení efektu šestiměsíčního intervenčního tréninkového programu navrženého v souladu se zásadami cvičení fascií (Fascial Fitness) na výšku vertikálního výskoku u extraligových juniorských volejbalistek. 16 volejbalistek (věk 17,31 ± 0,98, výška 173 ± 5,26, váha 65,25 ± 6,75), členek extraligového týmu, bylo náhodným výběrem rozděleno do dvou skupin, experimentální (ES) a kontrolní (KS). ES realizovala dvakrát týdně po dobu šesti měsíců 25ti-minutový tréninkový program, orientovaný na fasciální tkáň. Před realizací intervenčního programu bylo provedeno vstupní měření, po jeho ukončení měření kontrolní. V rámci měření prováděly obě sledované skupiny test vertikálního výskoku s protipohybem (CMJ), participantky měly vždy 3 pokusy. Studie předpoklá- dala, že na základě aplikace intervenčního programu dojde u ES ke statisticky významnějšímu zlepšení výskoku než u KS. Výsledky studie ukazují, že výška výskoku se u ES ve srovnání s KS zvýšila, rozdíl však není statisticky významný. Z výpočtu věcné významnosti rozdílu pomocí Cohenova koeficientu d však vyplývá, že zlepšení u tréninkové skupiny o 2.2 cm je věcně významné. Závěrem konstatujeme, že aplikace šestiměsíčního intervenčního tréninkového programu navrženého v souladu se zásadami cvičení fascií, cíleného na zlepšení potenciálu vertikálního výskoku u extraligových juniorských volejbalistek nebyla prokázána jako statisticky signifikantní.

Presumed on published research findings, the fascia-oriented training can enhance physical performance potential. It is supposable that the employment of the “Catapult Mechanism”, the ability of the fascial tissue to store and release kinetic energy, its remodelling, rehydration and release may enable more effective and higher jump performance. The review of research studies and findings further reveal that little applied research has been conducted bringing scientific evidence verifying these findings in sports practice. The current study was conducted to assess the effect of the 6-month, fascia-oriented training programme, designed in accordance with the principles of the fascia-oriented exercise (Fascial Fitness), on the height of the vertical jump in well-trained junior volleyball players. 16 female players (age 17.31 ± 0.98; height 173 ± 5.26; weight 65.25 ± 6.75), competing in the national league, were randomly assigned for the training (TG) and control group (CG). TG performed a supervised 25-minute fascia-oriented training twice a week for six months. The measurements were conducted before and after the training intervention, and involved the test of the countermovement jump with all arm movements (CMJ); all subjects performed 3 trials. The study hypothesized that the height of jump would increase more significantly in TG than in CG after the intervention. The results show that the height in TG increased comparing to CG, though the difference is not statistically significant. The results of the effect size manifest the increase of medium level, by 2.2cm in TG. In conclusion we state that the results of the study indicate that the application of the 6-month, fascia-oriented training aimed to develop the vertical jump performance potential in elite volleyball players is not statistically significantly beneficial.

Faculty of Sports Studies Masaryk University Czech Republic

Vliv šestiměsíčního tréninku fascií na výskok u extraligových volejbalistek

References provided by Crossref.org

LIteratura