Cíl studie: Přestože je adrenalin pevnou součástí protokolu pro rozšířenou neodkladnou resuscitaci, jeho úloha je v poslední době zpochybňována. Proto jsme realizovali experiment s cílem posoudit vliv podávání adrenalinu na hemodynamiku během experimentální srdeční zástavy (SZ). Typ studie: Randomizovaná nezaslepená experimentální studie. Typ pracoviště: Experimentální laboratoř v univerzitní nemocnici. Materiál a metoda: U 14 samic prasete domácího byla navozena SZ s fibrilací komor trvající 15 minut (dvě minuty bez resuscitačních pokusů, tři minuty pouze srdeční masáž, deset minut srdeční masáž a umělá plicní ventilace) s následnou defibrilací a sledováním po dobu 20 minut. Před indukcí SZ byla experimentální zvířata randomizována k nitrožilnímu bolusovému podání 15 μg/kg adrenalinu pátou a desátou minutu SZ (skupina A), nebo ke kardiopulmonální resuscitaci bez podávání adrenalinu (skupina B). Protokol byl realizován za kontinuálního monitorování hemodynamických parametrů včetně kalkulace koronárního (CoPP) a cerebrálního perfuzního tlaku (CPP). Výsledky: Ve skupině A byl dosažen návrat spontánní cirkulace u všech 7 zvířat, ve skupině B pouze u 5 zvířat (p = 0,462). Sledované parametry kromě tělesné teploty byly před indukcí SZ v obou skupinách srovnatelné. Podání adrenalinu ve skupině A vedlo k významnému nárůstu CoPP v první minutě po obou podáních ve srovnání se skupinou B (6. minuta: 30,6 ± 6,4 vs. 14,3 ± 3,2 mm Hg; 11. minuta: 29,4 ± 8,5 vs. 12,3 ± 2,4 mm Hg, p < 0,05) s postupným poklesem na původní hodnoty. Ve skupině A jsme pozorovali podobný nárůst CPP bez nežádoucího vzestupu nitrolebního tlaku. Závěr: V našem experimentálním modelu SZ vedlo pravidelné podávání adrenalinu k výraznému dočasnému nárůstu CoPP i CPP bez nežádoucího vzestupu nitrolebního tlaku.

Objective: Although adrenaline administration is a part of the advanced life support algorithm, its role has been questioned recently. Therefore, we conducted a study to investigate the effect of adrenaline administration on the haemodynamics during experimental cardiac arrest (CA). Design: Randomized, unblinded, experimental study. Setting: Experimental laboratory in a university hospital. Materials and methods: Ventricular fibrillation was induced for 15 minutes (two minutes without resuscitation attempts, three minutes of chest compressions, ten minutes of chest compressions and mechanical ventilation) in 14 anaesthetized domestic pigs. After spontaneous circulation was restored, the animals were observed for 20 minutes. Prior to CA induction, the experimental animals were randomized to receive a bolus of 15 μg/kg of adrenaline intravenously (IV) in the 5th and 10th minute of CA (group A) or to undergo cardiopulmonary resuscitation without adrenaline administration (group B). Haemodynamic variables including coronary (CoPP) and cerebral perfusion pressure (CPP) were continuously monitored throughout the protocol. Results: While return of spontaneous circulation was reached in all 7 group A animals, in group B it was achieved in 5 animals only (p=0.462). The observed variables except body temperature were comparable in both the groups prior to the cardiac arrest induction. Administration of adrenaline in group A resulted in a significant increase in CoPP in the first minute after both administrations compared to group B, where adrenaline was not administered (6th minute: 30.6±6.4 vs. 14.3±3.2 mm Hg, 11th minute: 29.4±8.5 vs. 12.3±2.4 mm Hg, p < 0.05) with a gradual decrease to the baseline levels. A similar increase in CPP without undesirable elevation of the intracranial pressure was identified in group A. Conclusion: In our experimental model of CA, regular adrenaline administration resulted in a significant temporary increase in CoPP and CPP without an unfavourable increase of the intracranial pressure.

Centrum pro výzkum a vývoj Fakultní nemocnice Hradec Králové

Department of Anesthesia Pain Management and Perioperative Medicine Dalhousie University Halifax Nova Scotia Kanada

Fakulta vojenského zdravotnictví v Hradci Králové Univerzita obrany v Brně

Klinika anesteziologie perioperační a intenzivní medicíny Fakulta zdravotnických studií Univerzita J E Purkyně a Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem

Klinika anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny Lékařská fakulta v Hradci Králové Univerzita Karlova a Fakultní nemocnice Hradec Králové

Lékařská fakulta v Hradci Králové Univerzita Karlova

Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova

Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje Hradec Králové

Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje Kladno

Impact of adrenaline on the intra-arrest haemodynamics during experimental cardiac arrest