Cíl studie: Znalost mobility uretry patří mezi základní parametry urogynekologického vyšetření u žen se stresovým typem inkontinence. Z předchozích studií víme, že zvýšená mobilita uretry zvyšuje úspěšnost následné léčby stresového typu inkontinence moči. Hraniční hodnoty pro hypermobilitu jsou stanoveny jen arbitrárně, a to pomocí rotace úhlu gama o více než 30 resp. 50 stupňů či poklesu uretry o 15 mm při Valsalvově manévru. V rutinní klinické praxi kategorizujeme mobilitu při vyšetření uretry ultrazvukem buď jako nízkou, střední, nebo vysokou. Jsme však dostatečně přesní při subjektivním odhadu? K ověření přesnosti subjektivního odhadu jsme provedli retrospektivní analýzu ultrazvukového introitálního vyšetření mobility uretry a porovnali toto hodnocení s naměřenými parametry popisujícími mobilitu uretry, a to úhlu gama a vzdálenosti H. Typ studie: Retrospektivní studie. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha. Metodika: Provedli jsme retrospektivní analýzu mobility uretry u žen s urodynamickou stresovou inkontinencí (USI), které byly následně operovány pro tuto diagnózu suburetrální páskou. U každé pacientky bylo před operací provedeno při ultrazvukovém vyšetření subjektivní semikvantitativní hodnocení mobility uretry. Subjektivní hodnocení bylo porovnáno s měřením, které bylo provedeno ex post z uložených volumů 4D ultrazvukového vyšetření. Měřili jsme vertikální vzdálenost uretrovezikální junkce (UVJ) od horizontály vycházející z dolního okraje symfýzy (vzdálenost H) v klidové pozici a při Valsalvově manévru. Mobilita byla počítána jako rozdíl obou naměřených hodnot. Stejným způsobem se počítala mobilita při použití druhého parametru – úhlu gama. Úhel gama svírá osa symfýzy a přímka spojující dolní okraj symfýzy a uretrovezikální junkci. Následně jsme porovnali subjektivní hodnocení a objektivně naměřené hodnoty. Dále jsme provedli vzájemnou korelaci úhlu gama a vzdálenosti H. Výsledky: V období 1/2009 až 10/2016 bylo operováno suburetrální páskou 427 žen s diagnózou USI. U celkem 393 byla dostupná všechna data. Průměrný věk ve skupině byl 56,5 let (min. 29 – max. 87, SD 7,9), průměrný BMI 27,4 (min. 18,3 – max. 39,6, SD 7,9) a průměrná parita 2,14. V celé skupině žen byla průměrná mobilita UVJ podle parametru H-vzdálenosti – 11,8 mm (min. -1; max. 37; SD 6,9) a průměrná mobilita, resp. rotace podle úhlu gama – 38,8 stupňů (min. -5; max. 118, SD 20,0). Při rozdělení do skupin podle subjektivního hodnocení mobility (nízká-, střední-, hypermobilita) byl podle obou objektivních parametrů pro hodnocení mobility rozdíl mezi skupinami signifikantní. Jako subjektivně nízká byla hodnocena průměrná mobilita 23,9 ° resp. 7,3 mm, střední 34,8 ° resp. 10,4 mm, a jako vysoká 48,6 ° resp. 15 mm. Při porovnání korelace obou objektivních parametrů jsme zjistili dobrou korelaci mezi hodnocením pomocí vzdálenosti H a úhlu gama, r = 0,693. Závěr: Subjektivní semikvantitativní hodnocení mobility uretry se ukazuje poměrně přesné pro rozdělení žen s tzv. nízkou, či naopak s hypermobilní uretrou.

Objective: The knowledge of the mobility of urethra plays important role in patients with stress urinary incontinence and its assessment is a part of standard urogynecological examination. It has been assumed that increased mobility is associated with higher likelihood of successful treatment. There is arbitrary defined cut-off for hypermobile urethra - descend of more than 15 mm or 30-degree resp. 50-degree rotation or more during Valsalva manoeuvre. Clinically we routinely categorize mobility of the urethra as high mobile or hypermobile urethras, low mobile urethra and the situation in-between as mobile urethras. But how accurate are we with such a subjective assessment? We have provided retrospective analysis of mobility of the urethra assessed during the clinical examination by transperineal ultrasound (US) with subjective scoring of the mobility (low, norm, hyper) and compared this assessment with detailed measurement of descent and rotation of the urethra. Design: Retrospective cohort study. Setting: Ob/Gyn department First Faculty of Medicine, Charles University and General University Hospital, Prague. Methods: This is a retrospective analysis of urethral mobility of women diagnosed with urodynamic stress incontinence (USI) and treated with tension free vaginal slings during the period 01/2009 – 10/2016. For each patient, there was available description of mobility at the time of preoperative assessment (low-, norm- or hyper-mobile) and we compared this assessment with measured parameters of bladder neck mobility analysed later from stored 4D US volumes. We have measured dorsocaudal movement of the bladder neck (BN) (H-distance). This is the distance of the BN from the horizontal line at the level of lower margin of the symphysis and we compared the position at rest and at Valsalva. Secondly, we measured rotation of the urethra using the gama angle - angle between the line connecting BN to lower margin of symphysis and axis of symphysis at rest and during the Valsalva manoeuvre. Mobility of the BN is the difference between the rest and Valsalva position. We compared the objective parameters of mobility with subjective assessment. We have provided correlation of both objective parameters. Results: 427 patients were treated during the analysed period, 393 had available stored 4D US volume for analysis. Mean age 56.5 years (min 29, max 87, SD 7.9), mean BMI 27.4 (min 18.3, max 39.6, SD 7.9), mean parity 2.14. Mean descent of the bladder neck was 11.8 mm (min -1, max 37; SD 6.9) Mean rotation of the bladder neck was 38.8 degree (min -5, max 118, SD 20.0). When we subjectively assessed the mobility as low the mean mobility was 23,9 ° - resp. 7.3 mm, for normal 34.8 ° resp. 10.4 mm and 48.6 ° resp. 15 mm for hypermobile uretras. We have found good correlation of both parameters - H-distance, gama angle - r = 0.693. Conclusion: Subjective assessment of mobility of the urethra seems to be reasonably accurate for distinguishing between low and hypermobile uretra.

Gynekologicko porodnická klinika VFN a 1 LF UK Praha

How accurate are we in urethral mobility assessment? Comparison of subjective and objective assessment