-
Something wrong with this record ?
Syndrom vyhoření a životní styl učitelů českých základních škol
[Burnout syndrome and lifestyle of Czech primary school teachers]
Radek Ptáček, Martina Vňuková, Jiří Raboch, Irena Smetáčková, Pavel Harsa, Lucie Švandová
Language Czech Country Czech Republic
Document type Research Support, Non-U.S. Gov't
- MeSH
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Burnout, Professional * prevention & control MeSH
- Surveys and Questionnaires MeSH
- Stress, Psychological MeSH
- Risk Factors MeSH
- Aged MeSH
- Schools MeSH
- School Teachers * MeSH
- Life Style MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
Cíl: Výkon učitelských povolání je spojen s velkou psychickou zátěží. Jejím důsledkem může být profesní neefektivita, únava, vyhoření, ale též rozvoj symptomů některých duševních poruch, k jejichž rozvoji obvykle přispívá problematický životní styl. Cílem této studie bylo zjistit míru vyhoření u učitelů základních škol a identifikovat hlavní zdroje vyhoření a jejich souvislost s životním stylem. Materiál a metoda: Učitelé základních škol byli osloveni dvěma způsoby - prostřednictvím vedení škol, kterým byl rozeslán e-mail s informaci o výzkumu a výzvou k účasti v něm, a prostřednictvím odborných médií a organizací. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na zjištění dat o anamnéze, výkonu profese učitele a životním stylu. Dále byla administrována baterie psychologických dotazníků zaměřených na symptomy vyhoření, deprese a mechanismů zvládání stresu. Výsledky: Výsledný soubor tvořilo 2394 učitelů. Zjistili jsme, že alarmujících 53,2 % učitelů uvádí, že jejich práce je pro ně zdrojem dlouhodobého stresu vedoucímu k vyhoření. Pouze 16 % učitelů uvádí absenci syndromů vyhoření. Vyhoření učitelů je asociováno s životním stylem učitelů, kteří jasně neoddělují práci a jejichž volný čas trpí vyšší formou vyhoření. Dostatečný odpočinek a zdravý spánkový režim je dalším ze signifikantních prediktorů. Vyhoření také významně koreluje s mírou depresivity, a je proto znepokojivé, že až 15,2 % učitelů uvádí střední až těžkou míru deprese. Závěr: Riziko vyhoření by se nemělo podceňovat a učitelé by měli být lépe informováni. Školy by se měly snažit zajistit, aby jejich zaměstnanci měli dostatek času na osobní a rodinný život. Náš výzkum poukazuje na to, že syndrom vyhoření je asociován s faktory, které mohou učitelé sami ovlivnit, a proto je potřeba si uvědomit důležitost prevence. Tato prevence může být uskutečněna přímo školou, nebo samotnými učiteli.
Aim: Teaching profession is associated with a great psychological burden. This burden may result in professional inefficiency, fatigue, burnout, but also in the development of symptoms of some mental disorders. Development of these disorders is usually nurtured by an unhealthy lifestyle. The aim of this study was to determine the burnout rate of elementary school teachers and to identify the main sources of burnout with their relationship to lifestyle. Material and method: Primary school teachers were approached in two ways - through the management of schools by sending an e-mail with information on research and a call to participate in it, and through specialized media and organizations. The questionnaire survey focused on anamnestic part, teaching performance, and lifestyle. Furthermore, the battery of psychological questionnaires focused on the symptoms of burnout, depression and stress management mechanisms. Results: We obtained data from 2394 teachers. We found that alarming 53.2 % of teachers said their work was a source of long-term stress. This stress is consequently leading to burnout. Only 16 % of teachers report no burnout symptomatology. Burnout in teachers is furthermore, associated with lifestyle. Those who do not have clear work-life balance suffer from higher rates of burnout. Proper rest and regular sleeping regime turned out to be another significant predictor. Furthermore, burnout significantly correlates with depression and it is therefore worrying that 15.2 % of respondents show mild to severe depression. Conclusion: The risk of burnout should not be underestimated and teachers should be better informed. Schools should endeavor to ensure that their employees have sufficient time for personal and family life. Our research shows that burnout syndrome is associated with factors that teachers can influence themselves and therefore need to be aware of the importance of prevention. This prevention can be done directly by the school or by the teachers themselves.
Burnout syndrome and lifestyle of Czech primary school teachers
Literatura
- 000
- 00000naa a2200000 a 4500
- 001
- bmc18038058
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20190207105801.0
- 007
- ta
- 008
- 181116s2018 xr f 000 0|cze||
- 009
- AR
- 040 __
- $a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
- 041 0_
- $a cze $b eng
- 044 __
- $a xr
- 100 1_
- $a Ptáček, Radek, $d 1975- $7 mzk2006322987 $u Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praz; University of New York in Prague
- 245 10
- $a Syndrom vyhoření a životní styl učitelů českých základních škol / $c Radek Ptáček, Martina Vňuková, Jiří Raboch, Irena Smetáčková, Pavel Harsa, Lucie Švandová
- 246 31
- $a Burnout syndrome and lifestyle of Czech primary school teachers
- 504 __
- $a Literatura
- 520 3_
- $a Cíl: Výkon učitelských povolání je spojen s velkou psychickou zátěží. Jejím důsledkem může být profesní neefektivita, únava, vyhoření, ale též rozvoj symptomů některých duševních poruch, k jejichž rozvoji obvykle přispívá problematický životní styl. Cílem této studie bylo zjistit míru vyhoření u učitelů základních škol a identifikovat hlavní zdroje vyhoření a jejich souvislost s životním stylem. Materiál a metoda: Učitelé základních škol byli osloveni dvěma způsoby - prostřednictvím vedení škol, kterým byl rozeslán e-mail s informaci o výzkumu a výzvou k účasti v něm, a prostřednictvím odborných médií a organizací. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na zjištění dat o anamnéze, výkonu profese učitele a životním stylu. Dále byla administrována baterie psychologických dotazníků zaměřených na symptomy vyhoření, deprese a mechanismů zvládání stresu. Výsledky: Výsledný soubor tvořilo 2394 učitelů. Zjistili jsme, že alarmujících 53,2 % učitelů uvádí, že jejich práce je pro ně zdrojem dlouhodobého stresu vedoucímu k vyhoření. Pouze 16 % učitelů uvádí absenci syndromů vyhoření. Vyhoření učitelů je asociováno s životním stylem učitelů, kteří jasně neoddělují práci a jejichž volný čas trpí vyšší formou vyhoření. Dostatečný odpočinek a zdravý spánkový režim je dalším ze signifikantních prediktorů. Vyhoření také významně koreluje s mírou depresivity, a je proto znepokojivé, že až 15,2 % učitelů uvádí střední až těžkou míru deprese. Závěr: Riziko vyhoření by se nemělo podceňovat a učitelé by měli být lépe informováni. Školy by se měly snažit zajistit, aby jejich zaměstnanci měli dostatek času na osobní a rodinný život. Náš výzkum poukazuje na to, že syndrom vyhoření je asociován s faktory, které mohou učitelé sami ovlivnit, a proto je potřeba si uvědomit důležitost prevence. Tato prevence může být uskutečněna přímo školou, nebo samotnými učiteli.
- 520 9_
- $a Aim: Teaching profession is associated with a great psychological burden. This burden may result in professional inefficiency, fatigue, burnout, but also in the development of symptoms of some mental disorders. Development of these disorders is usually nurtured by an unhealthy lifestyle. The aim of this study was to determine the burnout rate of elementary school teachers and to identify the main sources of burnout with their relationship to lifestyle. Material and method: Primary school teachers were approached in two ways - through the management of schools by sending an e-mail with information on research and a call to participate in it, and through specialized media and organizations. The questionnaire survey focused on anamnestic part, teaching performance, and lifestyle. Furthermore, the battery of psychological questionnaires focused on the symptoms of burnout, depression and stress management mechanisms. Results: We obtained data from 2394 teachers. We found that alarming 53.2 % of teachers said their work was a source of long-term stress. This stress is consequently leading to burnout. Only 16 % of teachers report no burnout symptomatology. Burnout in teachers is furthermore, associated with lifestyle. Those who do not have clear work-life balance suffer from higher rates of burnout. Proper rest and regular sleeping regime turned out to be another significant predictor. Furthermore, burnout significantly correlates with depression and it is therefore worrying that 15.2 % of respondents show mild to severe depression. Conclusion: The risk of burnout should not be underestimated and teachers should be better informed. Schools should endeavor to ensure that their employees have sufficient time for personal and family life. Our research shows that burnout syndrome is associated with factors that teachers can influence themselves and therefore need to be aware of the importance of prevention. This prevention can be done directly by the school or by the teachers themselves.
- 650 12
- $a učitelé $7 D000070777
- 650 _2
- $a životní styl $7 D008019
- 650 12
- $a profesionální vyhoření $x prevence a kontrola $7 D002055
- 650 _2
- $a školy $7 D012574
- 650 _2
- $a průzkumy a dotazníky $7 D011795
- 650 _2
- $a rizikové faktory $7 D012307
- 650 _2
- $a psychický stres $7 D013315
- 650 _2
- $a dospělí $7 D000328
- 650 _2
- $a lidé $7 D006801
- 650 _2
- $a lidé středního věku $7 D008875
- 650 _2
- $a mužské pohlaví $7 D008297
- 650 _2
- $a senioři $7 D000368
- 650 _2
- $a ženské pohlaví $7 D005260
- 651 _2
- $a Česká republika $7 D018153
- 655 _2
- $a práce podpořená grantem $7 D013485
- 700 1_
- $a Vňuková, Martina $7 xx0201170 $u Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze; University of New York in Prague
- 700 1_
- $a Raboch, Jiří, $d 1951- $7 jn20000402087 $u Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
- 700 1_
- $a Smetáčková, Irena, $d 1976- $7 ola2006329785 $u Pedagogická fakulta UK v Praze
- 700 1_
- $a Harsa, Pavel $7 xx0108134 $u Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
- 700 1_
- $a Švandová, Lucie $7 xx0229882 $u Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
- 773 0_
- $t Česká a slovenská psychiatrie $x 1212-0383 $g Roč. 114, č. 5 (2018), s. 199-204 $w MED00010990
- 856 41
- $u http://www.cspsychiatr.cz/dwnld/CSP_2018_5_199_204.pdf $y domovská stránka časopisu
- 910 __
- $a ABA008 $b A 504 $c 617 $y 4 $z 0
- 990 __
- $a 20181116110127 $b ABA008
- 991 __
- $a 20190207110042 $b ABA008
- 999 __
- $a ok $b bmc $g 1351611 $s 1035091
- BAS __
- $a 3
- BMC __
- $a 2018 $b 114 $c 5 $d 199-204 $i 1212-0383 $m Česká a slovenská psychiatrie $x MED00010990
- LZP __
- $c NLK182 $d 20190207 $a NLK 2018-51/dk