Kontext: Diuretika jsou doporučena ke kontrole symptomů kongesce a retence tekutin u pacientů se srdečním selháním, ale jejich vliv doposud nebyl zkoumán v randomizovaných klinických studiích. Existují konfliktní data o možném pozitivním a negativním účinku v závislosti na dávce kličkového diuretika. Cílem naší analýzy je vyhodnotit, zda by relativně malé zvýšení dávky furosemidu mohlo snížit výskyt rehospitalizací pro akutní dekompenzaci a/nebo celkovou mortalitu. Metody a výsledky: Celkem jsme vyhodnotili 1 119 pacientů přijatých pro akutní dekompenzaci srdečního selhání, kteří byli propuštěni do domácího ošetřování ve stabilizovaném stavu. Všichni přeživší pacienti byli sledováni po dobu nejméně dvou let. Primárním cílovým ukazatelem byla kombinace opakované hospitalizace pro akutní srdeční selhání a celkové mortality. Primární analýza prokázala významné rozdíly v charakteristikách a prognóze mezi pacienty, kteří nemuseli užívat žádná kličková diuretika, a těmi, jimž bylo nutno podávat furosemid v dávce > 125 mg. Srovnali jsme proto skupinu pacientů užívajících furosemid v nízkých dávkách (10–40 mg) se skupinou užívajících pouze vysoké dávky furosemidu (41–125 mg). Vyšší dávka diuretika korelovala se závažností onemocnění (nižší systolický krevní tlak, NYHA III, nižší ejekční frakce levé komory, vyšší hodnoty kreatininu). Dlouhodobě byly mortalita a počty opakovaných hospitalizací nižší ve skupině s nižšími dávkami diuretik (p = 0,037, resp. p = 0,036), avšak po adjustaci párováním podle propensity skóre (propensity score matching) byla incidence primárního cílového ukazatele v obou skupinách srovnatelná. Závěr: Dávka kličkového diuretika doporučená pacientům s akutním srdečním selháním při jejich propuštění z nemocnice koreluje se závažností srdečního selhání. Vyšší dávka furosemidu (41–125 mg) ve srovnání s nižší dávkou (10–40 mg) má po adjustaci obou skupin pacientů pomocí propensity skóre neutrální vliv na výskyt kombinovaného cílového ukazatele mortality a/nebo rehospitalizací pro akutní dekompenzaci srdečního selhání. V žádném případě tato relativně vyšší dávka neměla pozitivní účinky na snížení rizika rehospitalizací/mortality.

Background: Diuretics are being used to reduce symptoms of congestion and fluid retention in heart failure patients but their effect has not been studied in randomized clinical trials. The data about positive or negative effect of loop diuretics depending on their dose is conflicting and controversial. The aim of this analysis is to evaluate whether the relatively small increase in the dose of furosemide can reduce the incidence of readmissions for acute heart failure decompensation and/or total mortality. Methods and results: We evaluated a total of 1119 patients admitted for ADHF who were discharged from the hospital back home in a stable condition. All surviving patients were followed up for at least two years. The primary endpoint was a combination of hospital readmissions for acute heart failure and overall mortality. The primary analysis showed significantly different characteristics and prognosis of patients who did not require any loop diuretic and those requiring furosemide dose >125 mg. Therefore, we compared a group of patients with low-dose furosemide (10–40 mg) with a group of patients with high-dose furosemide (41–125 mg) only. The higher dose of diuretics correlated well with disease severity (lower systolic blood pressure, more frequent chronic exertional dyspnea NYHA III, lower left ventricular ejection fraction, increased creatinine levels). Long-term mortality and the number of rehospitalizations were lower in the low-dose diuretic group (p = 0.037 and p = 0.036, respectively) but after adjustment using the propensity score matching the incidence of the primary endpoint was comparable in both groups. Conclusion: The dose of a loop diuretic recommended to patients with acute heart failure at hospital discharge correlates well with the severity of heart failure. When comparing the groups of patients with a higher dose of furosemide (41–125 mg) and a lower dose of furosemide (10–40 mg) we found that after adjustment using propensity score matching the higher dose of loop diuretic had a neutral effect on the incidence of the composite endpoint of overall mortality and/or readmission for ADHF.

1 interní kardioangiologická klinika Fakultní nemocnice u sv Anny v Brně Brno Česká republika

Department of Anaesthesiology and Critical Care Lariboisière Hospital Assistance Publique Hôpitaux de Paris Paříž Francie

Department of Cardiology Lariboisière Hospital Assistance Publique Hôpitaux de Paris Paříž Francie

Institut biostatistiky a analýz Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno Česká republika

Interní kardiologická klinika Fakultní nemocnice Brno Brno Česká republika

Interní oddělení Nemocnice ve Frýdku Místku Frýdek Místek Česká republika

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno Česká republika

Paris Diderot University Sorbonne Paris Cité Paříž Francie

UMR S 942 INSERM Lariboisière Hospital Assistance Publique Hôpitaux de Paris Paříž Francie

Increased dose of diuretics correlates with severity of heart failure and renal dysfunction and does not lead to reduction of mortality and rehospitalizations due to acute decompensation of heart failure; data from AHEAD registry

References provided by Crossref.org

Literatura