Druhá část textu zabývající se postižením sluchu a jeho dopadem na vývoj dítěte. Tato druhá část je plně zaměřena na popisy sluchových zkoušek, které jsou běžné v pediatrických ambulancích. Hodnocení sluchu dítěte je popisováno podle věkových stupňů, tedy podle toho, jak je dítě staré a jaké jsou jeho schopnosti spolupráce při vyšetření. U dětí nejmenších věkových skupin spoléháme více na hodnocení stavu sluchové reakce matkou a dalšími příbuznými. Vyšetření, která jsou prováděna v těchto věkových skupinách, jsou vždy orientační. Cílem je stanovit, zda dítě reaguje na zvukové podněty, jak očekáváno ve vztahu k jeho věku nebo reaguje méně či vůbec. Děti, u kterých pak vzniká podezření na postižení sluchu, jsou následně komplexně vyšetřovány ve specializovaných centrech. S narůstajícím věkem dítěte jsou zkoušky více a více behaviorální, kdy hodnotíme reakci vyšetřovaných dětí na akustické podněty. V celém textu je vždy a opakovaně zdůrazňováno, že kritériem pro ocenění stavu sluchu u dětí je výhradně stupeň a charakter vývoje řeči. Pokud dítě dobře mluví na úrovni svého věku, a to jak se složce percepční, tak i expresivní, nemůže mít klinicky významně postižený sluch. Jedná se o dítě komunikačně zdravé i tenkrát, když má nějaký typ sluchového hendikepu. A naopak. Pokud máme nemluvící nebo patologicky se vyvíjející řeč dítěte, pak je takové dítě komunikačně nemocné i za předpokladu normálního stavu sluchu.

The second part of the article deals with hearing impairment and its impact on a child's development. This part is wholly dedicatedto descriptions of hearing tests which are common in the paediatric practice. Hearing evaluation in a child is typically describedaccording to age stages, i.e. according to how old the child is and what his/her ability to cooperate during evaluation is. In theyoungest children, reliance is more upon evaluation of the child's auditory response by the mother and other relatives. The testingperformed in these age groups is only of indicative nature. The goal is to determine whether the child responds to acoustic stimulias expected with respect to his/her age or less so. Children in whom hearing impairment is suspected subsequently undergocomprehensive evaluation at specialized centres. With increasing age of the child, the tests are more and more behavioural innature, involving evaluation of the response to acoustic stimuli in the child examined.The whole text invariably and repeatedly emphasizes the fact that it is exclusively the grade and character of speech developmentthat is the criterion for hearing evaluation in children. If a child speaks well for his/her age with respect to both the perceptive andexpressive skills, there cannot be a clinically significant hearing impairment. This child is healthy in terms of communication, evenif there is some type of hearing handicap. And vice versa. If there is a child who is not speaking or whose speech is developingpathologically, this child is ill communication-wise, even on the assumption of normal hearing status.

Sekce pro foniatrii a audiologii Česká společnosti ORLCHHK ČLS JEP Brno

Hearing evaluation in young children in paediatric practice. Part II

O sluchu a slyšení

Citace poskytuje Crossref.org

Literatura