Cíl práce: Autochtonní přenos nemocí, kde komáři figurují v roli vektorů, není v České republice častým jevem, a komáři jsou zde proto považováni především za obtížný hmyz, jenž při kalamitách významně snižuje kvalitu života v postižených oblastech. Osobní ochrana by proto neměla být podceňována. V současné době jsou zde stále s oblibou využívány repelenty domácí výroby. Cílem tohoto článku bylo přinést nové poznatky o jejich účinku a chemické složení, včetně detekce potenciálních alergenů, těchto repelentů. Metodika: Na základě on-line dostupných receptur byly vybrány a následně připraveny čtyři varianty domácích repelentů, s obsahem listů z rozmarýnu (Rosmarinus officinalis), pelyňku (Artemisia absinthium), ořešáku (Juglans regia) a celých hřebíčků (Syzygium aromaticum). Byliny použité k přípravě testovaných repelentů byly získány z běžně dostupných komerčních zdrojů bez bližší specifikace. Účinnost takto připravených repelentů byla otestována na komárech Aedes aegypti na 10 dobrovolnících pro každý přípravek. Dále byla provedena plynová chromatografie za účelem detekce potenciální přítomnosti alergenů. Výsledky: Po 10 minutách od aplikace repelentu vykázal vyšší repelentní účinek pouze hřebíčkový extrakt (73,1 %) a výluh ořešákových listů (49 %), oba v kombinaci s přípravkem ALPATM. V průběhu testování se účinnost postupně snižovala na 46,5 %, respektive 34,3 % po 30 minutách a 30,3 %, respektive 18,2 % po 60 minutách, kdy byl test ukončen. Výluhy z rozmarýnu a pelyňku neměly žádný repelentní efekt. Screeningovým měřením byly v testovaných vzorcích detekovány některé potenciální alergeny včetně cinnamaldehydu, eugenolu či kumarinu. Závěr: Repelence testovaných přípravků byla během 60minutového testu nevýznamná nebo nepříliš stabilní. Repelenty vyrobené z hřebíčku a ořešáku v kombinaci s alkoholovým přípravkem mohou být považovány za alternativu ke snížení obtížnosti bodavého hmyzu, nicméně je nelze považovat za ochranu spolehlivou a vhodnou pro oblasti s častým výskytem komáry přenosných onemocnění. Vzhledem k prokázané přítomnosti potenciálních alergenů je třeba zvážit nejen rizika využití repelentů domácí výroby z hlediska přenosu patogenů, ale i možných alergických reakcí u citlivějších jedinců.

Objectives: In the Czech Republic, autochtonous transmission of mosquito borne diseases is not common; however, the need for personal protection should not be underestimated. Many people still rely on homemade repellents utilizing recipes based on local folk wisdom that are published annually in local Czech media. Despite minimal disease risk, nuisance biting and potential allergic responses make it essential to evaluate the chemical composition, effect, and duration of four homemade repellents often used and determine the necessity for public health education on application and use of alternative repellent products. Methods: A review of local web-based media was conducted to identify the most commonly advertised homemade repellent products. The top four products were rosemary (Rosmarinus officinalis), sagebrush (Artemisia absinthium), walnut-tree (Juglans regia) leaves and clove (Syzygium aromaticum). These repellents were then prepared following the published recipes to evaluate their repellency effects, and reveal potential allergen presence. A bioassay against Aedes aegypti was conducted on ten volunteers for each repellent and the chemical composition was detected using gas chromatography. Results: Significant initial repellency effect was found in mixtures of the clove (73.1%) and walnut leaves (49.0%) with ALPATM herbal embrocation after 10 minutes. The efficacy decreased to 46.5% and 34.3 % after 30 minutes, respectively; and, 30.3 and 18.2%, 60 minutes after the application. The remaining two samples, Rosmarinus officinalis and Artemisia absinthium solutions, exhibited no significant effects against Ae. aegypti. The evidence of allergens including cinnamic aldehyde, eugenol and coumarin were detected indicating potential concerns for product safety. Conclusion: The homemade repellents reviewed were either ineffective or had unstable repellency effect within one hour. The low efficacy of these products may be appropriate to decrease nuisance biting, but should not be considered for primary prevention against mosquito borne diseases in areas with active disease transmission. Additionally, more research is needed to assess rates of allergic responses to homemade repellent products.

College of Public Health Kent State University Ohio USA

Department of Analytical Chemistry Charles University Prague Czech Republic

Department of Zoology and Fisheries Czech University of Life Sciences Czech Republic

National Reference Laboratory for Vector Control and Unit for Chemical Safety of Products The National Institute of Public Health Prague Czech Republic

Laboratorní hodnocení účinnosti tradičních českých domácích repelentů proti Aedes aegypti