Úvod: Incisionální kýly vznikají přibližně v 10–20 % po operacích, které zasahují abdominální krajinu. Jsou jednou z nejdiskutovanějších problematik v oblasti reparace stěny břišní. Cílem práce je zjistit, zdali je metoda intraperitoneálního uložení sítě (IPOM − intraperitoneal onlay mesh) vhodnou metodou v operační léčbě kýly v jizvě s minimálním počtem pooperačních komplikací. Metoda: V našem souboru jsou zahrnuti pacienti odoperovaní metodou IPOM v období let 2015–2016. Byli zde zařazeni pacienti s kýlami ve střední čáře i mimo ni. Do pozorování bylo zahrnuto 53 pacientů s kýlou v jizvě po elektivních i akutních operacích. U všech pacientů s četnými komorbiditami byla provedena pečlivá předoperační vyšetření včetně ultrazvukového vyšetření břicha, koloskopického vyšetření a spirometrie. V pooperačním období jsme hodnotili míru bolesti pomocí vizuální analogové škály, hojení ran, recidivy a spokojenost pacientů s výsledkem funkčním i estetickým. Výsledky: Odoperováno metodou IPOM bylo 53 pacientů ve věku 48–79 let s BMI (body mass index) nad 30 kg/m2. 18 pacientů bylo s kýlami laterálními, 35 pacientů s kýlou ve střední čáře. U 4 pacientů byla poraněna střevní klička, v 8 případech v pooperačním období vznikl paralytický ileus. Infekce v ráně ani infekce sítě nebyly evidovány. V ročním sledování jsme pozorovali 2 pacienty s recidivou kýly. Závěr: Kýly v jizvě představují významnou součást chirurgické problematiky, jejíž řešení není jednoduché. IPOM jako metoda volby pro pacienty s incisionálními kýlami se ukazuje jako velmi výhodná, avšak vyžaduje velmi pečlivý výběr pacienta, jeho přípravu a compliance,ční bolesti. U pečlivě selektovaných pacientů je její úspěšnost vysoká.

Introduction: Incisional hernias represent one of the most complex and widely discussed issues of abdominal wall surgery. 10–20% of the cases occur following abdominal surgery. The aim of this study is to describe our surgical experience and determine whether the intraperitoneal onlay mesh (IPOM) procedure is suitable for hernia surgery with minimal postoperative complications. Method: The paper focuses on patients operated on by the IPOM technique between 2015 and 2016. The group involved 53 patients with median or paramedian defects after acute or elective abdominal surgery. In patients with comorbidities, thorough preoperative examination was completed including abdominal ultrasound, colonoscopy and spirometry. In the postoperative period, we evaluated pain using the visual analogue scale, wound healing, relapses and patient´s satisfaction with functional as well as aesthetic outcomes of the surgery. Results: Our group comprised 53 patients operated on using the IPOM technique. They were 48−79 years old with a body mass index exceeding 30 kg/m2. 18 patients had a paramedian hernia and 35 patients median hernia. 4 patients suffered a perioperative iatrogenic injury of the intestine, 8 cases developed postoperative paralytic ileus. Wound infection or infection of the mesh was not recorded. 2 patients with hernia recurrence were followed up for one year. Conclusions: Incisional hernias represent an important surgical issue. Management is often complex. IPOM as the treatment of choice for patients with incisional hernias appears to be beneficial. However, it requires careful patient selection, patient preparation for surgery and their compliance, the surgeon’s extensive experience as well as excellent postoperative care with limited postoperative pain. The success rate of this method is high in carefully selected patients.

Chirurgické oddělení Nemocnice Frýdlant s r o EUC a s

Intraperitoneal onlay mesh – an analysis of the patient‘s cohort