Diabetické onemocnění ledvin, dříve označované jako diabetická nefropatie, je pozdní komplikací obou základních typů diabetu. Je charakterizované komplexem morfologických a funkčních změn, které jsou odrazem systémového metabolického onemocnění. Odchylky od normální morfologie postupně postihují všechny etáže nefronu a ledvinné intersticium. Následně dochází k pozorovatelným funkčním změnám – rozvoji albuminurie a proteinurie, snížení glomerulární filtrace, odchylkám tubulárních funkcí a potenciální patologii vylučování moče, včetně postižení močových cest infekcí nebo neuropatií. Cílem léčby diabetického onemocnění ledvin je snížit kardiovaskulární a renální morbiditu a mortalitu. Terapie je komplexní zahrnuje režimová opatření a potenciálně rozsáhlou farmakointervenci. Diabetes může v různé míře ovlivnit jednotlivé fáze farmakokinetiky – absorpci, distribuci, metabolismus a eliminaci. Na úrovni absorpce zvažujeme vliv viscerální neuropatie a prokrvení tkání. Distribuce je ovlivněna tělesnou kompozicí. Metabolické odchylky vlivem změněné aktivity enzymů, kde se významně uplatňuje vliv patologie jater i ledvin. Typická pro postup renální insuficience při diabetickém onemocnění ledvin je zejména změna eliminace léčiv vedoucí k riziku kumulace nejen mateřské látky, ale i aktivních metabolitů. Uvědomění si uvedených rozdílů pacientů s nefropatií od běžné populace přispěje k bezpečné farmakoterapii u této nadále se rozšiřující skupiny pacientů.

Diabetic kidney disease, formerly referred to as diabetic nephropathy, is a late complication of both basic types of diabetes. It ischaracterized by a complex of morphological and functional changes that are a reflection of systemic metabolic disease. Deviationsfrom normal morphology gradually affect all nephron levels and the renal interstitium. Subsequently, observable functionalchanges occur – the development of albuminuria and proteinuria, reduced glomerular filtration rate, tubular function abnormalities,and potential voiding pathology, including urinary tract infection or neuropathy. The goal of the treatment of diabetic kidneydisease is to reduce cardiovascular and renal morbidity and mortality rates. The treatment is comprehensive and includes lifestylemeasures and potentially extensive pharmacological intervention. Diabetes can, in varying degree, have an impact on the phases ofpharmacokinetics – absorption, distribution, metabolism, and elimination. In terms of absorption, the effects of visceral neuropathyand tissue blood perfusion are considered. Distribution is influenced by body composition. Metabolic abnormalities due to alteredenzymatic activity where the effect of both liver and kidney disease is exerted significantly. The progression of renal insufficiencyin diabetic kidney disease is typically associated with altered drug elimination resulting in a risk of accumulation of not only theparent compound, but also of active metabolites. Awareness of the above-mentioned differences from the general population cancontribute to safe pharmacotherapy in this ever-expanding group of patients.

Klinika nefrologie IKEM Praha

Ústavní lékárna IKEM Praha

Effect of diabetic nephropathy on drug pharmacokinetics

Literatura