Detail
Article
Online article
FT
Medvik - BMC
  • Something wrong with this record ?

Rizikové faktory ovlivňující výsledek léčby novorozenců s hypoxicko-ischemickou encefalopatií léčených řízenou hypotermií
[Risk factors affecting the outcome of newborns undergoing therapeutic hypothermia for hypoxic-ischemic encephalopathy]

R. Poláčková, J. Kučová, Z. Švagera, L. Kantor, D. Šalounová

. 2019 ; 74 (1) : 30-40.

Language Czech Country Czech Republic

Digital library NLK
Source

E-resources Online

Cíl studie: Vyhodnotit vliv možných rizikových faktorů a biochemických parametrů na outcome novorozenců s hypoxicko-ischemickou encefalopatií II.–III. stupně (léčených řízenou hypotermií) ve 24 měsících věku. Metodika: V prospektivní studii byly u 51 novorozenců (gestační stáří 36 až 41) s hypoxicko-ischemickou encefalopatií II.–III. stupně, léčených řízenou hypotermií, sledovány rizikové faktory (místo narození, čas zahájení řízené hypotermie, porodní hmotnost, skóre podle Apgarové v 5. a 10. minutě života, výskyt křečí, sérová hodnota laktátu a laktátdehydrogenázy aj.). Ve 24 měsících věku byli pacienti rozděleni do 2 skupin podle výsledku léčby – outcome příznivý (adekvátní neurologický vývoj) a nepříznivý (závažné motorické nebo smyslové postižení, event. úmrtí). Poté byla v jednotlivých skupinách vyhodnocena závislost výsledku léčby na sledovaných rizikových parametrech. Výsledky: Sedm dětí v průběhu studie zemřelo. U přeživších 44 dětí byl ve věku dvou let shledán příznivý vývoj ve 34 případech, v 10 případech byl nález nepříznivý. Za rizikové faktory s nepříznivým vlivem na výsledek léčby byly označeny nízké Apgar skóre v 5. a 10. minutě, křeče rezistentní na léčbu, vstupní hodnoty pH, base excess, laktátu i laktátdehydrogenázy v arteriální krvi při příjmu pacienta. U novorozenců v průběhu řízené hypotermie sice nastal významný pokles hodnot laktátu v obou skupinách, nicméně mezi skupinami byl zřejmý, statisticky významný rozdíl v jeho aktuálně naměřených hodnotách. Závěr: Vyšší sérová hodnota laktátu, laktátdehydrogenázy v časném postasfyktickém období a křečová aktivita rezistentní na farmakoterapii u novorozenců s hypoxicko-ischemickou encefalopatií II.–III. stupně léčených řízenou hypotermií jsou spjaty s nepříznivým outcome.

Risk factors affecting the outcome of newborns undergoing therapeutic hypothermia for hypoxic-ischemic encephalopathy Aim of the study: To evaluate the role of potential risk factors and biochemical parameters in the outcome, at 24 months of age, of newborns treated by therapeutic hypothermia for stage II and III hypoxic-ischemic encephalopathy. Material and methods: This prospective study comprised 51 newborns, of gestation age from 36–41 weeks, who were undergoing hypothermia treatment for stage II and III hypoxic-ischemic encephalopathy. Various risk factors were noted and monitored including birthplace, time hypothermia treatment was initiated, birth weight, Apgar score at 5 and 10 minutes of life, occurrence of seizures, serum lactate values, and lactate dehydrogenase. At 24 months, the patients were assessed and consequently divided into two groups. Patients placed in one group exhibited normal psychomotor development and were therefore judged to have positive treatment outcomes; the other group comprised those who displayed severely compromised motor coordination or sensory impairment, or even died. In each group specific risk factors were subsequently evaluated to determine their influence on treatment outcome. Results: Seven infants died during the course of the study. Of the remaining 44 examined at 2 years old, 34 exhibited positive psychomotor development, with adverse findings in 10 cases. The risk factors associated with adverse treatment outcome were noted to be low Apgar score at 5 and 10 minutes, seizures resistant to treatment, initial pH values, base excess, and lactate and lactate dehydrogenase in arterial blood at the time of admission. While both patient groups saw a significant reduction in lactate values over the course of hypothermia treatment, it was nevertheless clear that there were significant statistical differences in observed values. Conclusion: Elevated serum lactate values, lactate dehydrogenase early in the period post-asphyxia, and seizure activity resistant to pharmacotherapy are indicative of adverse outcomes in newborns receiving therapeutic hypothermia for stage II and III hypoxic-ischemic encephalopathy.

Risk factors affecting the outcome of newborns undergoing therapeutic hypothermia for hypoxic-ischemic encephalopathy

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc19017586
003      
CZ-PrNML
005      
20190626104526.0
007      
ta
008      
190517s2019 xr d f 000 0|cze||
009      
AR
040    __
$a ABA008 $b cze $d ABA008 $e AACR2
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Poláčková, Renáta $u Katedra dětského lékařství a neonatologie, Lékařská fakulta Ostravské univerzity, Ostrava $7 xx0173818
245    10
$a Rizikové faktory ovlivňující výsledek léčby novorozenců s hypoxicko-ischemickou encefalopatií léčených řízenou hypotermií / $c R. Poláčková, J. Kučová, Z. Švagera, L. Kantor, D. Šalounová
246    31
$a Risk factors affecting the outcome of newborns undergoing therapeutic hypothermia for hypoxic-ischemic encephalopathy
520    3_
$a Cíl studie: Vyhodnotit vliv možných rizikových faktorů a biochemických parametrů na outcome novorozenců s hypoxicko-ischemickou encefalopatií II.–III. stupně (léčených řízenou hypotermií) ve 24 měsících věku. Metodika: V prospektivní studii byly u 51 novorozenců (gestační stáří 36 až 41) s hypoxicko-ischemickou encefalopatií II.–III. stupně, léčených řízenou hypotermií, sledovány rizikové faktory (místo narození, čas zahájení řízené hypotermie, porodní hmotnost, skóre podle Apgarové v 5. a 10. minutě života, výskyt křečí, sérová hodnota laktátu a laktátdehydrogenázy aj.). Ve 24 měsících věku byli pacienti rozděleni do 2 skupin podle výsledku léčby – outcome příznivý (adekvátní neurologický vývoj) a nepříznivý (závažné motorické nebo smyslové postižení, event. úmrtí). Poté byla v jednotlivých skupinách vyhodnocena závislost výsledku léčby na sledovaných rizikových parametrech. Výsledky: Sedm dětí v průběhu studie zemřelo. U přeživších 44 dětí byl ve věku dvou let shledán příznivý vývoj ve 34 případech, v 10 případech byl nález nepříznivý. Za rizikové faktory s nepříznivým vlivem na výsledek léčby byly označeny nízké Apgar skóre v 5. a 10. minutě, křeče rezistentní na léčbu, vstupní hodnoty pH, base excess, laktátu i laktátdehydrogenázy v arteriální krvi při příjmu pacienta. U novorozenců v průběhu řízené hypotermie sice nastal významný pokles hodnot laktátu v obou skupinách, nicméně mezi skupinami byl zřejmý, statisticky významný rozdíl v jeho aktuálně naměřených hodnotách. Závěr: Vyšší sérová hodnota laktátu, laktátdehydrogenázy v časném postasfyktickém období a křečová aktivita rezistentní na farmakoterapii u novorozenců s hypoxicko-ischemickou encefalopatií II.–III. stupně léčených řízenou hypotermií jsou spjaty s nepříznivým outcome.
520    9_
$a Risk factors affecting the outcome of newborns undergoing therapeutic hypothermia for hypoxic-ischemic encephalopathy Aim of the study: To evaluate the role of potential risk factors and biochemical parameters in the outcome, at 24 months of age, of newborns treated by therapeutic hypothermia for stage II and III hypoxic-ischemic encephalopathy. Material and methods: This prospective study comprised 51 newborns, of gestation age from 36–41 weeks, who were undergoing hypothermia treatment for stage II and III hypoxic-ischemic encephalopathy. Various risk factors were noted and monitored including birthplace, time hypothermia treatment was initiated, birth weight, Apgar score at 5 and 10 minutes of life, occurrence of seizures, serum lactate values, and lactate dehydrogenase. At 24 months, the patients were assessed and consequently divided into two groups. Patients placed in one group exhibited normal psychomotor development and were therefore judged to have positive treatment outcomes; the other group comprised those who displayed severely compromised motor coordination or sensory impairment, or even died. In each group specific risk factors were subsequently evaluated to determine their influence on treatment outcome. Results: Seven infants died during the course of the study. Of the remaining 44 examined at 2 years old, 34 exhibited positive psychomotor development, with adverse findings in 10 cases. The risk factors associated with adverse treatment outcome were noted to be low Apgar score at 5 and 10 minutes, seizures resistant to treatment, initial pH values, base excess, and lactate and lactate dehydrogenase in arterial blood at the time of admission. While both patient groups saw a significant reduction in lactate values over the course of hypothermia treatment, it was nevertheless clear that there were significant statistical differences in observed values. Conclusion: Elevated serum lactate values, lactate dehydrogenase early in the period post-asphyxia, and seizure activity resistant to pharmacotherapy are indicative of adverse outcomes in newborns receiving therapeutic hypothermia for stage II and III hypoxic-ischemic encephalopathy.
650    12
$a mozková hypoxie a ischemie $x diagnóza $x patologie $7 D020925
650    12
$a terapeutická hypotermie $7 D007036
650    _2
$a rizikové faktory $7 D012307
650    _2
$a prospektivní studie $7 D011446
650    _2
$a kyselina mléčná $x analýza $x škodlivé účinky $7 D019344
650    _2
$a výsledek těhotenství $7 D011256
650    _2
$a záchvaty $x farmakoterapie $7 D012640
650    _2
$a fenobarbital $x terapeutické užití $7 D010634
650    _2
$a antikonvulziva $7 D000927
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    _2
$a novorozenec $7 D007231
650    _2
$a nemoci novorozenců $x diagnóza $7 D007232
700    1_
$a Kučová, Jana $7 xx0236469 $u Oddělení neonatologie, Fakultní nemocnice Ostrava; Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta Ostravské univerzity, Ostrava
700    1_
$a Švagera, Zdeněk, $u Ústav laboratorní diagnostiky, Fakultní nemocnice Ostrava; Katedra biomedicínských oborů, Lékařská fakulta Ostravské univerzity, Ostrava $d 1975- $7 osd2015860757
700    1_
$a Kantor, Lumír, $u Novorozenecké oddělení, Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Univerzity Palackého, Olomouc $d 1962- $7 xx0032780
700    1_
$a Šalounová, Dana $u Katedra matematických metod v ekonomice, Vysoká škola báňská – Technická univerzita, Ostrava $7 mzk2003184976
773    0_
$w MED00010991 $t Česko-slovenská pediatrie $x 0069-2328 $g Roč. 74, č. 1 (2019), s. 30-40
856    41
$u https://www.prolekare.cz/casopisy/cesko-slovenska-pediatrie/2019-1-15/rizikove-faktory-ovlivnujici-vysledek-lecby-novorozencu-s-hypoxicko-ischemickou-encefalopatii-lecenych-rizenou-hypotermii-109698 $y plný text volně dostupný
910    __
$a ABA008 $b B 39 $c 731 $y 4 $z 0
990    __
$a 20190517 $b ABA008
991    __
$a 20190626104706 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1412095 $s 1056773
BAS    __
$a 3
BAS    __
$a PreBMC
BMC    __
$a 2019 $b 74 $c 1 $d 30-40 $i 0069-2328 $m Československá pediatrie $x MED00010991 $y 109698
LZP    __
$c NLK182 $d 20190626 $b NLK111 $a Meditorial-20190517

Find record

Citation metrics

Loading data ...

Archiving options

Loading data ...